Kypr pátou zemí, která dostane záchrannou půjčku: Trhy to zřejmě uklidní, ale zdaněné vklady v bankách vyvolávají nesouhlas a řadu otázek

Na záchranu kyperských bank doplatí tamní střadatelé, protože Kypr bude muset zavést jednorázovou daň na vklady. Vklady do 100 tisíc eur budou okamžitě zdaněny sazbou 6,75 %, vyšší vklady se pak scvrknou o 9,9 %.

"Odstraní se jedno z potencionálních ohnisek další nejistoty na finančních trzích. Pokud se Kypr zachrání, je to z pohledu finančních trhů pozitivní," uvedl hlavní analytik společnosti Patria Finance David Marek. Zklidnění bude podle něj důležité zejména pro ostatní evropské země. "Čím bude stabilnější a příznivější situace v eurozóně, tím je to rozhodně lepší pro Českou republiku, která na ekonomické situaci v eurozóně výrazně závisí."

"Plán mi přijde jako životaschopný za předpokladu, že se podaří zajistit výběr jednorázové daně do úterka. Celkový balík pomoci se smrskl na 10 miliard eur, což je přijatelné," řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Daně přitom mají být efektivní od okamžiku rozhodnutí, aby jejich zavedení nevyvolalo runy na banky, při nichž by střadatelé v obavách ze ztráty hodnoty svých peněz vzali bankomaty a pobočky bank útokem.

Občané Kypru se neradují

Obyvatele Kypru zpráva o jednorázovém zdanění vkladů kvůli finanční pomoci od eurozóny rozhořčila. U bankomatů po celé zemi se objevily hloučky lidí vybírajících peníze. Banky, ve kterých mají uložené peníze například i čeští podnikatelé, již ale učinily kroky k tomu, aby byly na účtech zmrazeny částky odpovídající výši daně.

Dohoda o zdanění vkladů překvapila také některé kyperské politiky. "Mou první reakcí je šok," uvedl šéf parlamentní komise pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos. "Toto rozhodnutí je mnohem horší, než jsme očekávali. Je v rozporu s tím, o čem nás vláda až do páteční noci ujišťovala."

Kypr by bez pomoci zřejmě musel vyhlásit platební neschopnost. "Přál bych si, abych nebyl ministr, který musí tento krok učinit," řekl ke zdanění vkladů kyperský ministr financi Michalis Sarris. "Krach bankovního systému nebo celé země by ale znamenal ztrátu mnohem více peněz." Mimo jiné musí země i více privatizovat a zvýšit firemní daň z 10 na 12,5 %.

Podle kusých informací z jednání byly zástupci Kypru na Ecofinu postaveni před následující možnosti: Buď přijmou pomoc za daných podmínek, nebo nebude žádná pomoc. A to by de facto znamenalo konec celistvosti eurozóny ve stávající podobě a velice negativní signál. Hlavní silou za takto přísnými podmínkami prý bylo Německo.

Co další země - bude se také zdaňovat, co si lidé uložili v bankách?

Nakolik je přijaté rozhodnutí pozitivním signálem, ukáží až trhy v pondělí. Kde totiž nyní například Italové nebo Španělé budou brát jistotu, že je zdanění vkladů jako podmínka pomoci použito pro jednou a naposledy. Je pravda, že obě velké problémové země eurozóny mají výhodu právě ve své důležitosti pro celoevropský trh a eurozónu jako celek. Takovou výhodu Kypr nemá.

Jednorázovou daň musí schválit kyperský parlament do úterý, kdy se na Kypru otevřou banky. V pondělí je v zemi státní svátek. Papadopulos odmítl spekulovat o tom, jak bude parlament hlasovat. "Pokud to uskutečníme, existuje velké riziko, že to nebude konec. Bankovní systém bude stále čelist nestabilitě, protože se bude potýkat s výrazným odlivem kapitálu," upozornil.

"Zajímalo by mě, kam se poděla solidarita EU. Co jsme dostali? Nic," prohlásil kyperský mechanik Jannis Pavlu. "Nevím, proč bych měl platit za chyby bank," dodal další Kypřan. "Sicílii nazývají ostrovem mafie. Tím ale není Sicílie, je to Kypr. Tohle je prostě a jednoduše krádež," řekl jeden kyperský důchodce.

Daň postihne také cizince, kteří mají uložené peníze v kyperských bankách. V této souvislosti se mluví zejména o Rusech, pro něž je Kypr daňovým rájem. Podle agentury Reuters se cizinci na celkových vkladech u kyperských bank odhadovaných na 69 miliard eur podílejí více než třetinou.

Zdroj: ČTK