Sazby ČNB: Pootevřené dveře k většímu únorovému snížení úroků?
Dva členové bankovní rady České národní banky v posledních dnech zmínili v médiích možnost, že únorové měnověpolitické jednání tohoto orgánu skončí snížením repo sazby ČNB, a to možná o více, než je nejmenší obvyklý krok (25 bazických bodů).
Viceguvernér ČNB Jan Frait pro agenturu Reuters uvedl, že na únorovém jednání může podpořit snížení sazeb přinejmenším o 50 bazických bodů. "Výraznější kroky můžeme přijmout nyní, dolaďovat lze později," zmínil. Svůj konkrétní návrh k jednání zváží v závislosti na nové prognóze. Lednové přecenění podle Fraita nepřineslo žádné šoky a výhled ekonomického růstu, poptávky domácností a inflačních tlaků se zmírňuje.
Viceguvernér se dokonce pustil do stručné psychoanalýzy (členů) samotné bankovní rady. Podle něj jde hodně o psychologii. Jakmile prý bude proveden první krok (zřejmě má na mysli první velký krok, protože první snížení sazeb ČNB již stihla v prosinci), určité psychologické bariéry povolí a debata může být pragmatičtější a uvolněnější. I tak se ale přihlásil k dosavadní rétorice bankovní rady, tedy že bude potřeba nastavovat sazby na vyšší úrovni, než která se objevuje v prognóze, protože jedině tak se podle něj povede dodat "poslední míli" dezinflace.
Zároveň potvrdil, že tržní očekávání repo sazby těsně pod 4 % na konci roku není podle něj vůbec nerealistické. Aktuální prognóza ČNB předpovídá pro konec roku repo sazbu těsně pod 3,5 %. Z toho všeho lze dedukovat, že ona vzdálenost postupu bankovní rady (alespoň v očích Jana Fraita) od prognózy je zhruba půl procentního bodu.
ČNB - základní úroková sazba
V podobném, i když trochu opatrnějším duchu promluvil Tomáš Holub pro Lidové noviny. Podle něj bude debata na únorovém zasedání bankovní rady o tom, o kolik snížit. Zda pokračovat pomalými standardními kroky o čtvrt procentního bodu, nebo zda se neotvírá prostor – buď již v únoru, či někdy v dohledné budoucnosti – pro větší než standardní krok, třeba snížení o půl procentního bodu.
Vyslovil se i k otázce, zda firmy nadále přispívají k inflaci tím, že zneužívají růst nákladů k tomu, aby si navýšily marže. "Myslím si, že se situace hodně změnila. Došlo k výraznému útlumu spotřeby domácností s tím, jak vysoké ceny snížily kupní sílu mezd i úspor. Lidé začali šetřit, což obchodníkům poskytlo zpětnou vazbu, že další zdražování si již nemohou dovolit. Změnila se také společenská atmosféra. Před koncem loňského roku, kdy se objevila informace o možném zdražování potravin o pět až deset procent, byla reakce veřejnosti natolik silná a negativní, že se pak řetězce spíše začaly předhánět v tom, kdo více sníží ceny," řekl Holub.
