Ekonomika a zadlužení: Co předpovídají MMF a OECD a jak jsme na tom v Česku?
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v únoru zveřejnila prognózu vývoje světové ekonomiky. Ta se shoduje s o pár dnů starším výhledem Mezinárodního měnového fondu v tom, že tahouny globálního růstu HDP budou (nadále) Indie a Čína.
Světová ekonomika by měla letos podle OECD vzrůst o 2,9 %, MMF vyhlíží expanzi o 3,1 %. Z hlavních ekonomik se přitom nadále má nejvíce dařit Indii (OECD: +6,2 %) a Číně (OECD: +4,7 %). Růst HDP zemí eurozóny by měl naopak být stále slabý (OECD: +0,6 %), což platí především pro Německo (OECD: +0,3 %). Ekonomika Spojených států by pak letos podle OECD měla vzrůst o 2,1 %.
MMF má predikce opravdu podobné. Rozvíjející se ekonomiky jako celek by měly přidat 4,1 %, zatímco rozvinuté ekonomiky jen 1,5 %. Indie (6,5 %) a Čína (4,6 %) potáhnou globální HDP vzhůru, brzdit jej bude naopak eurozóna (0,9 %) v čele s Německem (0,5 %). To není zrovna dobrá zpráva pro Česko, které je na ekonomiku eurozóny silně napojené. Globální míra inflace by měla letos podle MMF dosáhnout 5,8 % po loňských 6,8 %.
V rámci nové prognózy OECD zveřejnila také graf týkající se vládního zadlužení. Průměr zadlužení zemí OECD vzrostl mezi roky 2007 a 2023 ze 74 % na 114 %. Největším "hříšníkem" je Japonsko, jehož vládní dluh vzrostl ze 153 % na 241 %. Vládní dluh USA také narostl mimořádně, a to z 64 % na 121 %. Z tohoto srovnání naopak vychází dobře Německo s růstem z 64 % pouze na 65 %.
V rámci statistik zadlužení je na tom (na rozdíl od růstu HDP) nadále velice dobře Česká republika. Podle dat Eurostatu ke konci třetího čtvrtletí 2023 dosahoval vládní dluh vůči HDP v ČR 45 %, zatímco průměr Evropské unie byl 83 % a průměr eurozóny 90 %.
