Evropu zachrání jedině Ježíš Kristus

Analogie s adolescentem

Evropa má pocit, že potřebuje měnový blok, aby další integrací dosáhla ekonomického úspěchu. Členské státy se ale zatím podle Hafeeze chovají jako rebelující teenageři, což zabraňuje další spolupráci. Potřebují vzor, který by respektovaly.

Eurozóna "se narodila" v roce 1999, takže je jí 14 let. A vykazuje opravdu všechny znaky čtrnáctiletého puberťáka. Zmítá se ve vnitřních problémech, hledá strukturu a neuznává autority. Kdo pro eurozónu může být vzorem? Německo, nebo snad Francie?

Potřebuje vnější vzor, který budou všichni Evropané respektovat a který je bude motivovat. Potřebuje Ježíše.

Kdo je nevinný, a kdo za to může?

Pokud by každý v eurozóně přijal princip "neházej kamenem, pokud nejsi bez viny", pak by byl s věčným vzájemným osočováním členských států konec.

Všechny země různými způsoby porušovaly dohody (dokonce i ty jádrové jako Německo a Francie). Pakt stability a růstu, který mimo jiné stanovoval limit na fiskální deficity 3 % a vládní dluh k HDP 60 %, měl být závazný pro všechny, a přitom Německo a Francie porušovaly Pakt stability a růstu hned po roce 2000. Žádné sankce nenásledovaly. Paradoxně k tomu Irsko a Španělsko se dokonce do roku 2008 pravidel držely. Obviňovat pouze slabší země za to, že nedodržují pravidla, není na místě.

Kdyby každý svůj zvednutý kámen raději vrátil na původní místo a zaměřil se raději na budoucnost, byla by eurozóna na všechny další problémy mnohem lépe připravena. Dvě tíživé otázky, které by v současnosti měly autority řešit nejvíce, jsou dopad úsporných opatření na ekonomiku eurozóny a přežití eurozóny v současné formě. Kypr jim budiž velice aktuální motivací.

Zdroj: Deutsche Bank