Kypr: Konec daňového ráje v přímém evropském přenosu

Protože tato částka vzbuzovala obavy, že ji Kypr nebude schopen splatit, dostane Kypr pouze 10 miliard eur (což je zhruba odhadovaný objem prostředků potřebných na rekapitalizaci kyperského bankovního sektoru). Ve srovnání s předchozími případy (Řecko, Irsko, Portugalsko), u nichž se finanční pomoc pohybovala řádově na 100 miliardách eur, jde o podstatně nižší, a tedy pro řadu členských států EU přijatelnější částku. Další potřebné prostředky má Kypr získat především kontroverzním zdaněním bankovních vkladů (5,8 miliardy eur), vyššími daněmi z příjmů právnických osob a privatizací.

Špatná pověst oblíbeného Kypru

Finanční pomoci dlouho stála v cestě pověst Kypru jako daňového ráje a pračky špinavých peněz. Proto ministři financí EU (pod tlakem především Německa) podmínili její poskytnutí vyšetřením těchto obvinění nezávislou komisí. Kypr dlouhodobě obvinění z praní špinavých peněz odmítá a jeho představitelé prohlašují, že země plní všechny požadavky Evropské unie na opatření k potírání praní špinavých peněz.

Času na řešení akutních problémů je málo, podle některých výroků kyperských představitelů stojí stát bezprostředně před bankrotem. Odráží se to i ve výši kyperského ratingu. Všechny tři nejznámější ratingové agentury dávají Kypru hodnocení hluboko v "junk" pásmu s negativním výhledem, například S&P nedávno varovala, že by rating Kypru CCC+ mohl být letos dále snížen. Nedávno zvolený kyperský prezident Anastasiades i proto varoval, že neschválení podmínek pomoci povede k chaosu.

Ruský vliv

Neochota Evropské unie angažovat se přímo při řešení problémů otevřela prostor pro Rusko, jehož banky mají s kyperskými dlouhodobě úzké kontakty. V EU se objevují obavy, že finanční pomoc Kypru bude de facto pomocí ruským oligarchům, kteří mají na Kypru uložené velké množství peněz. Podle různých zdrojů mají mít Rusové na Kypru mezi 26 a 50 miliardami eur. Rusko Kypru poskytlo už v roce 2011 pomoc ve výši 2,5 miliardy eur, loni Kypr požádal Rusy o dalších 5 miliard.

Kyperské problémy mají dost podobné příčiny jako problémy Irska a Islandu (poměr mezi velikostí finančního sektoru a HDP je ve všech případech podobný). Stejně jako v Irsku a na Islandu je kyperský finanční sektor "nafouknutý", protože je země díky svým z hlediska daní a regulace velice přátelským zákonům řadou společností využívána jako daňový ráj.

Co by ráda Evropská unie?

Stejně jako v případě Irska je tento systém státům Evropské unie, jejichž podniky Kypr jako daňový ráj využívají, trnem v oku. EU bude dlouhodobě prosazovat podstatnou změnu struktury kyperské ekonomiky od přílišného podílu finančního sektoru k diverzifikovanější podobě. To nedávno potvrdil například německý ministr financí Wolfgang Schäuble, podle kterého nemohou být kyperské problémy vyřešeny bez podstatné redukce místního bankovního sektoru.

EU chce Kypru pomoci, ale zároveň se snaží o snížení váhy finančního sektoru v kyperské ekonomice, především o omezení role Kypru jako daňového ráje a pračky špinavých peněz. Kypr se tomu sice snaží bránit - může při tom využít hrozbu možnou další pomocí od Ruska -, ale vzhledem k malé ekonomické a politické váze a akutní potřebě finanční asistence se nedá očekávat, že bude jeho odpor úspěšný. Proto je vysoce pravděpodobné, že EU dosáhne svých cílů a Kypr bude postupně dotlačen k postupnému omezování váhy finančního sektoru ve své ekonomice a k obecnému zpřísňování regulace tak, aby postupně ztrácel svou atraktivitu.

Tuto pravděpodobnost zvyšuje obecná snaha EU a států G20 o omezení role daňových rájů. U Kypru má právě nyní vynikající možnost tuto svou strategii účinně prosazovat. Z hlediska podniků a investorů využívajících Kypr to může znamenat podstatné změny prostředí, v němž působí. Z toho pro ně plyne obecně zvýšené riziko, a tedy nutnost uvažovat o alternativách.