Zadlužený Západ: Otázky a odpovědi

Proč ve většině zemí roste míra zadlužení?

Zadlužování se ekonomik není volbou, ale v podstatě již nutností. Před sto lety byla situace na Západě jiná, dařilo se udržovat vyrovnané rozpočty a považovalo se za dobré mít mírný přebytek. Některým zemím se to opravdu dařilo, například USA. Nyní je Západ již silně rozvinutý, přirozený růst je těžší, populace stárne (s čímž roste takzvaný sociální účet), rozdíly v bohatství se prohlubují (střední třída reálně nebohatne již dlouho), a v důsledku toho narůstá populismus, zklamání lidí z každodenní reality a z toho, že ceny bydlení I řady aktiv v čele s akciemi rostou rychleji než jejich příjmy. Roste tak tlak na politiky, aby země více zadlužovali a ulevili lidem (voličům).

Západ tak měl na výběr buď ekonomicky nerůst, případně dokonce hospodářsky upadat, nebo si růst vynutit na dluh (dokonalým příkladem je Japonsko). Politici si nikdy nevyberou možnost ekonomického nerůstu, protože by se to nelíbilo voličům – rostla by nezaměstnanost, nerostly by mzdy a ekonomika by stagnovala. A tak sáhnou po dluhu, čímž krátkodobě až střednědobě růst podpoří a celý problém odsunou dále v čase.

Státní dluhy proto nejspíše porostou i v další dekádě, a to rychleji než v současnosti. Problém tkví v tom, že se dluhy mají splácet, a čím více dluhů je, tím vyšší jsou splátky. Z této dluhové spirály (na splátky dluhů si země zpravidla opět půjčují) je téměř nemožné se vymanit. Ekonomiky tak směřují k momentu, kdy bude nutná obrovská reforma finančního systému, protože dluh se již nebude dařit nabalovat a lidé ztratí důvěru v celý tento systém. Ten moment může přijít za pět let, ale klidně i za dvacet či později.

Proč je vysoké zadlužení problém?

Umělý růst na úkor udržitelnosti finančního systému je problém. Dokud dluh všech zemí roste podobným tempem, krátkodobě to globálně až takový problém není. Lokálně ano, protože pokud například dluh České republiky začne růst výrazně rychleji než jinde, investoři přestanou věřit české ekonomice i měně a z Česka se po odlivu kapitálu stane v podstatě země třetího světa.

V současnosti ale vlády volí růst za cenu vyššího zadlužení (a zkrácení životnosti finančního systému). Je potřeba si uvědomit, že díky rostoucímu dluhu je Západ mimo jiné stále schopen mít převahu nad Východem. Jeho pozice by se významně zhoršila, kdyby jeho ekonomika úplně přestala růst. Nadějí může vedle rozsáhlé reformy snad i rozvoj umělé inteligence na takovou úroveň, že se již nebude potřeba dále zadlužovat, protože růst "odpracují" pokročilé technologie. To ale může trvat mnoho let, a navíc to samozřejmě není jisté.

Jak řešit rostoucí zadlužení?

Politici tento problém nemohou řešit nijak významně. Stárnoucí populace je fakt, který lze řešit třeba pobídkami mladým lidem, aby se podpořila porodnost. Ale pobídky znamenají další výdaje. K řešení by přispělo zkvalitnění samotného jádra ekonomiky. Vedle nepřípustných scénářů typu vyhnání všech starých a sociálně slabých jinam by mělo pomoci zmíněné rozšíření pokročilých technologií umělé inteligence, které to "odpracují" za lidi. Robot zvládne pracovat 24 hodin denně, a to v mnoha oblastech rychleji a efektivněji než člověk. Takový svět je ale stále daleko. Zatím by se měli politici snažit nezadlužovat své zem tak rychle.

Když se mluví o vládních dluzích, jen sotva se dá vyhnout situaci v Japonsku. Proč je tak hluboce zadlužené?

Japonsko je v mnoha ohledech již tam, kde se časem ocitne většina Západu, jen ostatní předběhlo. Země je na tom ale ještě hůře demograficky a ekonomicky. Japonsko je známé kulturou workoholismu, ale ani ten mu nepomáhá ekonomicky růst. Průměrný věk v Japonsku je těsně pod padesátkou a porodnost je nízká, takže Japonci vymírají. Stále méně lidí musí pracovat na to, aby "živilo" rostoucí podíl ekonomicky neproduktivních spoluobčanů. To je samozřejmě problém. V Evropě je patrná paralela v Itálii – její zadlužení je jedno z nejvyšších a populace je jedna z nejstarších. Náhoda?

V poslední době se podařilo snížit míru zadlužení v Belgii, na Islandu nebo Izraeli. Jsou tyto země z hlediska fiskální politiky něčím výjimečné?

V těchto zemích v posledních letech poměr dluhu a HDP opravdu klesl, ale pozor, to neznamená, že jejich dluh klesá. Pouze se jim daří rychleji zvyšovat ekonomickou aktivitu. V případě Izraele mají vliv zbrojení a výrazná finanční pomoc od USA i z Evropy. Ve světě, který zatím západní země netrestá za vysoké zadlužení, lze jen sotva očekávat snahy o reálné snižování dluhů.

Jak si z hlediska zadlužení vede Česko? Podaří se u nás dluh snižovat? A je pro nás rostoucí dluh vlastně nějak nebezpečný?

Český vládní dluh rychle roste a hned tak se na tom něco nezmění. Přebytky státního rozpočtu jsou minulostí a do budoucna v podstatě iluzí. Česko se ale musí snažit nezvyšovat svůj dluh tak rychle. Ačkoli prosperita na dluh může být nějakou dobu příjemná, pro další generace bude znamenat útrapy. Problém se stárnoucí populací je i v tom, že se lidé méně zajímají o vzdálenější budoucnost. Politika zoufale potřebuje mladší lidi, ale protože starší lidé jsou stále významnější skupinou voličů, jejich zájmy budou nadále v popředí zájmu.

Zdroj: BH Securities