ČEZ zaplatí na windfall tax dvakrát více, než odhadovalo ministerstvo financí. Skončí příští rok mimořádné zdanění?
Největší energetická společnost v Česku odvede letos státu na dani z mimořádných zisků zhruba stejnou částku jako loni, tedy asi 30 miliard korun. Stát přitom v rozpočtu počítal s podstatně nižší sumou (17 miliard), a to ne od jedné firmy, ale od všech, kterých se takzvaná windfall tax týká. Analytici, minoritní akcionáři ČEZ i někteří politici tak opět volají po jejím ukončení. Vládu ale čeká jednání nejdříve po prázdninách.
Hned poté, co ČEZ zveřejnil hospodářské výsledky za první pololetí, bylo jasné, že inkaso mimořádné daně bude vysoko nad očekáváním. Zajímavé přitom je, že ministerstvu financí nevycházejí odhady ohledně windfall tax již druhým rokem. Zatímco loni predikci přestřelilo (odhadovaný výběr byl přes 80 miliard, reálně stát vybral asi 39 miliard korun), letos se v plánování rozpočtu spletlo opačným směrem.
"Moje vysvětlení je, že vše tkví v konceptu široké koalice, kde se zatím nejsou schopni domluvit, zda a jak má windfall tax pokračovat. Ministerstvo proto uvádí nejnižší odhad inkasa pro rok 2024, a proto také ještě nepředstavilo rozpočet na rok příští, kde by položka windfall tax také mohla, ale nemusela figurovat," říká analytik Radim Dohnal z Capitalinked.
A tak zatímco ministři, poslanci i senátoři mají prázdniny, investoři čekají na to, jak to bude nejen s naší největší energetikou a jejím zdaněním dále. Ani zástupci ČEZ zatím o žádných nových krocích vlády nemají informace, a tak pracují s tím, co mají. "Se všemi čísly pracujeme tak, jako kdyby windfall tax měla být. Zatím jsme nezaregistrovali žádnou legislativní iniciativu pro její změnu, snížení nebo zrušení," vysvětlil pro Investiční web finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Výběr daně dopady energetické krize nejspíše již pokryl
Zatím nejpravděpodobnější variantou je, že koalice o budoucnosti mimořádné daně bude debatovat poté, co jí ministerstvo financí předá analýzu, kde zhodnotí, zda stát již na mimořádných daních vybral tolik, kolik potřeboval na výdaje spojené s pomocí domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií. V tu chvíli se podle dřívějších vyjádření nebrání "vypnutí" windfall tax ani ministr financí Zbyněk Stanjura.
Matematika by to neměla být složitá. Neutrální by tyto příjmy a výdaje měly být již ve chvíli, kdy by stát vybral plánovaných 17 miliard korun. Kdy a zda jednání vlády na toto téma proběhne, zatím zástupci ministerstva nesdělili. "Analýza ministerstva financí k windfall tax je určená pro vládu. Do doby projednání nebudeme zveřejňovat žádné detaily," zní vyjádření ministerstva.
Střet o windfall tax nekončí
Pololetní hospodářská čísla ČEZ ale spustila přestřelku také mezi politiky, kteří si z dovolených odskočili alespoň na síť X. Do špatných odhadů výběru daní se pustila Alena Schillerová (ANO). "Ministr bank je opět ve vrcholné formě. Místo toho, aby se polostátní ČEZ připravoval na investice do jádra, zaplatí ministerstvu celou windfall tax. Přesně takhle se vylepšuje bilance státu na úkor budoucích rozpočtů a střední třídy," stojí na jejím profilu.
Reakce ministra přišla záhy. "Nadáváte na windfall tax, pro jejíž zachování jste se loni chystala na barikády. Dovedu vést debatu s ideologickým oponentem, neumím to s hloupým populismem," vzkázal Zbyněk Stanjura.
Jak v současnosti vnímá cenu akcií ČEZ a budoucnost windfall tax, jsme se zeptali Vladimíra Vávry z WOOD & Company.
