Powell v Jackson Hole: Nadešel čas na snížení sazeb, další oslabování trhu práce není naším přáním ani cílem

Záznam projevu Jeromea Powella v Jackson Hole

Co zaznělo:

• Čtyři a půl roku po příchodu covidu-19 ty nejhorší ekonomické dopady pandemie mizí. Inflace se výrazně snížila, trh práce se nepřehřívá. Naším úkolem zůstává zajišťovat cenovou stabilitu při udržování trhu práce v dobré kondici. Udělali jsme velké pokroky, ještě ale nejsme v cíli.
• V uplynulých třech letech se inflace ve Spojených státech pohybovala výrazně nad 2% cílem Fedu. Naše restriktivní měnová politika pomohla zmírnit inflační tlaky a pomohla opětovně ukotvit inflační očekávání. Moje důvěra v to, že inflace v USA se udržitelně vrací k 2% úrovni, dále sílí.
• Růst míry nezaměstnanosti v USA z poslední doby není důsledkem zvýšeného propouštění pracovníků, které je typické pro období špatné výkonnosti ekonomiky, ale zvýšeného přílivu lidí na trh práce a poklesu tempa donedávna zvýšené tvorby pracovních míst.
• Dobrým signálem z pohledu inflace je mimo jiné zmírňující se růst reálných mezd. Naším přáním ani cílem není další oslabování trhu práce.
• Nadešel čas na přizpůsobení měnové politiky stavu ekonomiky. Směr vývoje sazeb je jasný, o načasování a razanci budou rozhodovat příchozí data, ekonomické vyhlídky a vážení rizik.
• Současné nastavení úrokových sazeb nám dává dostatek prostoru k reakci na případná rizika i potenciální zhoršení situace na trhu práce.

Powell de facto potvrdil, že očekává naplnění scénáře takzvaného měkkého přistání americké ekonomiky, tedy zkrocení inflace bez příchodu recese. Trh věří, že první pokles sazeb přijde v září, což nyní Powell ani nevyvrátil, ani nepotvrdil. Zopakoval, že se Fed bude rozhodovat na základě dat z ekonomiky, tedy že rozhodnutí o úpravě měnové politiky na jednotlivých zasedáních zůstávají otevřená.

"Cílem bylo zajistit obnovení cenové stability a současně udržet trh práce v dobrém stavu, vyhnout se výraznému růstu nezaměstnanosti, který byl typický pro dřívější dezinflační období se slabě ukotvenými inflačními očekáváními. Na cestě k tomuto cíli jsme dosáhli značného pokroku, úkol ale ještě není splněný," prohlásil Jerome Powell.

Během projevu šéf centrální banky USA zdůraznil, že poslední roky byly mimořádné hlavně kvůli bezprecedentní globální pandemii covidu-19. "Pandemická ekonomika se ukázala být nepodobná jakékoli jiné, z tohoto výjimečného období se musíme ještě hodně poučit," řekl.

Americké akcie na slova šéfa Fedu výrazněji nereagovaly, oslabil ale dolar. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru vůči koši šesti dalších významných měn, sestoupil z více než 101,50 bodu pod 101 bodů. Euro k americké měně zpevnilo z 1,111 na 1,120 USD.

Šéf Fedu se také přihlásil k závazku revidovat zásady měnové politiky každých pět let a provádět změny na základě důkladného veřejného přezkumu. "Až tento proces koncem letošního roku zahájíme, budeme otevřeni kritice a novým nápadům. Zároveň zachováme silné stránky našeho rámce," dodal.

Co se vědělo před Powellovým projevem

Úlohou americké centrální banky je zajišťovat cenovou stabilitu při maximální zaměstnanosti. Klíčová jsou tak při rozhodování Fedu inflační data a údaje z trhu práce. A ty dávají prakticky jistotu, že na zářijovém zasedání Fed měnovou politiku uvolní.

Meziroční inflace - vyjádřená indexem spotřebitelských cen - v červenci klesla na 2,9 % z červnových 3 %. Aktuálně je tak nejníže za skoro tři a půl roku. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se pak snížila na 3,2 %, nejnižší úroveň od dubna 2021, z červnových 3,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen v USA tak dále zpomaluje z maxima 9,1 % v červnu 2022 a pomalu se přibližuje 2% cíli Fedu.

V sestupném trendu zůstává také index výdajů na osobní spotřebu (takzvaný PCE index), který Fed při zvažování inflace upřednostňuje před indexem spotřebitelských cen. Meziročně index výdajů na osobní spotřebu podle posledních dat v červnu stoupl o 2,5 % poté, co se v květnu zvýšil o 2,6 %.

Data z trhu práce za červenec, zveřejněná ministerstvem práce začátkem srpna, byla nečekaně slabá a byla jedním ze spouštěčů výprodejů na trzích v celém světě. Míra nezaměstnanosti se v sedmém měsíci roku překvapivě zvýšila o dvě desetiny procentního bodu na 4,3 % a mimo zemědělství v USA vzniklo jen 114 tisíc pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se navíc v červenci zvýšila již čtvrtý měsíc v řadě a od ledna souhrnně vzrostla o 0,6 procentního bodu.

To mezi investory i ekonomy vyvolalo obavy z rizika recese, a dokonce podpořilo spekulace, zda Fed na zasedání v září sazby nesníží nikoli o standardních 25, ale rovnou o 50 bazických bodů.

Scénář zredukování základní úrokové sazby o půl procentního bodu se ale již opět stal spíše alternativním, když trh s pravděpodobností bezmála 70 % čeká posun sazby z pásma 5,25-5,50 % do intervalu 5,00-5,25 %. Stejný krok se nyní od Fedu čeká také na listopadovém jednání, byť rostou šance na výraznější snížení sazby.

---

Expertní debata o trzích a ekonomice před sympoziem v Jackson Hole: Tomáš Cverna (XTB) a Martin Janíčko (MND)

---

Investiční ředitelka divize správy aktiv Morgan Stanley Lisa Shalettová předpokládá, že americká centrální banka nebude s uvolňováním měnové politiky spěchat, protože ačkoli poslední data z trhu práce byla slabší, celkově ekonomika USA zůstává v dobré kondici a Fed nechce riskovat návrat vysoké inflace. Podobně třeba Barry Bannister z investiční banky Stifel říká, že nestandardní snížení sazeb v září by bylo velkou chybou, protože by Fed vyslal investorům signál, že věci nejdou podle plánu.

Nezávislý investiční stratég Ed Yardeni předpokládá, že Fed v září sazby sníží o 25 bazických bodů a tím pro letošek skončí. "Ekonomice se daří, červencová data z trhu práce byla slabší, celkový obrázek ale zůstává dobrý a nová data, která budou zveřejněna do zářijového zasedání FOMC, by to měla potvrdit. Snížení sazby o čtvrt procentního bodu je tak naprosto dostatečné. V tom duchu se podle mě ponesou i slova Jeromea Powella v Jackson Hole - projev bude holubičí, ale ne tak výrazně, jak někteří čekají," řekl Yardeni tento týden v rozhovoru pro finanční televizi CNBC.

Třeba Nathan Sheets, ekonom z finanční skupiny Citi, ale naopak minulý týden prohlásil, že zpomalující americká ekonomika potřebuje podporu Fedu, a ten by tak měl v září sazby snížit o půl procentního bodu.

Steve Liesman ze CNBC vysvětluje, že ekonomové se na míře potřeby uvolňování měnové politiky ve Spojených státech nemohou shodnout, protože nikdo neví, zda je zpomalování ekonomiky náznakem blížící se recese, nebo jen součástí takzvaného měkkého přistání, tedy zkrocení inflace při vyhnutí se recesi. "Neví to ani Fed a nebude to vědět, dokud se jeden z těchto scénářů nenaplní. O co nyní Powellovi jde, je podle mě to, aby rozhodnutí o zářijovém snížení sazeb bylo jednomyslné, a podpořilo tak obrázek jednoty představitelů centrální banky. Proto se mi snížení sazeb o 25 bazických bodů jeví jako nejpravděpodobnější," říká Liesman.

Zdroj: Fed, ING, CME Group, ČTK