Ekonomické nůžky mezi Evropou a USA se dále rozevírají. Co s tím může starý kontinent dělat?
Hospodářský výhled Mezinárodního měnového fondu předpokládá stabilní, ale utlumený růst ekonomiky v příštím roce. Fond předpovídá na rok 2025 globální hospodářský růst o 3,2 %. Dynamika se ale bude, ostatně jako vždy, lišit podle regionu. Rozpaky u ekonomů vzbuzuje zejména další rozevírání nůžek mezi Spojenými státy a Evropou. Co je jeho příčinou? A jaká opatření by mohla tento vývoj pomoci napravit?
Spojené státy se v rámci vyspělých ekonomik nadále jeví jako jasný lídr, a to díky silné spotřebitelské poptávce a pokračujícím investicím do technologií a infrastruktury. Zavedení daňových pobídek pro odvětví, jako je zelená energie a technologie, dále posílilo důvěru soukromého sektoru. Výzvou zůstávají inflace a vyšší náklady na půjčky, což vyžaduje obezřetnou měnovou politiku. MMF i tak zlepšil na rok 2025 odhad růstu HDP na 2,2 %.
Evropská měnová unie píše jiný příběh. Eurozóna se nadále potýká s vysokými dluhy v rámci deficitních rozpočtů jednotlivých zemí, ale také s tím, že neuskutečnila řadu reforem. Ozývají se i další problémy, třeba stárnutí populace (ročně bude zhruba o dva miliony lidí méně v ekonomicky aktivním věku) a nedostatek inovací s dopady na produktivitu. Eurozóně tak MMF pro rok 2025 předpovídá růst o 1,2 %. Ve světle pokračujícího konfliktu na Ukrajině a nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy se to navíc jeví trochu jako sci-fi.
Mezi podstatné problémy Evropy patří fragmentovaný kapitálový trh (ten brzdí volný pohyb kapitálu, jeden ze zamýšlených pilířů evropské spolupráce a integrace) a demografický vývoj. Volný pohyb kapitálu je jedním ze čtyř základů jednotného trhu Evropské unie, přičemž i po odstranění právních překážek přetrvávají některé technické bariéry, a kapitálové trhy tak zůstávají roztříštěné. Pro vytvoření unie kapitálových trhů (CMU) je klíčová harmonizace pravidel mezi členskými státy.
To by podpořilo jednotné podnikatelské prostředí a efektivní alokaci kapitálu a v konečném důsledku podpořilo konkurenceschopnost evropských firem. V USA společnosti zhruba 70 % svého financování čerpají z kapitálových trhů (prodejem akcií a dluhopisů), v EU zajišťuje financování přes kapitálové trhy přibližně 30 % potřeby firem, které tak většinově závisejí na bankovních úvěrech.
Je přitom potřeba si uvědomit, že silný kapitálový trh v USA funguje jako sněhová koule – nabaluje na sebe stále další kapitál, láká nové firmy a podporuje inovace. V roce 1900 se evropské země podílely na celosvětové tržní kapitalizaci 67 %, v roce 2023 to bylo již jen 12 %. Jednou z opor příštího restartu evropské ekonomiky by tedy mohl (a zřejmě by měl být) rozvoj kapitálového trhu.
Eurozóna - meziroční vývoj HDP v jednotlivých čtvrtletích (v %)
Zdroj: Argos Capital
Aktuality
