Anketa: Pomohl by Evropě jednotný kapitálový trh?

Pavel Kohout (Algorithmic SICAV)

Domnívám se, že jednotný kapitálový trh by Evropě určitě neškodil, ale zároveň by ji asi nezachránil. Kdyby všechny evropské národní burzy byly sloučeny do jednoho trhu s jednotnými pravidly, pro investory by to pravděpodobně neznamenalo žádnou podstatnou změnu. Jednotný trh neznamená sjednocení daňových zákonů, pouze sjednocení pravidel pro finanční vykazování a podobně. Možná by jednotný trh znamenal větší likviditu pro menší emise a větší šance pro nové emitenty. To by bylo zajisté dobře. Do jaké míry by se ovšem jednalo o "spásu", si nejsem jist.

Evropská unie potřebuje usnadnit podnikání ve všech směrech, počínaje pracovním právem a daněmi přes desítky či stovky nejrůznějších regulací až po kulturní změnu chápání trhu nikoli jako nemilosrdného odlidštěného mechanismu, ale jako skvělého nástroje umožňujícího lidem naplnění jejich potřeb a přání. To je ovšem mnohem širší problém s nesrovnatelně obtížnějšími cestami k možnému řešení.

Jan Sýkora (WOOD & Company)

S trochou nadsázky geniální nápad. Jen bych to spojil s plnou federalizací Evropské unie, absolutní liberalizací vnitřního trhu a digitalizací všech států na úroveň Estonska. Jako třešničku na dortu bych pak klidně přidal i jednotný kapitálový trh.

Jiří Kovařík (Burza cenných papírů Praha)

Je důležité si říci, co si pod pojmem jednotný kapitálový trh představujeme. Pokud jednu burzu ve smyslu obchodní platformy, tak je to nesmysl hned z několika důvodů. Ani v USA není jen jedna burza, ale hned několik. Evropa před mnoha lety vydala směrnici MiFID, jejímž hlavním cílem bylo zvýšení konkurence na poli organizování obchodování. Vznikly takzvané MTF platformy, jejichž jediným účelem je obchodování největších titulů z různých evropských trhů. Zásahem EU tedy došlo k fragmentaci likvidity mezi tradiční burzy a tyto platformy. Pokud by cílem měla být jednotná burza, je to naprosto v rozporu s tím, o co unie dosud usilovala.

Dále je potřeba připomenout, že burzy jsou ve valné většině soukromé společnosti, takže jejich rušení nebo omezování jejich činnosti by bylo zásahem do soukromého vlastnictví a podnikání, což je silně kontroverzní. Zkusme si podobnou snahu představit v jiných oborech.

Pokud bychom se na záměr dívali jako na snahu zavést v rámci EU jednotné podmínky pro vstup na burzy napříč zeměmi, narazíme na několik zásadních překážek. Jde například o nejednotnost účetních standardů. Prakticky každá země má své národní standardy. Podle nich fungují zejména menší společnosti, které nepoužívají IFRS. Pro investory, aby byli schopni "číst" výsledky firem, je mezinárodní standard klíčový. V USA je pro firmy obchodované na tamních trzích standardem US GAAP. Evropa takový standard nemá a na regulovaných trzích se používají mezinárodní standardy IFRS. Ty však nepoužívají firmy obchodované na neregulovaných trzích (v případě ČR na trhu START, v Polsku firmy z trhu New Connect a tak dále). Přechod na IFRS není levný ani jednoduchý a zejména pro menší společnosti může být překážkou. Sjednocení účetních standardů napříč Evropou nicméně může být cestou k lepšímu přeshraničnímu obchodování.

Evropa se správně snaží o lepší přístup na kapitálový trh pro menší a středně velké firmy. Nejjednodušší cesta z pohledu nákladů a investorů (drtivá většina investorů jsou domácí fondy a takzvaný retail) přitom vede právě přes lokální neregulované trhy. A upřímně, kolik z lokálních investorů zná emise z těchto trhů například v Německu? A kolik z těchto investorů do nich reálně investuje? Menší firmy jsou zkrátka lokálním investičním příběhem, jsou schopné s využitím lokálního trhu vyrůst a posunout se.

Příklady z posledních měsíců z BCPP jsou firmy Gevorkyan a Primoco UAV, které přešly z neregulovaného trhu, kde je financovali především domácí investoři, na regulovaný trh. Tam jsou již díky reportingu podle IFRS na očích zahraničním investorům, a až dorostou do velikosti jedné miliardy eur, která je obvyklou spodní hranicí velikosti firmy pro větší zahraniční fondy z hlediska investovatelnosti, mohou začít čerpat kapitál v rámci sekundárních úpisů akcií (SPO) i od těchto subjektů. Do té doby však půjde o lokální šampiony s mezinárodní ambicí, které podporuje lokální kapitál. Pokud o možnost čerpat tento kapitál přes lokální trhy přijdou, burza jako taková se pro tyto společnosti uzavře, a budou tak dále závislé na bankovním financování.

Jana Brodani (AKAT ČR)

Jednotný kapitálový trh by byl pro Evropu velice přínosný zejména z pohledu rozvoje jejího ekonomického potenciálu. Je ale důležité si vymezit, co to vlastně je jednotný kapitálový trh. Obávám se, že diskuze končí u "jednoduchých" otázek ohledně regulace oblastí, jež mohou být z úrovně EU regulovány, a končí tam, kde by jednotný kapitálový trh skutečně začal vznikat. Jen namátkou mě napadají otázky jako zdanění, systém penzí, implementace finančního vzdělávání, insolvence nebo podpora evropských firem, aby poptávaly kapitál na evropském kapitálovém trhu.

Řeší se tak spíše nové povinnosti pro již fungující finanční instituce, nikoli problémy, kterými aktuálně kapitálové trhy v Evropě trpí. K prosperitě a lepšímu fungování kapitálových trhů se zkrátka "neproregulujeme". A aby opravdový jednotný trh mohl vzniknout, je potřeba hlavně silné politické zadání a kroky všech členských států.

Petra Vodstrčilová (Ministerstvo financí ČR)

Česká republika aktivně podporuje myšlenku unie kapitálových trhů a rozvoj kapitálových trhů v jednotlivých členských státech a EU jako celku. Myšlenku jednotného kapitálového trhu, který by zefektivnil financování a byl sestaven z jednotlivých kapitálových trhů členských států, velice vítáme. Vítáme i větší konkurenci na trhu a přeshraniční poskytování služeb, které ve výsledku povede k větší dostupnosti alternativy k bankovnímu financování, které zatím v EU převládá.