Trumpova cla na dovozy z Kanady, Číny a Mexika: Co se zatím ví a jaké mohou být dopady na Česko

Oznámené 10% zvýšení cel na dovozy z Číny je z hlediska hospodářských dějin USA pouhou poznámkou pod čarou. 25% cla uvalená na dovozy z Mexika již znamenají výrazně zvednuté obočí, ovšem 25% cla vůči Kanadě jsou z pohledu globální ekonomické role USA největší zprávou od roku 1971, kdy prezident Richard Nixon zrušil mezinárodní směnitelnost dolaru za zlato, a spustil tak éru volných směnných kurzů. Z hlediska vnitřního fungování americké ekonomiky jsou pak cla na dovozy z Kanady (zejména pak 10% "zdanění" ropy a plynu) největší zprávou od 80. let, kdy jiný prezident Ronald Reagan dereguloval síťová odvětví.

Základní ekonomický dopad cel na Kanadu

Kanada vyváží do USA objemově zhruba 20 % svého HDP. Pokud by její export kvůli clům klesl o čtvrtinu, znamenalo by to možný pokles kanadského HDP až o 5 %. To jsou v současnosti 2-3 jeho roční růsty.

Ve skutečnosti ale bude propad menší. Kanada se pokusí o to více prodat mimo USA. Tím se diverzifikuje její ekonomika a do budoucna, až budou cla nevyhnutelně odvolána (ať už Trumpem, nebo dalším prezidentem), bude Kanada méně zranitelná. Trump novými cly omezil sílu podobných opatření pro budoucí administrativy. I ve zbytku světa se pravděpodobně sníží ochota investovat do výroby něčeho, co mají hlavně rádi Američané (to, že to bude těžké empiricky "změřit", neznamená, že se to nestane).

Základní dopad cel na inflaci

Čím více se mezinárodní obchod podílí na ekonomice, tím větší inflační efekt budou cla mít. Z tohoto hlediska je pravda, že 25% cla budou mít menší vliv na americkou inflaci, než mohou mít 25% kanadská cla uvalená na dovozy z USA na inflaci kanadskou.

Podíl obchodu na HDP jednotlivých zemí je 24 % (USA), 37 % (Čína), 67 % (Kanada) a 73 % (Mexiko). Stejně velká cla (a odvetná opatření již oznámily Kanada i Mexiko a Čína je plánuje) by tak teoreticky měla vyvolávat největší tlak na zvýšení inflace v Mexiku a nejmenší v USA. Americké zdražení ale nebude pouze přechodné, jak tvrdí Trump. Nejrychleji se pak do cen propíší 10% cla uvalená na dovoz kanadských energetických surovin.

Relativní překvapivost mexických a čínských cel

Nejpřekvapivější asi je, že na Kanadu byla nově uvalena vyšší cla (25 %) než na Čínu (10 %). Vůči čínskému vlivu na americkou ekonomiku má Trump mnohem větší výhrady než vůči kanadskému. Jediné možné vysvětlení je, že "v zákulisí" probíhá nějaké dohadování s Čínou a se cly USA začínají na nižším stupni, aby je mohly dále zvyšovat, pokud Čína nebude spolupracovat.

Cla ve výši 25 % na dovozy z Mexika jsou z Trumpova pohledu asi nejsnáze obhajitelná. Používá je jako nátlakový prostředek pro vyjednávání. A Mexiko skutečně může pomoci Trumpovi v omezení migrace na své straně hranice, protože drtivá většina ilegálních migrantů přichází do USA z území Mexika. Trump bude patrně ochoten později cla snížit, pokud Mexiko bude kooperovat, a například přebírat zpět mexické občany nebo lépe hlídat svou stranu hranice, pokud jde o pašování drog.

Ekonomicky jsou pak pro Trumpa cla uvalená na Mexiko obhajitelná i v rámci jeho averze vůči Číně. Vzhledem k clům, která na Čínu uvalili již předchozí prezidenti, země již dlouhá léta přesouvá výrobu do Mexika, kam přiveze součástky, aby v Mexiku výrobek sestavila tak, aby se (zejména po započtení mexických mezd) vešel do povinných minim mexického podílu na celkové hodnotě. Pak totiž při přechodu amerických hranic je zboží prohlášeno za mexické (a je tedy součástí celní dohody s USA), nikoli čínské (což by dosud znamenalo vyšší cla). Mexiko zatím odvetnými opatřeními tolik nehrozilo, protože na rozdíl od Trumpa chápe, že v obchodní válce nakonec prohraje (kvůli zdražení zboží pro své občany) ten, kdo cla zvýší, nikoli ten, proti jehož dovozu jsou zavedena či zvýšena.

Podíl jednotlivých zemí na dovozu do USA v roce 2022, zdroj: Observatory of Economic Complexity

Překvapivost cel na dovozy z Kanadu (a možné vysvětlení)

Kanadských 25 % je nejhůře obhajitelných. Ani migranti, ani droga fentanyl nepřicházejí do USA primárně z Kanady. Jediný důvod, proč tyto věci Trump opakuje, je to, že musí, a to z právních důvodů. Takováto cla by prezidentským příkazem nastolit nemohl, pokud by předtím nevyhlásil stav ohrožení. A ten vyhlásil (hned první den v úřadě) právě s odkazem na migranty a fentanyl.

Kanadský premiér Justin Trudeau již zahájil velice nákladný program, v rámci kterého helikoptéry permanentně hlídají hranici. Evidentně zbytečně. Žádný ekonom nemůže zdůvodnit či obhájit podobná cla, obzvláště ne vůči Kanadě. Možné zdůvodnění je tedy spíše strategické než ekonomické. Trudeau již odstoupil z vedení strany a příští volby jeho strana podle průzkumů prohraje. Kanada tak bude mít novou vládu. Ta bude mít (kromě názoru na cla) k názorům Donalda Trumpa nejspíše podstatně blíže než ta stávající. Ale po Trudeauově rezignaci (opět strategicky načasované, vzhledem k parlamentním prázdninám) bude ještě do voleb zbývat hodně času. Trumpova cla (uvalená schválně ještě za Trudeauovy vlády) tak mohou nejen dále posílit volební výsledek nové vlády, ale možná i přiblížit datum samotných voleb. Po nich by pak mohl americký prezident cla (plně či částečně) odvolat.

Největší odvetné opatření Kanady? Trump si ho zavedl sám

Nejbizarnější na nových clech je to, že kanadská ropa a plyn nejsou od cel osvobozeny (osvobození považovali ekonomové vzhledem k americké závislosti na těchto surovinách prakticky za jisté i v případě plošných cel), pouze podléhají snížené sazbě 10 %. I ta je vysoká vzhledem k úrovni marží v energetice. Nejvíce se tímto opatřením USA střílejí do vlastní nohy. A toto clo zároveň nejvíce ovlivní také Evropskou unii a Česko.

10% cla na dovoz ropy a plynu téměř okamžitě zvýší jejich cenu, a to zejména v severních státech USA. 30 z 50 amerických států nakupuje energetické suroviny v Kanadě. Spojené státy svou těžbou ropy a plynu jen stěží pokryjí vlastní spotřebu, a vzhledem k rozmístění potrubí i tak potřebují energii odjinud. Do velké části USA ani nemá texaská ropa jak dotéci, protože tam na jednotném trhu v rámci obchodních dohod přitékala právě ropa z Kanady. Drtivá většina do USA přitékající ropy je tedy právě od severního souseda. A i velká část ropy a plynu, které USA prodávají do světa, je kanadská.

Kanada není schopná spotřebovávat vytěžené energetické suroviny, nemá ale dost terminálů potřebných na jejich vývoz do světa. Takže potrubí vedou z nalezišť (hlavně z Alberty) do USA. Dokonce nevedou ani tam, kde téměř všichni Kanaďané žijí, tedy do Ontaria a Quebecu; tam si Kanada naopak nakupuje zpět ropu z USA.

Vliv nových cel na českou ekonomiku

Když Trump chce, aby Evropská unie kupovala více ropy a plynu z USA (a vyhnula se tak jeho clům), ve skutečnosti "prodává" nikoli ropu Spojených států, nýbrž kanadskou ropu, kterou USA nakoupily. Nově s 10% clem. Trump uvolnil Bidenem zastavenou výstavbu nových přímořských terminálů na zmrazování plynu do tankerů, tato investice se ale nyní bude vyplácet méně. Trump zjevně spoléhá na to, že vzhledem k lacinosti plynu na severoamerickém kontinentu se to i s takto zdraženým plynem vyplatí.

Ale pro Evropu (a tím pádem pro Česko) to znamená dražší ropu a hlavně plyn, než by byly bez 10% cla. A vzhledem k tomu, že cenu elektřiny v Evropě určuje cena plynu, tak to znamená i dražší elektřinu, než by byla bez zmíněného cla. Elektřina samozřejmě může v nejbližších měsících zlevňovat, ale pomaleji než bez cla. Na druhou stranu, právě tíživost cel uvalených na ropu a plyn pro samotné USA z tohoto cla dělají horkého kandidáta na brzké zrušení.

Kanada sice nemá možnost exportovat své levnější energetické suroviny přímo do EU a Česka (a stavět nyní potrubí a nové terminály se těžko vyplatí, když cla nejpozději za čtyři roky opět skončí), ale jiné produkty vyvážet může, když jich do USA prodá méně. I v Česku tak možná zažijeme levnější javorový sirup, byť stále zbytečně zdražovaný vysokými cly Evropské unie na potraviny.

Paralela s Českem: Kanadská transformace bude podobná té české

Cla uvalená na dovozy z Kanady a Mexika povedou k přehodnocení dosavadních bezcelních dohod mezi těmito státy a USA, a to s nejistým výsledkem. I kdyby byla cla brzy snížena či odvolána, už jen nyní potvrzená možnost, že je nějaký americký prezident může zavést, bude znamenat, že se zejména Kanada bude snažit tolik se nespoléhat na svého dominantního zákazníka a bude chtít přeorientovat svou výrobu na zvýšení exportu do jiných zemí.

To připomíná situaci v Česku. Nám také do značné míry "odpadá" největší odběratel produkce, tedy Německo. Sice z jiných důvodů, ale přece. Německo jako zákazník "zchudlo". A když se to stalo jednou, může se to stát kdykoli v budoucnu znovu. To samé bude mít na paměti Kanada v rámci obchodních vztahů s USA. Kanada tak bude usilovat o menší závislost na vývozech do USA podobně, jako se v Česku snažíme o snížení závislosti na vývozech do Německa (ač zatím spíše jen teoreticky).

Vliv cel na kurz koruny a úrokové sazby v ČR

V USA by nyní kvůli clům měla vzrůst míra inflace. Aby ji zkrotila, americká centrální banka buď přímo zvýší sazby, nebo je bude výrazně pomaleji snižovat. Svět proto bude nakupovat více dolarů a americká měna posílí vůči euru. Koruna je s evropskou měnou provázanější než s dolarem, a proto dolar zdraží i vůči koruně. Kurz koruny vůči euru bude ovlivněn spíše vývojem v oblasti případných cel ve vztahu USA a EU. Koruna by v případě jejich zavádění byla spíše náchylnější dále ztrácet i vůči euru.

Vyšší úrokové sazby v USA (než by byly bez cel) zvýší i referenční hodnotu úrokových sazeb po celém světě (kvůli významu amerického finančního trhu). Mohou se tedy i lehce zvýšit (nebo pomaleji snižovat) tržní úrokové sazby v Česku, za které si půjčuje i stát na pokrytí svých dluhů. Vzhledem k tomu, že ve volebním roce všechny politické strany vždy slibují různé "dárečky" s tím, že se to zaplatí vyšším zadlužením dalších generací, americká cla velice pravděpodobně prodraží i letošní předvolební "dárečkování" v Česku.

Co čekat dále?

Obecně platí, že cla trestají nejvíce ty, kteří je uvalují, nikoli ty, na něž jsou uvalována. Zdražení přijde hned a pro všechny, případná extra pracovní místa přijdou až za dlouho a jen pro některé. Kanada i Mexiko tedy prohrají tím více, čím více se pustí do odvetných opatření. Trump na tyto silové přístupy bude slyšet méně než v prvním funkčním období, protože potřetí již zvolen být nemůže, a tak mu nakonec i o americké voliče půjde méně.

Na to by měla pamatovat i Evropská unie, pokud USA nějaká cla uvalí i na její dovozy (a Trump v týdnu zopakoval, že to má v plánu). Stále ještě ale nelze opustit ani hypotézu, že si tím vším chce americký prezident "pouze" dělat prostor pro vyjednávání.

Doplňme, že Evropská unie je připravena reagovat na možná cla ze strany USA. Brusel v neděli vyjádřil politování nad tím, že Spojené státy uvalily cla na Kanadu, Mexiko a Čínu, a varoval, že podobný krok vůči EU by nezůstal bez odpovědi. Trump oznámil svůj záměr zavést nová cla na dovozy z EU s odůvodněním, že se unie nechová ke Spojeným státům férově. Americký prezident opakovaně kritizoval obchodní přebytky EU a dalších zemí vůči USA a hrozil dalšími opatřeními, pokud tyto státy nezačnou více nakupovat americkou ropu a plyn.