Centrální banky v CEE: Na východní frontě zatím klid, hlásí Mai Doan (Bank of America)

Ekonomiky zemí střední a východní Evropy jsou stále pod tlakem, ve státních rozpočtech přitom už velkou oporu nenajdou. Mnozí proto čekají, že na pomoc přispěchají centrální banky. Souhlasíte?

Banky nemají velký manévrovací prostor. Pokud začneme v Česku, úroková sazba je de facto na nule. Centrální banka signalizuje, že je připravena použít intervence na měnovém trhu, aby oslabila korunu, tedy jisté monetární uvolňování. V posledních několika měsících ale sledujeme z její strany spíše vyčkávací taktiku, zkrátka se zdráhá intervenovat poté, co nechala korunu volně plavat zhruba deset let. Intervenovala by asi jen v případě, že by se objevila nějaká skutečně významná událost ohrožující ekonomiku. A nic takového v dohledné době neočekávám.

Jak pravděpodobné je, že se do akce pustí polská centrální banka? Její vedení zasedá tento týden a na rozdíl od českých centrálních bankéřů má stále možnost snižovat úrokové sazby.

V Polsku je ten potenciál největší. Poté, co seškrtali sazby o 100 bazických bodů, jsou ale centrální bankéři v otázce dalšího snižování už zdrženlivější. Jasně signalizovali, že si dají dva, tři měsíce pauzu. Podle nás se ale poté snižování sazeb vrátí – čekáme škrt o 25 bodů na začátku léta. Zároveň si myslíme, že se lze dostat pod 3% hranici, kterou jsme na letošek v Polsku předpovídali. Inflace je totiž nízká a po zbytek roku bude na hranici 1,5 % nebo pod ní. Úroková sazba je přitom na úrovni 3,25 %, což znamená, že Poláci určitě mají prostor na to, aby snížili sazby a pomohli své ekonomice.

Co by polské centrální bankéře mohlo při snižování sazeb přibrzdit?

Polští bankéři aktuálně váhají. Jedním z důvodů je podle mě to, že se trochu obávají co by další snížení sazeb mohlo znamenat pro bankovní sektor. Ve chvíli, kdy snížíte úrokové sazby – a tím i reálné sazby –, budou mít lidé opět o něco menší motivaci spořit. Přitom pokud externí financování slábne současně s domácím financováním, může to bankám způsobit velké potíže. Právě proto se centrální banka nyní snaží najít vyvážený přístup a nesnižuje agresivně úrokové sazby.

Naopak Maďaři opakovaně signalizovali, že jsou připraveni na poměrně radikální akce.

Maďarská centrální banka – i maďarská vláda – jsou v regionu střední a východní Evropy nejtvrdšími zastánci holubičího pohledu na věc. Přinejmenším vysílají signály, které to naznačují. My od nich čekáme další snížení o 100 bazických bodů na úroveň 4 % do začátku léta, část trhu očekává ještě agresivnější škrty.

Jak pravděpodobné je, že Maďaři nakonec budou škrtat ještě agresivněji, než čekáte?

V Maďarsku je to složité. Dopad snižování úrokových sazeb na soukromý sektor může být tlumen tím, že slabší kurz forintu poškodí firmy, jejich rozvahy, a stejně tak i domácnosti. Vláda se přitom snaží snížit dluhy, které mají domácnosti v cizích měnách, což svým způsobem nabourává důvěru trhu. Vláda by totiž mohla použít část svých devizových rezerv k uhrazení tohoto dluhu. Celé to je tak trochu jako s tou pověstnou slepicí a vejcem. Bez obezřetného přístupu se také může stát, že pozitivní dopad, který by snížení úrokových sazeb mělo, vymažou negativa spojená se slabším kurzem forintu.

Část trhu má trochu strach z nového guvernéra maďarské centrální banky Györgyho Matolcsyho, respektive neortodoxních kroků, které se od něj očekávají. To podle všeho hodně hýbe kurzem forintu. Jak to vidíte vy?

Než byl guvernér Matolcsy oficiálně jmenován, jsme jasně dali najevo, že jeho příchod nepovažujeme za dobrou zprávu. V minulosti totiž mluvil o nákupu dluhopisů poháněném kvantitativním uvolňováním, dokonce o tom, že by použil rezervy k nákupu vládních dluhopisů. Od té doby jsme ale byly svědky poměrně opatrného přístupu. Matolcsy sám se od svého nástupu prakticky neobjevil v médiích, proto ani pořádně nevíme, jak a o čem nyní uvažuje. O tom, co banka pod jeho vedením udělá, lze tedy jen spekulovat. (Minulý týden banka oznámila plán bezúročných půjček maďarským bankám, které by tak měly mít více peněz na půjčky domácím firmám, jež by tak nebyly tolik závislé na financování v cizích měnách – pozn. red.)

Viceguvernérka maďarské centrální banky Júlia Király podala rezignaci. K 22. dubnu odstoupí z funkce

K jakým závěrům tyto spekulace vedou? Bude Maďarsko tak agresivní, jak signalizovalo?

My čekáme, že budou Maďaři ochotni nakupovat dluhopisy, ale jen v případě, že bude trh s dluhopisy výrazně selhávat a bude ho potřeba podpořit. Zaujmou holubičí postoj – snižování sazeb bude jejich prioritou. Na druhou stranu se ale budou bránit oslabení kurzu forintu. Obyčejně slabý kurz pomáhá exportérům, v Maďarsku je to ale kvůli zadlužení soukromého sektoru naopak. Představitelé vlády přitom v poslední době několikrát potvrdili, že po slabém forintu netouží, a to by se mělo promítnout do monetární politiky.

Co to bude v praxi znamenat?

Kroky banky budou mnohem hůře předvídatelné. Transparentnost banky utrpí, což už se ostatně děje – mnohé komunikační kanály mezi bankou a veřejností se zavírají, banka například zrušila tiskové konference, na nichž guvernér vysvětloval její kroky. Proto čekám mnohem více nejistoty.

Co to znamená z pohledu investora? Je aktuálně v regionu něco zajímavého, stojí region střední a východní Evropy za sázku?

Zaměřila bych se na dluhopisy, protože ty dobře signalizují, co si lidé o jednotlivých trzích myslí. České vody jsou poklidné, nedávný nárůst zájmu souvisí s tím, že by centrální banka mohla intervenovat, jinak ale tento trh investory nijak zásadně neláká. Maďarsko je naopak zajímá hodně, ale frustruje je politika. No a co se týče Polska, zlotý je v poslední době hodně stabilní. Jak v Polsku, tak v Maďarsku zahraniční investoři drží nějakých 40 % dluhopisů, což je dost. Další pohyb tedy spíše bude dolů.