James Knightley (ING): Skotsko by si nejspíše ponechalo libru, takže by si o nezávislosti mohlo nechat jen zdát

Řekněme, že se nakonec Skotové rozhodnou pro nezávislost. Pokud se zaměříme na oblast monetární politiky, jak náročný by tento krok pro ně i celou Británii byl?

Hodně náročný, došlo by na dělení aktiv i závazků. Skotové by museli v podstatě vydupat ze země novou funkční ekonomiku. Jistě, slýcháme od jejich lídrů, že počítají s automatickým členstvím v Evropské unii, v Mezinárodním měnovém fondu a v OSN, tak to ale nemusí být, jako tomu třeba nebylo při rozpadu Sovětského svazu. Skotsko by tak zřejmě muselo o členství požádat a splnit veškeré podmínky členství, což ostatně dal jasně najevo i předseda Evropské komise Barroso.

Jinými slovy, samostatné Skotsko by bylo okamžitě svázáno řadou požadavků a pravidel, jež by muselo plnit. Jinak by zůstalo vně světa, jehož součástí má chce logicky být.

Mezi podmínkami vstupu do EU je třeba závazek přijetí eura. Přechod od libry k euru by přitom byl sám o sobě neskutečně obtížný. Podobně náročné by bylo dělení aktiv, dělení ropných polí v Severním moři a tak dále. To samé platí o dluzích – Skotsko by muselo založit vlastní orgán, který by se o ně staral, což může trvat léta. I kdyby se formálně Skotsko v březnu 2016 osamostatnilo, nebude skutečně nezávislé. Nadále mu prostřednictvím hospodářských vazeb bude někdo zvenčí diktovat, co má dělat.

K tomu ostatně může přispět i přetrvávající vazba na Británii prostřednictvím libry, kterou by si samostatné Skotsko podle dostupných signálů chtělo ponechat.

Přesně tak. Pokud mu to Británie dovolí, Skotsko se bude muset chovat podle pravidel, jimiž je libra svázána. To je jedna z lekcí, které nám krize eurozóny dala – není prostě možné, aby si člen měnové unie dělal, co chce. V případě, že by se začalo hrát podle tohoto scénáře, byly bychom proto svědky důkladné kontroly deficitu a výše dluhu. Británie by v praxi Skotsku diktovala, kolik může utratit, jak vysoké může mít daně a tak dále. To je prostě podmínka, kterou v případě přijetí cizí měny musíte přijmout. To by ovšem platilo, i kdyby se Skotové rozhodli pro euro – pak by museli pro změnu respektovat pravidla eurozóny. Proto tvrdím, že je argument o hospodářské nezávislosti dost na vodě.

Skotsko má v tuto chvíli tři možnosti: ponechat si libru, přejít na euro, nebo vytvořit svoji vlastní měnu. Kterou z vás si Skotové v případě, že se rozhodnou pro nezávislost, zvolí?

Jsem přesvědčen o tom, že si ponechají libru. Oni v podstatě nemají jinou možnost – 95 % jejich exportu směřuje do Spojeného království. Proč by riskovali, že tento vztah zavedením nové měny nějak zkomplikují? Nová měna mimo jiné znamená výrazné fluktuace kurzu způsobené tím, že si na ni trh musí zvyknout. To může poškodit exportéry, jejich výkonnost. Navíc většina skotských korporací prodává podstatnou část svých produktů v Anglii, ne ve Skotsku. Najednou by se tak musely začít zajišťovat proti kurzovému riziku, což by pro ně bylo náročné. Mnohé by se tak mohly rozhodnout ze Skotska utéct.

Euro jako projekt je pod tlakem. Navíc, jak jste zmínil, Skotsko je svázáno pupeční šňůrou s Anglií, ne s kontinentální Evropou. Společná evropská měna tak asi nemá smysl.

Nezapomínejme ani na to, že podmínkou vstupu do eurozóny je vlastní měna. Než přijmete euro, musíte plnit jistá pravidla; musíte být například členy exchange rate mechanism. A to, pokud používáte libru, pochopitelně být nemůžete. Kdyby se tak Skotové chtěli stát součástí eurozóny, museli by nejdříve mít vlastní měnu. To je hodně komplikované a nákladné. Přitom na konci této cesty by nebyla hospodářská nezávislost, o které se opakovaně mluví. Mají na výběr mezi tím, že jim bude diktovat Londýn, nebo Frankfurt.

To jsou racionální argumenty ekonoma. V tomto případě ale do hry vstupují emoce, nacionalismus. Jak pravděpodobné tedy je, že nakonec Skotové libru opustí?

Podle mě by to znamenalo velké potíže. Hospodářské škody spojené s přechodem na novou měnu by byly obrovské. Pokud získají nezávislost a stanou se členy Evropské unie, budou muset nakonec přijmout euro. Asi by se to snažili co možná nejvíce oddálit a sázeli by na to, že se jim povede vyjednat opt-out, ale eurozóna bude podle mě napříště mnohem méně nakloněná k tomu dávat zemím podobné výjimky. Vezměte si, jaké problémy způsobil benevolentní přístup k deficitním rozpočtům, k Řecku a tak dále. Proto si myslím, že budou mnohem důkladněji vyžadovat dodržování pravidel, a to i v případě kandidátských zemí. V případě Skotska tedy čekám, že nakonec vznikne nějaká bilaterální dohoda, na základě níž mu bude povoleno nadále používat libru. Určitě to ale nebude ideální řešení.