Šedá ekonomika v ČR a Evropě v souvislostech

Lze se domnívat, že výsledná hodnota uváděného rozsahu šedé ekonomiky je součtem obou pohledů. Součtem, který může být v pátém roce krize značně modifikován jejím dopadem. Krize totiž může poměrně silně ovlivnit jak dodržování pravidel, tak "formalismus předpisářství".

Nejsme horší než zbytek EU

V České republice se sami občas považujeme za čímsi výjimečné, či naopak mimořádně odsouzeníhodné v evropském porovnávání. Analýza dat ovšem obvykle hovoří o opaku. Platí to i o rozsahu šedé ekonomiky u nás. S 16% podílem na HDP jsme se umístili v lepší polovině evropského spektra, průměr EU je 18,5 %. Přesně stejný výsledek jako ČR vykazuje například Belgie, ztělesnění ctnosti dodržování pravidel – Německo – má rozsah šedé ekonomiky jen o tři procentní body nižší. Rekordman Bulharsko přesahuje 31 %, nejdisciplinovanější země se pohybují v jednociferném řádu.

Tato čísla však nelze zcela korektně mezinárodně srovnávat, neboť řada pravidel hry má ryze domácí a mnohdy neopakovatelný původ. Taktéž operují s různou mírou detailnosti v různých zemích. Krize zajisté přispěla k polevení v disciplíně, když si řada subjektů ráda zvykla na určité daňové úlevy či vyšší míru tolerance ze strany úřadů.

Ať už je šedá ekonomika způsobena čímkoli, v objemech, v nichž se pohybuje, představuje problém. Kupříkladu průměrně velká a "průměrně šedá" ekonomika česká vykazuje roční rozsah šedé ekonomiky přibližně stejně velký jako sedmiletá alokace evropských fondů v český prospěch. Možná právě zde je potřeba hledat řešení problému šedé ekonomiky, jež v českém případě spočívá zřejmě silněji v jakési apriorní neochotě se pravidly vůbec zabývat.