Daně, investice a pravidla aneb Co čekat od nové Evropské komise?

Udržitelnost

Lze předpokládat, že klíčovým slovem nadcházející pětiletky bude udržitelnost. Pod ní lze docela dobře skrýt aktuální silný akcent na vše zelené, jehož rezonance zdá se být nyní dominantní, stejně jako důraz na dodržování sociálních pravidel 21. století a zajištění toho, aby Evropa zůstala bezpečným kontinentem.

Výčet sociálních práv provedla minulá Junckerova komise a zjevně jím též zaujala jak zdravě smýšlející, tak pokušitele hranic možného, kteří se snaží prosadit výsady pro skupiny či projevy chování dalece mimo hlavní proud.

A konečně téma bezpečnosti, které (ve spojení s migrací) je hodně slyšet zvláště v teritoriu střední a východní Evropy, přičemž však tyto země pro tyto účely v rámci společného koláče finančních prostředků příliš přispívat nechtějí. Navíc zde již několik let platí jakási nepřímá úměra, že čím hlasitěji a vypjatěji je tento problém zdůrazňován, tím méně se příslušné země týká.

V rámci nalézání nového a vyváženého obsahu slova udržitelnost bychom však neměli zapomínat na to, že Evropa potřebuje také udržitelně růst. Ba naopak, Evropa pro to, aby byla zelenější, sociálnější i bezpečnější, musí být dostatečně konkurenceschopná, aby na tyto potřeby byla schopna vydělat a zajistit je. Současně se musí snažit zastavit relativní ztrátu pozic v rámci globální ekonomiky, která ji poslední dekádu či dvě zřetelně charakterizuje.

Investice, daně, pravidla

Pro aktuálně chápaný udržitelný rozvoj to znamená prioritní soustředění se na tři důležitá místa – investice, daně a pravidla hry.

Investice představují zdroj rozvoje, který nesmí být nejen ohrožen, vytlačen či zahuben, ale který by měl být všestranně podporován směrem k jejich významné akceleraci. Stále jich není dost.

Fiskálně je Evropa podstatně zdravější než před 10 lety. Nízké či nulové úrokové sazby v kombinaci s prostorem pro pozitivní fiskální postoj a realizací významných strukturálních reforem otevírají prostor pro masivní investiční aktivity ve strategicky významných oblastech. Tomu by mělo napomáhat též veřejné i privátní financování a nalezení společných jmenovatelů mezi nimi. I proto by Víceletý finanční rámec EU 2021-2027 měl být schválen co nejdříve, s maximem moderních prvků a nástrojů, které budou lákat ve velkém i zapojení soukromého kapitálu.

Dostáváme se do fáze, kdy stávající, po desítky let vytvářený dominantní daňový systém ukazuje jisté projevy své přežilosti. Vyžaduje výraznou úlevu pro produktivní část populace a společnosti a přesměrování kormidla pozornosti k některým méně žádoucím aktivitám.

Současně v něm existuje značný prostor pro zlepšování a posilování daňové disciplíny, zvláště v tom smyslu, aby se pod daňový deštník dostaly jak nově vzniklé společnosti z oblasti virtuální ekonomiky, tak spousta přeshraničně působících firem s vyspělou erudicí daňové optimalizace. O přesné definici cílů nových daňových pravidel pro několik příštích dekád lze ještě diskutovat.

A pak jsou zde (další) pravidla hry, která předurčují zaměření a náladu celého systému, který jejich dodržování podléhá. Pravidla spojená s uvalováním zákazů na určité typy aktivit, a naopak dávání přednosti v jízdě jiným aktivitám. Pravidla, která mohou buď posílit, nebo naopak rozklížit prostředí jednotného trhu. S jejich zaváděním je potřeba se dvakrát přesvědčit o jejich smyslu. A ne příliš silně tlačit na pilu, to by totiž mohlo i dobrou myšlenku předčasně zahubit.

Zhruba v takovém stavu se nachází Evropská unie na startu působení nové Evropské komise, nového předsedy Evropské rady Charlese Michela, nové prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové i nového Evropského parlamentu, který se po výrazné obměně přes léto rozkoukal a během podzimu alespoň elementárně etabloval. Je co s koncem roku slavit? Věřme, že ano.