Světová ekonomika: Toto století bude velkolepé, současná krize se bude jevit jako klopýtnutí

Od chvíle, kdy na americkém realitním trhu praskla bublina a růst vyspělých ekonomik začal zpomalovat, zaplavily internet medvědí komentáře a negativistické blogy. Stejnou rétoriku zaujala i většina předních médií. Současný pesimismus by však nakonec mohly překonat nové technologické objevy.

Fotovoltaika a další decentralizované zdroje energie sníží spolu s termonukleární fúzí výskyt konfliktů

Náklady na výrobu solární energie se v příštím desetiletí přiblíží nákladům spojeným s uhlím, z fotovoltaiky se stane čistý a konkurenceschopný zdroj energie. To bude mít hluboký dopad na ekonomiku, případné konflikty i životní prostředí. Solární energetika, včetně decentralizovaných palivových článků, pravděpodobně sníží náklady na přenos energie. Tím pádem by měla klesnout i cena elektřiny pro domácnosti a firmy, což by mělo podpořit růst ekonomiky.

V historii se kvůli surovinám vedlo mnoho bojů. V posledních desetiletích šlo zejména o energetické zdroje, například ropu. S nástupem fotovoltaiky a dalších decentralizovaných zdrojů energie podobné konflikty pravděpodobně ztratí na síle.

Dosud neprobádané území s velkým potenciálem představuje termojaderná fúze. Vědci totiž stále věří, že se jim podaří vyrobit funkční komerční fúzní elektrárnu. Pokud uspějí, bude to obrovský zvrat pro celý svět. Energetická otázka by se fúzí vyřešila jednou provždy. Současně by se otevřely dveře dalším inovacím.

Biotechnologie změní lidem život

Díky biotechnologickému průmyslu, pokroku na poli neurologie, mikrobiologie, kmenových buněk a podobně se lidé dožijí věku, o němž se jim dříve ani nesnilo. Do konce století zřejmě půjde vyléčit většina forem rakoviny a dalších smrtelných nemocí, včetně těch chronických. Samotné biotechnologie pravděpodobně změní pohled na medicínu, pokroky v této oblasti pomohou vyrovnat demografické rozdíly v lidské populaci.

Syntetická biologie způsobí revoluci v zemědělství

Lidí stále přibývá. Aby bylo dost jídla pro všechny, musí věda 21. století přijít s řešením. Zde se nabízí syntetická biologie, díky níž bude zemědělství schopné vyprodukovat výnosnější plodiny i zvířata. Možná se podaří vyrobit syntetický fosfor (fosfáty) a draslík (potaš). Ovšem podle Jeremyho Granthama, zakladatele investiční firmy GMO, je to nemožné a mohlo by to přinést více škody než užitku. Jenže ani v roce 1930 nikdo z nás nepomyslel na to, že se o 39 let později bude po Měsíci procházet člověk. Také syntetická biologie možná bude jednou schopná vypěstovat svítící rostliny použitelné jako zdroje světla. Stávající energetické zdroje by se pak využívaly méně.

Roboti jako klíč k vyšší produktivitě

Růst příjmů přímo souvisí s růstem produktivity, a tudíž jde o jeden z hlavních pilířů vývoje ekonomiky. Roboti s umělou inteligencí (artificial intelligence – AI) ve 21. století proniknou do všech oblastí lidského života. Nakonec jej změní více, než si nyní připouštíme – budou uklízet naše domovy, budovat stavby, vyrábět zboží za ještě nižší náklady, ujmou se zdravotní péče a povedou vojenské operace. Zaujmou postupně role neustále stárnoucí lidské populace. Zároveň vyspělému světu pomohou udržet některé výrobní podniky na domácí půdě.

Formy peněz se rychle mění

Poslední knížka Aarona Browna Red-Blooded Risk je trefným úvodníkem do historie Wall Street a světa peněz obecně. Popisuje, jak na sebe mohou peníze brát nejrůznější podoby – například fyzickou (zlato), papírovou, podobu derivátů a podobně, ale také jaké mají jednotlivé formy peněz místo v ekonomice. Když jsem si knížku přečetl a ohlédl se zpět na předpovědi a komentáře kolem měnových politik od chvíle, co Fed zahájil svou kontroverzní politiku "levných peněz", zjistil jsem, že jen hrstka lidí skutečně chápe komplikovanost peněz a jejich ekonomickou roli.

V budoucnu budou nabírat na síle deriváty, které se následně rozšíří do všech rizikových koutů na Wall Street i takzvané Main Street, tedy do každé průměrné firmy nebo domácnosti. Tržní ekonomika nakonec bude z tohoto trendu těžit. Hlavní funkcí peněz už není ani tak uchování nějaké hodnoty jako v minulosti (ideálně kryté zlatem), nastoupila digitální éra. Papírové peníze jsou jednodušší k běžnému užití, jednoho dne se však hotovost z ekonomiky vytratí.

Mezinárodní obchod nikdy nebyl větší. A dále poroste

Lidé mezi sebou nikdy předtím neobchodovali tolik jako nyní. Mezinárodní obchod každým rokem roste. Revoluce v dopravě od počátku průmyslové revoluce spolu s rozmachem informačních technologií přinesly transparentnější a celosvětově propojenou ekonomiku. Velké země mezi sebou nemají potřebu tolik válčit – náklady na konflikty jsou vysoké a brzdí obchod. Ve 21. století poroste mezinárodní výměna ještě razantněji. Stále více kontinentů (především Jižní Amerika a Afrika) se totiž touží zapojit do světové obchodní sítě.

S výplatami to není až tak špatné

Mzdy ve Spojených státech v poměru k HDP klesají. Když ovšem do statistik zahrneme i státem vyplácené dávky (například na zdravotní péči), nelze statisticky doložit, že mzdy jsou skutečně kráceny.

Euro přežije

Ekonomika eurozóny přežila krizi. Nyní je zaváděna řada reforem, které stabilizují a upevní pozici eura i celého evropského prostoru. Recese pokračuje, ale některé ukazatele začínají signalizovat oživení. Vývozní statistiky Španělska a Itálie jsou na historických maximech a náklady na pracovní sílu padají ve všech problémových zemích, což pomůže zvýšit konkurenceschopnost.

Lidská paměť je krátká a Evropané už zapomněli na velkou volatilitu národních měn jednotlivých států z dob před zavedením měny společné. To vedlo k mnoha devalvacím (měnovým válkám) a bránilo zavádění strukturálních reforem. Pokud k něčemu, tak euro tlačí jižní státy k reformám, z nichž budou dlouhodobě profitovat. Podle mne tedy euro přežije a počet zemí, které jím začnou platit, se během následujících deseti let nejspíše zvýší.

Nízké úrokové sazby neženou banky do záhuby

Nízké úrokové sazby jsou v současné bezprecedentní době často používány jako důvod, proč se současné banky řítí do záhuby. Ony přitom neumírají. Čisté úrokové marže evropských bank, jako jsou Deutsche Bank nebo Danske Bank, dosahují 0,84 %, respektive 1,14 %. Jsou tedy na stejných úrovních jako před deseti či dvanácti lety.

Ve skutečnosti dosáhla úroková marže svých minim už v roce 2007. K tomu ji ale nedohnaly nízké úrokové sazby, nýbrž velká konkurence v bankovním sektoru a vrcholící poptávka po úvěrech. Pokud by nulové či dokonce záporné úroky byly pro banky problém, tak proč všechny banky v Dánsku, včetně Saxo Bank, ještě nejsou zavřené? Dánská centrální banka má přece úrokové sazby záporné.

Nikdy nepodceňujme sílu pokroku

Mnoho pesimistů, kteří nevěří v ekonomiku a budoucnost, podceňují sílu pokroku. Americká ekonomika mezi lety 1970 a 1982 prožila čtyři recese. Pokud byste tehdy někomu řekli, že do třiceti let bude ve svých rukou mít na stisknutí jednoho tlačítka všechny informace o celém světě, zřejmě by se vám vysmál. Dnes je to ale díky internetu, Googlu a chytrým telefonům možné. Pokrok je jako lavina. Jen stěží ji poznáte na samém počátku, s vyšší rychlostí jsou ale její dopady obrovské.

Všechny další vědecké objevy přetvoří ekonomiku a zvýší životní standardy tak, že si to jen těžko lze představit. Díky informačním technologiím to budou obrovské změny, ať už vše dojde do bodu technologické singularity, nebo ne. (Technologická singularita je označení zlomového bodu technologického výzkumu; je spojována s neustále se zrychlujícím tempem rozvoje moderních technologií, konkrétně v kybernetice a informatice s exponenciálním nárůstem dostupného výpočetního výkonu, který je definován takzvaným Moorovým zákonem.)

Inženýry akciové trhy nezajímají. Naštěstí

Jak je možné, že ačkoli se v ekonomice děje tolik "zla" a politici jsou tak úzkoprsí, zatím nejsme všichni ztraceni? Protože ty opravdové vědce a inženýry nezajímají finanční trhy, natož politika centrálních bank. Pro ty z nás, kteří pracujeme na finančních trzích, platí podobné tendence ke zkreslování pravdy a ke zveličování špatných zpráv. Sedíme v centru dění na všech světových trzích, které jsou propojeny, a všichni ostatní dostávají stejně nedostatečné informace.

Žádný z inženýrů se tak o globální ekonomiku nezajímá. Je drží jen myšlenka, že už zítra vymyslí další zlepšení, jak třeba optimalizovat spotřebu leteckých motorů, jak posunout dál koncept automobilů, které nemusí člověk řídit a které by pomohly vyřešit problém zacpaných silnic a dopravních tahů. Pro nás všechny mám jednu dobrou zprávu: Jejich nápady pomohou tento svět zachránit.