Soud zrušil Trumpova reciproční cla. Trhy slaví, administrativa ale má čtyři možnosti, jak dále prosazovat svou

Soud shledal, že IEEPA prezidentovi neumožňuje stanovovat univerzální dovozní cla. Respektive za určitých podmínek umožňuje, rozhodnutí soudu ale vyznívá tak, že o nich musí být předem debatováno a informováno a musejí být schválena Kongresem. Soud zároveň odmítl i zvláštní cla uvalená na dovozy z Kanady, Mexika a Číny, jež Trump zdůvodnil bojem proti pašování drog. Podle soudu cla nemají žádnou reálnou vazbu na uvedenou hrozbu a nespadají pod výjimečné pravomoci, na které se prezident odvolával.

"O věci rozhodl tříčlenný panel soudců. Jeden z nich byl přitom jmenován Trumpem, zbylí dva dřívějšími prezidenty Reaganem a Obamou. Soud řeší spory ohledně cel a zákonů týkajících se mezinárodního obchodu. Jak 'reciproční cla', tak dřívější navýšení cel na dovozy z Číny, Kanady a Mexika v souvislosti s bojem proti pašování fentanylu do USA Trump vysvětloval tak, že Spojeným státům hrozí "nebezpečí" (emergency), a to podle poněkud obskurního zákona z roku 1977 známého jako IEEPA (International Emergency Economic Powers Act). Soud sdělil, že pro stanovování cel nemá prezident dle IEEPA pravomoc, a že 'fentanylová cla' neřeší uvedenou hrozbu," shrnuje ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

"Při hodnocení rozhodnutí je potřeba zachovat opatrnost. Uvidíme, jaká bude reakce Trumpovy administrativy. Soud sice zablokoval plošná cla, ale prezident může nadále uvalovat cla na celé sektory (cla na čipy, ocel nebo hliník dále platí) má stále možnost zvyšovat cla z titulu obrany národní bezpečnosti vůči jednotlivým zemím," podotýká analytik Jan Čermák z ČSOB.

Zásah soudu představuje citelnou ránu pro Trumpovu ekonomickou a obchodní politiku. Zastavení cel okamžitě pozitivně ovlivnilo trhy, když futures na index Dow vzrostly o 600 bodů a ty na S&P 500 zhruba o 1,6 %, skokově posílil americký dolar a zisky si připisovaly akcie na asijských trzích i v Evropě. Ropa dopoledne zdražovala o 1-2 %, zlato v dolarovém vyjádření mírně ztrácelo.

Trading Economics

Soud nařídil nejen okamžité zastavení výběru cel, ale i zákaz jejich budoucích úprav. Administrativa má deset dní na provedení nezbytných kroků. Důležité je, že rozhodnutí se nevztahuje na všechna Trumpova cla, a například ta na dovoz oceli a hliníku tak zůstávají v platnosti, protože nebyla zavedena na základě IEEPA.

Mluvčí Bílého domu Kush Desai rozhodnutí kritizoval s tím, že "nevolení soudci nemají určovat, jak má vláda řešit národní nouzovou situaci". Zopakoval, že obchodní deficity způsobené nerovným přístupem zahraničí vůči USA oslabují průmyslovou základnu země a doléhají (nejen) na americké pracovníky.

"Reakce Bílého domu byla trumpovsky antisystémová. Nevolení soudci by prý neměli rozhodovat o tom, jak správně řešit hrozbu pro stát. Administrativa je rozhodnuta použít každou páku výkonné moci k tomu, aby řešila tuto krizi a obnovila americkou velikost. Jeden z pracovníků administrativy upozornil na síti X, že se 'soudní převrat vymknul z rukou'. A i podle právních expertů jde o nezvyklé rozhodnutí, protože v předchozích soudních přích byly žaloby proti mimořádným krokům amerických prezidentů prováděným pod praporem 'národní bezpečnosti' téměř vždy neúspěšné," pokračuje Michal Skořepa z České spořitelny.

Bílý dům verdikt hned napadl u federálního odvolacího soudu a případ může skončit až u Nejvyššího soudu. Zrušení navýšených cel tedy není účinné. "Případ se posune k soudu na federální úrovni. Z jeho úrovně to pak může jít (a nejspíše půjde) až k Nejvyššímu soudu. Pokud by konečným rozhodnutím bylo opravdu zrušení Trumpových opatření, mohou dovozci žádat o vrácení částek vybraných na clech, a to včetně ušlých úroků," vysvětluje ekonom.

Proti clům vystoupili i žalobci, konkrétně skupina generálních prokurátorů několika států a pět amerických firem, které se spoléhají na dovoz. Podle nich byla Trumpova opatření "nezákonná, bezohledná a ekonomicky ničivá", protože zvýšila ceny základních produktů, vyvolala odvetná cla a poškodila firmy i spotřebitele.

Odborníci varují, že ačkoli cla padla, obchodní napětí trvá. Analytik Jack Slagle upozorňuje, že i v případě, že Nejvyšší soud Trumpovu argumentaci odmítne, nemusí to znamenat konec protekcionistických opatření. Administrativa má podle něj jiné nástroje a nelze čekat, že by s tarifní politikou přestala. Soudy v USA přitom nadále projednávají minimálně sedm různých žalob na různá celní opatření Trumpovy administrativy.

"Makroekonomický dopad zrušení Trumpových celních opatření by byl jistě příznivý, nicméně nejistota ohledně dalšího vývoje by zůstala. Trump a jeho vláda by jistě hledali jiné cesty, jak vyšší cla vrátit do hry, takže by rozhodně nešlo o úplný návrat ke stavu před nástupem staronového prezidenta do funkce," upozorňuje Michal Skořepa.

"Poslední týdny a měsíce byly kvůli clům hodně nepřehledné a tato nepřehlednost se bude v červnu zvyšovat. Na jedné straně bude Trumpova administrativa vyjednávat o přenastavení obchodních podmínek s jednotlivými zeměmi, na straně druhé ji čeká 'boj' s federálním obchodním soudem. Otázkou je, zda po uplynutí desetidenní lhůty dané středečním rozhodnutím soudu opravdu nebudou platit, nebo to celé Trump zkusí obejít přes zákon o národní bezpečnosti, na základě kterého byla zavedena cla na dovoz oceli, hliníku nebo aut. Jedná se také o velký problém pro americký federální rozpočet, protože příjem z cel měl kompenzovat daňové škrty. Pokud příjem z cel bude výrazně nižší, budou o to hlubší schodky rozpočtu. Proto pro mě představuje aktuální soudní rozhodnutí další riziko pro americké dluhopisy s dlouhou splatností a také pro dolar," říká Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.

Investing.com

"Investoři by měli zachovat chladnou hlavu. Celní politika se mění téměř denně a je důležité odlišit významné zprávy od šumu. Na Wall Street se v této souvislosti ujalo označení TACO trade, tedy Trump Always Chickens Out ("Trump vždy ustoupí"). Letos trhy opakovaně padaly po ohlášení nových cel, aby následně prudce rostly, jakmile Trump svá vyjádření zmírnil. Poslední ukázkou byl víkendový návrh 50% cla na dovozy z EU, který byl rychle odsunut na červenec," připomíná Jakub Rochlitz, analytika z tradingové platformy eToro. "Pokud soudy nové rozhodnutí nezruší, bude to výrazný impulz pro riziková aktiva, především pro společnosti spojené s exportem a globálními dodavatelskými řetězci. Trump ale může cla zavést i jinými cestami a volatilita na trhu může v souvislosti s mezinárodním obchodem pokračovat. Trumpova administrativa se namísto vyjednávání obchodních dohod bude muset zaměřit na domácí právní bitvy, a lze tedy očekávat, že se vyjednávání nejen protáhnou, ale že USA také ztratí část vyjednávací síly a autority, zejména ve vztazích s Čínou a Evropskou unií."

"Jde o další střípek do mozaiky chaosu při zavádění cel ze strany Spojených států, což jen podpoří zvýšenou volatilitu na finančních trzích. Situace zůstává komplikovaná a samozřejmě to není konec. Lze očekávat střet zákonodárné a výkonné moci v USA ohledně cel, což bude trhy udržovat v napětí," přidává se k názoru, že celní bitva ani zdaleka nekončí, hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Donald Trump oznámil uvalení rozsáhlých cel 2. dubna 2025 během takzvaného dne osvobození. Tvrdil, že nová cla (11–84 %) napraví dlouhodobou nerovnováhu v obchodních vztazích USA. O týden později zavedl 90denní odklad většiny cel, ponechal ale 10% sazbu na většinu dováženého zboží. Celkově se tím snažil posunout americkou obchodní politiku směrem k větší "recipročnosti", někdy i bez jasné podpory Kongresu.

Čtyři možnosti, jak Trump může dále prosazovat svou

Trumpova administrativa má v reakci na rozhodnutí soudu, který zrušil reciproční cla, čtyři hlavní možnosti, jak na situaci reagovat a případně obnovit část své obchodní agendy:

• Uplatnění § 122 zákona o obchodu z roku 1974 (Trade Act of 1974): Tento paragraf umožňuje prezidentovi rychle uvalit až 15% cla bez nutnosti formálního zdůvodňování. Jedná se o nejrychlejší legální cestu, jak obejít soudní rozhodnutí a dočasně nahradit zrušené plošné 10% clo. Nevýhodou této možnosti je její časové omezení, cla podle § 122 mohou být v platnosti pouze po 150 dní, poté je nutná akce Kongresu. I tak by ale šlo o účinný způsob, jak získat čas na přípravu dalších kroků.
• Zahájení nových šetření podle § 301 zákona o obchodu z roku 1974: Tato možnost by umožnila administrativě legálně zacílit cla na konkrétní země, které podle USA uplatňují neférové obchodní praktiky. Proces podle § 301 je sice zdlouhavější – trvá několik týdnů až měsíců –, ale má vyšší právní váhu a vyhnul by se procedurálním nedostatkům, které soud napadl. Tato strategie by mohla zároveň poskytnout zdání legitimity a ochrany amerických zájmů.
• Rozšíření stávajících cel podle § 232 (národní bezpečnost): Trump již v minulosti použil § 232 k uvalení cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů s odkazem na ochranu národní bezpečnosti. Tato cla zůstávají v platnosti i po rozsudku. Nyní má možnost jejich použití rozšířit na další sektory, čímž by mohl částečně kompenzovat ztrátu příjmů a ekonomický tlak na zahraniční partnery. Tato cesta ale může narazit na odpor obchodních partnerů i firem z USA, pro které by to znamenalo další náklady.
• Okamžité odvolání a žádost o odklad vykonatelnosti rozsudku (emergency stay): Trumpova administrativa se již odvolala a pravděpodobně požádá o mimořádné přerušení účinku rozhodnutí. Právníci očekávají, že věc může skončit u Nejvyššího soudu, který by mohl povolit zachování cel po dobu trvání odvolacího řízení. Tato strategie by mohla být nejefektivnějším způsobem, jak zdržet dopad soudního rozhodnutí a získat čas na jiné právní nebo legislativní kroky.

Komentář Investičního webu

V mezinárodním kontextu Trump dlouhodobě prosazuje tvrdý postoj vůči obchodním partnerům, zejména Číně, Kanadě a Mexiku, ale také Evropské unii. Zatímco obchodní dohody tradičně vznikají na základě vyjednávání a následného schválení Kongresem, Trump se pokoušel obcházet legislativu přes exekutivní příkazy. Soud dal teď jasně najevo, že prezidentské pravomoci v obchodní politice mají přece jen o něco užší hranice.

Finanční trhy zprávu o zrušení recipročních cel hodnotí pozitivně. Lze si ale jen těžko představit, že by Donald Trump snahu o "narovnání" podmínek v mezinárodním obchodě vzdal. Rozhodnutí soudu tak možná otevírá více otázek, než kolik známe odpovědí. Namátkou:

• Jak zareaguje Čína? Využije příležitosti k diplomatické ofenzivě a posílení své pozice v globálním obchodě, nebo se bude držet opatrné strategie, čekat na další kroky USA a pokračovat v jednáních na bilaterální úrovni?
• Jak na rozhodnutí zareaguje Evropská unie? Pokusí se o obnovení dosavadních obchodních vazeb s USA a prosazení multilaterálního přístupu, bude pokračovat v jednáních (do 9. července), nebo posílí svou autonomii v obchodní politice, například skrze nová partnerství?
• Změní Trump strategii, nebo bude dále usilovat o tvrdý postoj vůči zahraničním ekonomikám? Může se pokusit využít jiných nástrojů (například dovozních kvót, bezpečnostních výjimek či pokračujícího tlaku na konkrétní firmy), nebo se přece jen stáhne z "obchodní fronty" a zaměří se na jiná témata? Neumíme si to tak docela představit, ale třeba ho někdo nebo něco přesvědčí, že politické body dokáže nasbírat jinde.
• Bude Trump hledat legislativní oporu v Kongresu, aby si zaváděná cla nechal "posvětit" zákonodárným sborem? Znamená rozhodnutí soudu impulz pro institucionalizaci Trumpovy obchodní politiky, nebo to bude považovat za "urážku", se soudy bude bojovat a obejde se bez minimálně lépe působícího projednávání (nejen) obchodní politiky v Kongresu?
• Ovlivní toto rozhodnutí americkou politiku a vztah USA k mezinárodním obchodním institucím typu Světové obchodní organizace? Povede k většímu respektu k pravidlům mezinárodního obchodu (a třeba i snaze je skrze náročná vyjednávání změnit více ve prospěch USA, na tom a priori není nic špatného), nebo bude spíše podnětem k další kritice a případnému odstupu USA od mezinárodních struktur?

Soudy proti Trumpovi: 12 poznámek k budoucnosti amerického politického systému

Zdroj: CNBC, Reuters, Česká spořitelna