Nová čínská pětiletka: Technologická soběstačnost a odpoutání se od Západu

Pekingu v jeho novém hospodářském plánu záleží hlavně na vlastních inovacích. A to především v technologiích, jako jsou výroba polovodičů a rozvoj umělé inteligence nebo kvantových řešení. Cílem je snížit závislost na dovozu ze Západu a vytvořit robustní průmyslový základ, který by dokázal odolávat geopolitickým tlakům.

Vedle těchto technologických investic plénum potvrdilo i směřování k "ekonomice vyšší kvality", tedy ekologičtějšímu a efektivnějšímu růstu. Závěrečný dokument hovoří o rozvoji zelené energetiky, lepší koordinaci regionálního rozvoje a reformách, které mají spojit silnější roli trhu s efektivnějším řízením státu. Ekonomové ale upozorňují, že konkrétní kroky a časové rámce zatím chybí.

Leoš Jirman (EMUN)

Růst čínského HDP ve 3. čtvrtletí dosáhl 4,8 %, což potvrzuje postupné zpomalování druhé největší ekonomiky světa. To je spojené s tím, že tato exportně orientovaná země postupně přechází k modelu více založenému na domácí spotřebě a službách.

Klíčovým problémem zůstává slabá domácí poptávka. Maloobchodní tržby rostou tempem kolem 2 %, zatímco investice do nemovitostí naposledy meziročně klesly o více než 9 %. Export sice v září mírně vzrostl, ale především díky slabšímu jüanu, ne díky obnovení globální poptávky.

Z makroekonomického hlediska je Čína spíše zdrojem dezinflačních tlaků než motorem globálního růstu, což nadále ovlivňuje i očekávání vývoje úrokových sazeb ve zbytku světa. Na říjnovém zasedání čínského vedení se podle očekávání rozhodlo o nové "pětiletce" s důrazem na podporu technologického rozvoje a inovací. Napětí v obchodních vztazích se Spojenými státy zůstává hlavní výzvou, která ovlivňuje důvěru investorů i strategii země směřující k větší soběstačnosti.

Z investičního pohledu je Čína stále těžko čitelným trhem. Tamní akciový index i přes zhruba 30% růst v letošním roce zůstává asi 35 % pod maximem z roku 2021 a obchoduje se s očekávaným P/E kolem 13, tedy jen o něco levněji než širší indexy rozvíjejících se trhů.

Domnívám se, že nižší valuace samy o sobě nejsou dostatečným důvodem k investici. Důvěra investorů je oslabena především slabou korporátní správou, netransparentností a nedostatečnou ochranou práv (zejména zahraničních) akcionářů. Stále také existuje riziko, že čínské společnosti budou delistovány z amerických burz kvůli nejasnostem ve zprávách o svých hospodářských výsledcích.

Roman Chlupatý (Save & Capital)

To, co je v plánu, už se stalo (nebo je v podstatě jisté). Skutečný zájem a cíl strany prozrazují signály vysílané před a během sjezdu. Tak čtou už léta pětiletku zasvěcení a ta příští nebude výjimkou.

Vzhledem k rostoucímu napětí v čínské společnosti, které se táhne od zpackaného boje proti covidu-19, si totiž komunističtí kádři pozorně hlídají jakékoli kvantifikovatelné, a tudíž kontrolovatelné sliby. Veřejně proto zůstali u pochopitelných, líbivých konceptů a vizí, z nichž se mnohé jistě naplní a mnozí investoři se na nich svezou. Příkladem je pokračující sázka na sci-tech.

To zajímavější, konkrétní a s potenciálně významnějším dopadem na portfolia hráčů z celého světa zůstalo veřejně nevyřčeno. Z informací od mých zdrojů na místě bych vypíchl dva trendy:

• Vládní politiku nebývale otevřeně kritizují mnozí úspěšní podnikatelé, kteří stáli za inovacemi a v nemalé míře i růstem, a dokonce i někteří členové strany. Reflektuje to vznik "dvou Čín" –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jedné těžící z (mezinárodněpolitických) cílů Pekingu a té druhé. To je dlouhodobě neudržitelné.
• Čína se v rámci decouplingu masivně zbavuje amerického dluhu. A podle zdrojů z tamních bank svoji expozici hodlá ještě o polovinu snížit. Namísto toho Čínská lidová banka hodlá nakupovat mimo jiné eura a japonské jeny. A to navzdory emocionálním i reálným výzvám a rizikům s tím spojeným.

Stručně řečeno, zatímco plán nové pětiletky oficiálně žádné zemětřesení nepřinesl, její závěry potvrdily seismickou aktivitu probíhající pod povrchem. Čína se tak nijak neliší od ostatních mocností světa, hospodářský potenciál se i tam mísí s politickým rizikem. Ani jedno investoři nesmí ignorovat.

Petr Dufek (Banka CREDITAS)

Čína se nadále může těšit ze silného hospodářského růstu, který posiluje její pozici v rámci světové ekonomiky. Její byznys model zaměřený na export a domácí investice ve stavebnictví se postupem času vyčerpává, má ale stále dost možností, jak jej korigovat.

Jednak úspěšně expanduje ve všeobecně preferovaných oborech, jako jsou elektromobilita nebo alternativní energetika, jednak se stala významným dodavatelem kritických surovin. Slabinou zůstává velký význam stavebních investic, z nichž řada je na hraně efektivity a účelnosti, přitom ale váže významné zdroje.

Jaké výzvy čekají Čínu, aby si zajistila robustní růst i do budoucna? Kromě zlepšení demografického profilu, který se časem může stát velkou hospodářskou brzdou, je to posilování efektivity a transparentnosti v rámci investičního rozhodování. Příležitostí pro zemi je domácí spotřebitelská poptávka, která může kompenzovat postupné vyčerpávání exportního růstového potenciálu a omezit závislost současného ekonomického modelu na investicích.

Miroslav Zámečník (ČBA)

Jestli si myslíte, že se nad čínskými pětiletkami dá ve středu Evropy mávnout rukou v duchu zásady "nebesa jsou vysoko a císař je daleko", mýlíte se. Během posledních dvou pětiletek se Čína proměnila v globálního lídra v několika z deseti prioritních oblastí (elektromobily, baterie, solární články, zelené technologie obecně), případně alespoň v hráče, s nímž je potřeba počítat (všechny ostatní).

Tam, kde vede, dokázala rozvinout výrobu takovým způsobem, že ovládá často 70-80 % relevantního trhu a cenově drtí konkurenci. Tržní podíly německých automobilek v Číně dále klesají a v elektromobilitě jsou vyloženě "malá piva" se zanedbatelným podílem na prodejích. Pro Česko s jeho napojením na německý automotive to má a bude mít předvídatelné důsledky.

Co se tedy v Číně rozhodne, je pro nás hodně důležité. I když je pravda, že od doby, kdy se na něčem čínští komunisté usnesou, do momentu, kdy pocítíte důsledky v poslední české fabrice, může uplynout klidně deset nebo patnáct let.

Na čem se tedy tamní pohlaváři dohodli tentokrát? Čtvrté plenární zasedání v Pekingu skončilo přijetím doporučení pro patnáctý pětiletý plán a klade důraz na technologickou soběstačnost, hospodářský rozvoj, národní bezpečnost a "boj proti rizikům". Když to zjednodušíme, tak jde o pokračování trendu odpojování se od USA a Západu obecně a dosažení soběstačnosti ve vědě a technice, aby se zvládly "hluboké a komplexní změny a výzvy".

Příkaz strany zní jasně: Čína dosáhne "výrazného pokroku v rozvoji a udrží status výrobní velmoci". Jinak řečeno, konkurenční tlaky a obchodní spory budou pokračovat.

---

Panika kvůli omezení vývozu vzácných zemin z Číny