Jan Šimek: Jak se pozná dobrý finanční poradce?

IW: Jak se změnilo finanční poradenství za posledních pár let?

Jan Šimek (JŠ): Trh stále více směřuje ke komplexnímu finančnímu plánování. To z pohledu finančního poradce znamená neprodat jen jeden produkt, ale zjistit klientovy cíle a podle nich sestavit finanční plán. Dále bych zmínil, že se postupně mění odpovědnost za klienta. Samozřejmě se jedná o individuální přístup a jsou i poradci, kteří tuto odpovědnost necítí. Podíváme-li se však v širším pohledu, odpovědnost se zvyšuje. Přispívá k tomu také přísnější legislativa.

Důležitou změnou je podle mého názoru také stále větší zájem o investice v rámci produktového portfolia. Poradci se proto musejí orientovat a sestavit pro klienta investiční plán. Ty hlavní principy, jako například to plánování, se nezměnily a měly by se dodržovat nezávisle na tom, zda je zrovna krize. Dobrý poradce se o klienta zajímá, naslouchá mu a nestaví se k němu zády, když je jeho portfolio ve ztrátě. Ukazuje tím svoji přidanou hodnotu a získává klientovu důvěru, což je nesmírně důležité.

IW: Podle čeho vybírat finančního poradce?

Když kupujete letenku, také vybíráte z různých nabídek, než najdete tu pro sebe nejvhodnější. Podobné je to i s finančními poradci.

JŠ: Problémem je obrovská informační asymetrie mezi klientem a poradcem. Je důležité, aby poradce kladl otázky a znal potřeby a cíle klienta. Dobrý poradce také rozhodně na první schůzce neprodává produkty, protože o klientovi nic neví a nemá na čem stavět. Dále by měl poradce dbát na pravidelnost schůzek nebo předávání informací. Usoudí-li klient, že mu není věnována dostatečná pozornost, měl by spolupráci ukončit. Neměl by však rezignovat, naopak – měl by hledat lepšího poradce. Když kupujete letenku, také vybíráte z různých nabídek, než najdete tu pro sebe nejvhodnější. Podobné je to i s finančními poradci.

IW: Které produkty jsou podle vás v současnosti "in", a které "out"?

JŠ: Opět to souvisí s komplexním finančním plánováním. Klient má určité cíle, kterých chce dosáhnout, a také zdroje. To však nese určitá rizika, tudíž je potřeba se pojistit. V první řadě bych tedy uvedl pojištění rizik. Dále jsou hodně "in" investice do podílových fondů, což je zapříčiněno tím, že klienti chtějí stále častěji svůj každoměsíční volný kapitál co nejefektivněji využít. Trh se posouvá a "mrtvé" jsou například vkladní knížky a kapitálové životní pojištění. Počet klientů využívajících běžné účty se postupem času klesá, hlavně kvůli nízkému zhodnocení. Předpokládám tedy, že tento produkt bude v budoucnu také "out". IW: Dokáží finanční poradci sofistikovaně radit v investování?

Zhruba 20 procent poradců je schopno dát sofistikovanou radu ohledně investování.

JŠ: Investování je velice náročná oblast a je složité rozumět jednotlivým typům investic a souvisejícím analýzám. Poměrně málo poradců rozumí investicím a umí efektivně pracovat s rizikem. Je to mimo jiné tím, že větší část je zaměřena na jinou oblast než investování. Pro představu bych to viděl tak na 20 procent těch, kteří jsou schopni dát sofistikovanou radu ohledně investování.

IW: Které produkty jsou podle vás investičně atraktivní?

JŠ: Nelze jednoznačně určit, které produkty jsou investičně atraktivní, je to dost individuální. Záleží na averzi klienta vůči riziku, době investování atd. Netroufnu si odhadnout, jak se bude vyvíjet trh nebo jak se budou chovat lidé. Pracuji pouze s rizikem. Samozřejmě bych mohl jmenovat například nějaké fondy investující do mladých trhů. To by je však pouze můj pohled a vnímání atraktivity těchto produktů.

IW: Kde získávají finanční poradci informace? Kde se vzdělávají?

JŠ: Existují firemní systémy vzdělávání a různá produktová školení. Podstatné je, aby se poradce vzdělával sám, a to čtením knih a specializovaných článků. Dále by měl sledovat aktuální dění na finančních trzích. Neoddělitelnou částí je získávání obchodních dovedností. Ty se však nejvíce nabývají až samotnou praxí.