Rob Carnell (ING): Trhy mají tendenci přestřelit a některá mladá ekonomika na to může doplatit
Investoři utíkají do bezpečí, rozvíjející se ekonomiky trpí. To může ještě nějakou dobu trvat, i když některé problémové země, respektive jejich centrální banky, už přijaly razantní opatření. Trhy totiž mají přirozenou tendenci přestřelit, varuje hlavní mezinárodní ekonom londýnské ING Rob Carnell. K nárůstu nervozity globálních investorů podle něj přispívá i několik dalších strašáků, například hrozba deflace v Evropě.
Na začátku roku zavládlo podle některých expertů na trzích až nezdravé uspokojení, nebezpečný klid. Změnily na tom něco bouře na rozvíjejících se trzích v posledních dnech, které se přelily i do Evropy a na americkou burzu?
Víte, to je hodně zajímavé – svým způsobem se vlastně nic moc nemění, ale přitom se "dějí věci". Od loňského října nebo listopadu k ničemu dramatickému nedošlo. Spojené státy jsou nadále v celkem dobré kondici, rostou slušně. Lidé se původně báli taperingu, tedy omezení kvantitativního uvolňování v USA, ale ten, když nakonec v prosinci přišel, byl vítán poměrně pozitivně a trhy rostly. Podle nás omezování QE bude pokračovat. Loni v květnu a červnu přitom na možnost, že by Fed začal utahovat pomyslné kohouty, finanční trhy reagovaly negativně, mladé ekonomiky zasáhla vlna silných výprodejů. To se nyní podle všeho opakuje.
Proč se tedy opět některé rozvíjející se trhy dostávají pod tlak? Proč právě teď?
Nevím, podle mě jde pouze o korekci. Trhy, jak už to bývá, reagují příliš rychle a agresivně. Proto asi o něco přestřelí, než si uvědomí, kam vše směřuje. Na cestě k cíli se ale můžeme dočkat jistých vedlejších škod, čímž mám na mysli to, že by některé země mohly mít problém s nalákáním peněz. Nakonec se ale podle mě ukáže, že se vlastně nic zásadního nezměnilo. Jistě, měnová politika se postupně zpřísňuje, ale z důvodů, které bych označil za správné, alespoň ve Spojených státech. To by k žádné negativní reakci vést nemělo, ačkoli je pravda, že nyní je tomu naopak.
Než se situace stabilizuje a trh najde pevnou půdu pod nohama, může se objevit nějaká vedlejší škoda, jak jste řekl. Jedna z rozvíjejících se ekonomik může mít problémy. Které jsou podle vás v ohrožení?
Nechci říkat konkrétní jména, stačí ale sledovat zprávy, aby bylo každému jasné, kdo trpí, komu investoři dýchají za krk. Pokud jste mladá ekonomika a máte velký deficit na běžném účtu a vysokou inflaci, máte problém ve chvíli, kdy se investoři přestanou honit za výnosem, a dají naopak přednost bezpečí. Právě nyní se přitom zdá, že jde mnohem více o zachování hodnoty než o zisk. Země, které spadají do popsané škatulky, jsou v největším ohrožení. Je nicméně potřeba dodat, že některé na vzniklou situaci reagují, a to poměrně odvážně. Jejich centrální banky se snaží zvýšit důvěru investorů; objevilo se proto několik hodně diskutovaných agresivních zvýšení úrokových sazeb. Zatím není jasné, zda to zafunguje, ale je to jistě krok správným směrem.
Jak pravděpodobné je, že trhy tlak na některé rozvíjející se země vystupňují?
Jindy by tyto země byly investory odměněny za to, že udělaly přesně to, co by se v jejich situaci mělo dělat. Snaží se něco udělat s inflací, utlumit domácí poptávku a narovnat nerovnováhy na běžném účtu. Běžná pravidla však nyní tak úplně neplatí. Uvidí se proto, zda to nakonec všechny rozvíjející se ekonomiky ustojí, nebo zda některé budou muset trpět ještě více a déle, dokud trhy neusoudí, že je vše na správné cestě. Pokud tak vůbec někdy usoudí.
Znamená to, že podle vás existují další problémy a hrozby, které by mohly vylekat investory, a tím mimo jiné oddálit stabilizaci rozvíjejících se trhů, ať už ty budou dělat cokoli?
Obecně podle mě kráčíme správným směrem. Přesto se opakovaně diskutují věci, které by mohly tuto cestu zkomplikovat. Jedním z hlavních strašáků je deflace. O té se hodně mluví zejména v souvislosti s Evropou; mluví se o tom, zda by měla Evropská centrální banka na hrozbu poklesu cen nějak reagovat. Je pravděpodobné, že i když se možná nedočkáme v dohledné době od evropských bankéřů přímé akce, bude se jak v ECB, tak kolem ní o deflaci hodně mluvit.
Měla by podle vás ECB na hrozbu deflace reagovat?
Deflace je poměrně specifická věc. Musí dojít k plošnému poklesu cen, ne pouze ke zpomalení spotřebitelské inflace. Pokles je typicky doprovázen propadem cen nemovitostí a poklesem nominálních mezd a akciových trhů. A to se podle mě neděje ani v té části evropské periferie, která je pod největším tlakem. Deflační potenciál v nich jistě je, ale je potřeba mít na paměti, že se tyto ekonomiky – svázané eurem – mohou realitě přizpůsobit jen jedním způsobem, a sice snížením inflace (dezinflací).
