Čína a další balancují na hraně propasti. Investorům se i proto na prahu druhého čtvrtletí vyplatí sázka na vyspělé trhy, tvrdí portfoliomanažer

Stojíme na prahu druhého čtvrtletí. Bude podle vás lepší, nebo horší než to první?

První čtvrtletí bylo hodně zajímavé, tím bych asi začal. Na začátku roku převládala strategie RISK ON, což vycházelo z toho, co se dělo na trzích v roce 2013. Nejdůležitější ze samotných prvních tří měsíců roku je pokračující ozdravení na rozvinutých trzích. Dočkali jsme se povzbudivých čísel zejména z Ameriky, ale i z Evropy a Japonska. Na druhou stranu vládl neklid na rozvíjejících se trzích, který trochu pokazil party, abych tak řekl. Navíc se čeká, že ve druhém čtvrtletí neklidu přibude. Zhruba takový je nyní konsenzus na trhu, který reflektujeme i ve svém portfoliu.

Co konkrétně budete ve druhém čtvrtletí sledovat? Co bude podle vás hýbat trhem?

Prvním důležitým faktorem bude výsledková sezóna. Stejně tak bude zajímavé sledovat, s čím přijde Fed. Vystoupení Janet Yellenové po zasedání FOMC bylo trochu nešikovné, v pondělí už mluvila opatrněji. To jsou věci, na které bych se soustředil. Nelze však opomenout utlumený čínský růst. V posledních několika čtvrtletích Čína oproti tomu, na co jsme byli zvyklí, zpomalila.

Do jaké míry bude hrát roli ukrajinská krize a geopolitika obecně?

V regionu se koná řada voleb, což samo o sobě zadělává na neklid. Když se podíváme na dva poslední případy, tedy Venezuelu a Ukrajinu, je jasné, že se tam k něčemu schylovalo i bez problémů a tlaku, kterým rozvíjející se trhy čelily. Tyto problémy navíc tlak spojený s volbami ještě zvýší. Proto čekáme, že v některých rozvíjejících se zemích dojde k něčemu zajímavému. K mladým ekonomikám máme v rámci trhu spíše opatrnější přístup.

Které rozvíjející se trhy se vám přesto líbí, a od kterých naopak dáváte ruce pryč?

Začal bych rozvíjejícími se trhy jako celkem, protože preferujeme top-down přístup. Sledujeme jednotlivé třídy aktiv a v rámci těchto tříd si věci řadíme podle regionů. V tomto regionálním dělení je nyní náš přístup k rozvíjejícím se trhům opatrný. V rámci několika portfolií nicméně sázíme na jednotlivé země. Příkladem je Čína, kde radíme opatrnost z již zmíněných důvodů. V případě Číny jsme tedy underweight, stejně jako ohledně Brazílie.

Podruhé jste zmínil Čínu. Jaká jsou nyní její pro a proti?

Čínu sledují všichni, v tom nejsme výjimkou. Jsme si vědomi některých strukturálních problémů, které má, a reforem, se kterými se musí vypořádat. Některé věci jsou spojeny s příliš rychlým růstem úvěrů a rychlým růstem cen bydlení, které jsou podle nás příliš vysoké. V letech 2008 a 2009 se do infrastruktury napumpovalo hodně peněz, což bude těžké letos a v dalších letech napodobit. Snaha nadále solidně růst se tak nemůže opřít o tento druh investic. Svou roli bude muset sehrát domácí spotřebitel, o čemž také Peking mluví. Bude to ale hodně složité.

Podaří se podle vás Číně udržet vytyčené růstové úrovně, nebo se dá čekat další ochlazení?

Na jedné straně se Peking pokusí zpomalit tempo růstu kreditu a zchladit trh s bydlením. Na straně druhé chce udržet tempo růstu ekonomiky nad 7 %. To nebude jednoduché. I kdyby se to letos podařilo – možná se nakonec politici rozhodnou ekonomiku nějak stimulovat, část trhu s tím počítá –, bude složité udržet takové tempo růstu delší dobu. To znamená, že i kdyby se Číně dařilo ještě nějakou dobu držet současné růstové úrovně, je podle nás pro investory lepší držet se na vyspělých trzích. Ty hlásí růst, respektive zlepšující se makroekonomické ukazatele a výsledky firem.