Média hospodářskou krizi přiživila. A příště to bude ještě horší, varuje expert

Média se ve stále větší míře spoléhají na předem připravený obsah. Hospodářské problémy, se kterými se svět pral v posledních letech, to jen zvýraznily. Příjmy z reklamy se totiž ztenčují a on-line konkurence – často s mnohem nižšími fixními náklady – přibývá. Získávat relevantní a objektivní informace tak bude opět o něco těžší, říká docent Hajo Boomgaarden, který vyučuje komunikaci na Universiteit van Amsterdam.
Evropská ekonomika se alespoň na pohled dostala z nejhoršího, přichází tedy čas hodnotit. Pokud se zaměříme na to, jak média krizi pokrývala, co vás jako odborníka nejvíce zaujalo?
Učím v Nizozemsku, rodinu mám v Německu a pozorně sleduji britská média. Zaujalo mě, v jak odlišných světech lidé díky tomu, jaké informace jsou jim poskytovány, žijí. Svým způsobem je to obraz toho, co se děje s ekonomikou dané země. V Německu jako kdyby krize nebyla, respektive Němci čtou o krizi v jiných zemích a o tom, že by to pro Němce mohlo být drahé, ale jinak se tam nic moc nedělo. Pokud však sledujete nizozemská média – a to se tón v posledních týdnech, možná pár měsících vylepšil –, působí situace celkem dramaticky. To potvrzuje, jak národního až nacionalistického pokrytí se krize v médiích dočkala.
Vidíte přesto v porovnání s tím, jak média prezentovala předchozí ekonomické krize, nějaké zlepšení? Nebo prostě nemůže být o nějakém ponaučení v případě evropských médií řeč?
Mám pocit, že média do jisté míry reflektují to, že se například ekonomika Nizozemska zvedá ode dna. Existuje pojítko mezi tím, jak se ekonomice daří a tím, jak o ní média informují. I tak novináři nadále přikládají příliš velkou váhu negativním zprávám. To ale není nic nového, o tom víme, to média prostě dělají, ať už informují o politice, ekologických katastrofách, nebo ekonomice.
Co se týče ponaučení se z krize, přiznám se, že se zdráhám vyřknout nad novináři nějaký ortel. Podle mě do značné míry dělají to, co dělat mají – cílí na své národní publikum a zvýrazňují potenciálně nebezpečné situace (možná o něco více než věci pozitivní, což ale lidé asi chtějí). Proto nechci říci, že novináři selhali. Na druhou stranu je na vše možné nahlížet i z poněkud jiné perspektivy.
A tento pohled by pro ekonomické novináře a média nebyl tak lichotivý?
Přesně tak. Dá se to brát i tak, že jsou novináři jednou z příčin spirály smrti. Objevila se krize, novináři se jí chytili a začali přehánět negativa, čímž přispěli k tomu, že lidé začali méně utrácet, což krizi prohloubilo; o tom média informovala, ale opět v temnějších odstínech, než jaká byla realita. V této oblasti je opravdu možné novináře do jisté míry vinit, ale odmítám to dělat natvrdo bez toho, že bych měl relevantní data. Vycházím spíše z pocitů a zkušeností z předchozích ekonomických krizí.
Média, alespoň ta tradiční, jsou kvůli krizi pod tlakem. Propouští se, příjmy z reklamy klesly. Čekáte, že se to podepíše na kvalitě zpravodajství?
Určitě je zajímavé se podívat na to, jaký má krize v tomto ohledu na média dopad. Souhlasím s tím, že na ni doplatila, a to už jen proto, že urychlila některé nastartované nepříznivé trendy. Příjmy z reklamy například klesaly už před krizí, stejně tak už před krizí posilovala on-line média, což na ty tradiční mělo a má vliv. Hospodářské problémy z poslední doby pak potíže s tím spojené, myslím, jen prohloubily. Ve Spojených státech některé noviny s dlouhou tradicí končí a mnohá tradiční média propouštějí, přestože dochází k poměrně slušnému hospodářskému oživení. Proto bych neřekl, že budeme doplácet na krizi, ta jen věci možná zhoršila.
Jakou i proto podle vás budou hrát média roli v průběhu příští hospodářské krize?
Myslím si, že zpravodajská a finanční média budou do ještě větší míry spoléhat na předem připravený obsah. Ten pro ně budou připravovat zpravodajské agentury, kterých je poměrně málo, v důsledku čehož existuje v některých zemích v podstatě zpravodajský monopol. Nebo – což je mnohem problematičtější – je pro ně budou připravovat finanční instituce, firmy nebo jejich mediální zástupci. Ti už teď produkují zprávy, které média s menším, větším, ale občas také s žádným zásahem publikují. A právě z těchto důvodů si myslím, že by mohla být kvalita finanční a obecněji ekonomické novinařiny napříště o dost horší. Můžeme se dočkat menšího počtu pohledů na věc a méně vyvážených informací.
Pro společnost, která je stále propojenější a citlivá na to, co se děje na druhé straně světa, tedy bude opět těžší dopátrat se zdroje, který jim poskytne relevantní informace?
Podle mě se to bude hodně lišit podle typu médií. Určitě i napříště budou existovat noviny, které budou zaměstnávat novináře píšící vlastní původní články. Na druhou stranu tu jistě bude nemálo médií, která povětšinou používají jen CTRL + C. Z toho ale nelze vinit pouze krizi, jak jsem řekl; jde o trend, který bylo možné sledovat už léta před ní. Média se prostě ve stále větší míře spoléhají na předem připravený obsah, krize to jen zvýraznila.
Aktuality
