Síly a slabiny koruny a eura očima ekonomů: Má pro ČR smysl přijmout euro aneb Lesk a bída (nad)národní měny

PRO EURO, PROTI KORUNĚ

Jan Vejmělek (Komerční banka)

Jako nejvýznamnější hodnotím ne ekonomický, ale spíše geopolitický důvod. Přijetí eura znamená další krok v integračním procesu Česka do vyspělé Evropy. Po přijetí eura bude jednoznačné, do které zóny patříme, tedy na západ, ne na východ.

Eurozóna je klíčovým obchodním partnerem Česka. Vzhledem k našemu členství v Evropské unii a geografické poloze je zřejmé, že eurozóna nejdůležitějším obchodním partnerem i zůstane. Z loňských vývozů jich do 18 zemí eurozóny zamířily téměř dvě třetiny. Nejde ale jen o zahraniční obchod, ale i o investice. Pohled na loňskou statistiku přímých zahraničních investic například ukazuje, že ze zemí eurozóny připlynuly zhruba tři čtvrtiny všech investic.

Přijetí společné evropské měny by znamenalo jistý komfort pro české firmy i spotřebitele ve smyslu transparentnosti cen. Jinými slovy, bylo by zřejmé, jaká je cena v dané zemi, neboť by byla vyjádřena v jedné měně.

Martin Kupka (ČSOB)

Protože je Česká republika geograficky součástí regionu střední a východní Evropy, může kurz koruny reagovat také na šoky, jejichž zdroj i ekonomické implikace se nás prakticky nedotýkají. Platí přitom, že objem obchodování s korunou je ve světovém měřítku relativně skromný, nikoli však zanedbatelný. Česká měna je tím pádem potenciálně náchylnější k vyšší volatilitě a spekulativním atakům.

Přijetí společné evropské měny by učinilo obchodování s Českou republikou pro obchodní partnery – nejen z eurozóny – transparentnějším a předvídatelnějším. Ulevilo by se i mnoha českým subjektům, jmenovitě těm, na něž se velké firmy vlastněné zahraničním kapitálem snaží přesouvat existující kurzové riziko. Na poklesu transakčních nákladů by vydělaly také domácnosti, jejichž obchodní kontakty se zahraničím se v rostoucí míře již neomezují jen na nákup letní dovolené u moře.

Helena Horská (Raiffeisenbank)

Přijetí eura by odstranilo náklady spojené s výkyvy kurzu koruny. Vývoj kurzu není snadno predikovatelný, dovozcům a vývozcům nečekané výkyvy zasahují do financí a ovlivňují i konečný hospodářský výsledek. Zajištění proti změnám v kurzu měny přitom nemusí být vhodné nebo přijatelné pro všechny. Takzvaná eurolizace ekonomiky je už v pokročilém stádiu. Mnoho firem už platí nebo přijímá eura běžně. Přijetí eura je z tohoto pohledu formalitou.

Pavel Sobíšek (UniCredit Bank)

Oprostím-li se od ideologických otázek typu ztráty národní suverenity, které mně osobně moc neříkají, vychází mi řada důvodů pro přijetí společné evropské měny. Jedním z nich je i to, že v případě přijetí eura bude snazší zhodnocovat dlouhodobé úspory. Kupříkladu tuzemským penzijním fondům, které v rámci konzervativních investičních strategií mají na výběr prakticky jen dluhopisy české vlády, se najednou otevře pro investice bez kurzového rizika největší trh dluhopisů na světě.

Argumenty pro korunu a proti euru najdete na další straně.

PRO KORUNU, PROTI EURU

Martin Kupka

Adopce eura znamená rezignaci na jakoukoli nezávislost měnové politiky, byť omezenou. Předpokládaná pokračující ekonomická konvergence k vyspělému západnímu světu by se odehrávala výlučně prostřednictvím rychleji rostoucích cen, kanál posilující domácí měny by zůstal uzavřen. Nedokonalá míra harmonizace domácího hospodářského cyklu s politikou ECB navíc může při neexistenci pružných nadnárodních kompenzačních fiskálních mechanismů vyvolat v celé ekonomice nebo její části pnutí, k němuž by při zachování vlastní měny nedošlo.

Argumentem pro zachování koruny je dobrá reputace této měny, která má za sebou slušně fungující centrální banku i ekonomiku. Možnost omezené manipulace kurzem měny umožňuje do jisté míry modifikovat inflaci a agregátní poptávku.

Helena Horská

Koruna je nárazník mezi námi a vnějším světem. Pružná měna má schopnost vstřebat část šoků, které mohou zasáhnout domácí ekonomiku. Reaguje-li měna například na rozvinutí krize v zahraničí výraznějším oslabením, zvyšuje šanci domácí ekonomiky se alespoň částečně vypořádat s poklesem poptávky v zahraničí.

Současná uvolněná měnová politika ECB na jedné straně rozehřívá německou ekonomiku, na druhé straně nedostatečně podporuje oživení na periferii. V Německu začínají mít strach z bubliny v cenách nemovitostí, v Portugalsku opět zaznamenali mezikvartální pokles HDP. O optimální měnové zóně nemůže být ani řeč.

Pavel Sobíšek

Země ztratí možnost použít ekonomickou berličku v podobě oslabení měny intervencí ČNB. Námitka, kterou bych zde vznesl, je, že takovou berličku lze stejně bez ztráty kredibility použít nejvýše jednou za deset let.

Vstup do evropské měnové unie by byl rizikový v případě nestability eurozóny jako celku. Riziko lze ale zmírnit tím, že bude Česká republika patřit svými ekonomickými parametry k "lepší" části eurozóny a v případě jejího rozpadu si udrží stejnou měnu jako Německo, její největší obchodní partner.

Jan Vejmělek

Zkušenost zemí, které přijaly euro, je taková, že vzroste vnímaná inflace. To nemusí znamenat, že vzroste inflace skutečná. Pokud budeme předpokládat, že se obnoví konvergenční proces, tedy že náš HDP poroste rychleji než ten eurozóny, relativní přizpůsobení nepůjde přes nominální měnový kurz, ale přes vyšší inflaci.

Nesmíme zapomínat na jednorázové náklady při zavádění eura, které zahrnují změny informačních systémů, náklady na přecenění a vydání nových ceníků a katalogů, školení a tak dále. Tyto náklady jsou jisté, zatímco budoucí výnosy pouze očekávané.