Jak Dr. Fed zabíjí americkou ekonomiku

Nejenže se něco takového může stát, ono se to dokonce děje, a to v přímém přenosu. Když v roce 2008 zkrachovala v té době čtvrtá největší americká investiční banka Lehman Brothers, ponořily se Spojené státy a později i evropský kontinent do hluboké finanční krize, jejíž důsledky jsou ve většině zasažených zemí patrné ještě dnes. Netrvalo to však dlouho a na scéně se objevily odvážné hlasy, že lze skomírající americkou ekonomiku jednoduše uzdravit. Hlavní role zázračného lékaře a na smrt nemocného pacienta byly obsazeny.

Léčba bez viditelného úspěchu

Svérázná léčba začala zostra, když americká vláda hned v roce 2008 schválila kontroverzní zákon o bankovních záchranných půjčkách TARP (Troubled Asset Relief Program), jehož cílem byla podle Fedu rychlá stabilizace finančního sektoru. Idea programu byla veskrze jednoduchá - bankám bude nabídnut odkup nelikvidních aktiv, čímž se zlepší jejich finanční situace, a na trhy se tak vrátí důvěra investorů, která z nich po pádu Lehman Brothers zmizela jako pára nad hrncem.

Jelikož se ale v průběhu času ukázalo, že jsou důsledky krachu Lehmanů mnohem horší, než se původně předpokládalo, nasadil nový lék, o kterém do té doby moc lidí neslyšelo, samotný Fed. Kvantitativní uvolňování, tedy masivní nákupy finančních aktiv od komerčních bank, mělo podle americké centrální banky podpořit finanční ústavy v poskytování levných půjček, prostřednictvím kterých měly následně domácnosti a podniky financovat své výdaje, a podpořit tak růst amerického hospodářství, jež bylo pod silným tlakem.

Jak jsme se ale v posledních několika letech mohli na vlastní oči přesvědčit, výsledek kvantitativního uvolňování byl a nadále je přinejmenším sporný. Předpoklad, že příliv levných peněz ve Spojených státech amerických kromě jiného přispěje i k růstu inflace, totiž zatím vychází takřka naprázdno. Roční tempo inflace v USA loni dosáhlo pouze 1,47 % a ani letos by situace neměla být o mnoho lepší. Podle údajů za první čtyři měsíce letošního roku se tempo růstu indexu spotřebitelských cen pohybuje jen kolem 1,54 %.

Doping na akciových trzích

Podle ekonoma Teda Baumanna lze uvolněnou měnovou politiku americké centrální banky bez diskuzí označit za velký neúspěch. "Potenciální pozitivní přínos kvantitativního uvolňování a extrémně nízkých úrokových sazeb zůstal jen v rovině snů a přání Fedu. To, že jsou sazby skoro na nule, nemění nic na tom, že většina Američanů nedosáhne nejen na objemné hypotéky, ale ani na drobné spotřebitelské úvěry," říká. "Pracovní trh má stále co dohánět, reálné mzdy stagnují a vyhlídky malých podniků nejsou nijak ohromující."

Přesto Baumann souhlasí, že jedno místo, kde se masivní tištění levných peněz znatelně projevilo, existuje. Americký akciový index S&P 500 ze svého dna, na které spadl v březnu 2009, posílil do poloviny května letošního roku již o zhruba 180 %, což podle něj není samo sebou. Baumann tvrdí, že lze velké americké banky v prostředí kvantitativního uvolňování přirovnat k malému dítěti s kapsou plnou peněz, které se zničehonic ocitlo v cukrárně, kde jen těžko odolává pokušení.

"Namísto toho, aby se banky o levné peníze získané prostřednictvím kvantitativního uvolňování dělily se spotřebiteli a malými podniky, vrhly se do nákupů na vlastní pěst. Logickým důsledkem jejich sobectví nebylo nic jiného než 'inflační růst' cen všech aktiv dostupných na finančních trzích, akciemi počínaje a nemovitostmi konče," říká.

Dokonalou ilustrací toho, jak se kvantitativní uvolňování a další podpůrné programy minuly účinkem, je podle Baumannna právě trh s nemovitostmi. "Mizerné vyhlídky růstu mezd a vývoje situace na trhu práce lidi nutí k tomu, aby hospodařili jen s penězi, které reálně mají, a banky utvrzují v tom, že půjčovat je v současné situaci až příliš riskantní. Navzdory tomu ale ceny nemovitostí napříč Spojenými státy rostou. Proč? Jednoduše proto, že je za peníze Fedu ve velkém skupují nesmrtelní institucionální investoři, kteří věří, že si jejich následným pronájmem přijdou na zajímavé peníze," vysvětluje.

Fed a americká vláda během vleklé finanční krize z roku 2008 neustále slibovaly, že zajistí, aby se ekonomika Spojených států zvedla a po překonání toho nejhoršího byla ještě silnější než dříve. Ve skutečnosti ale Dr. Fed udělal přesný opak. Wallstreetské srdce sice nadopoval solidní dávkou adrenalinu, jenže na zbytek těla zapomněl. "Zatímco srdce tluče stále silněji, ostatní části pacientova těla slábnou. Pokud byl před poslední finanční krizí ekonomický kolaps Spojených států na dohled, dnes je po sérii nešťastných rozhodnutí Fedu a americké vlády doslova na dosah ruky," varuje Baumannn.

Zdroj: thesovereigninvestor.com