Nick Beecroft (Saxo Bank): ECB v červnu sníží sazby, silné euro si ale vynutí kvantitativní uvolňování na konci roku

Cílem evropských bankéřů je srazit hřebínek euru, snížení sazeb a snaha přimět komerční banky více úvěrovat k tomu ale nepovedou. Konzervativní ECB tedy sérii svých opatření protáhne až do kvantitativního uvolňování, k němuž se odhodlá na konci roku, říká tržní analytik z londýnské Saxo Bank Nick Beecroft. Z toho by podle něj měly těžit zlato a akcie.
Většina trhu očekává, že Evropská centrální banka na svém červnovém zasedání opět o něco popustí opratě měnové politiky. S čím konkrétně podle vás bankéři přijdou?
Čekám, že se objeví balíček opatření. Bude obsahovat snížení hlavní úrokové sazby, zřejmě o 15 bazických bodů, protože 10 je podle mě málo, a také posun depozitních sazeb do záporného teritoria. Je jasné, že nyní ECB musí být velice opatrná, Mario Draghi totiž svým komentářem na květnové tiskové konferenci vzbudil velká očekávání. Myslím si přitom, že se banka soustředí zejména na sílu eura, přičemž se může ve snaze o jeho oslabení dostat do začarovaného kruhu. V červnu se přitom bankéři rozhodnou nejen pro zmíněné snížení sazeb, ale podle mě i pro další opatření, zřejmě další LTRO (levné půjčky bankám).
Jinými slovy, pokusí se likviditu do systému dostat nejen za pomoci nižších sazeb.
Ano. Zřejmě s tím budou souviset určité motivační příkrasy, aby pro banky opravdu bylo zajímavé půjčovat firmám, zejména malým a středně velkým. Přiznám se ale, že se trochu obávám toho, jaký (ne)bude dopad na euro. Jak jsem zmínil, hlavním cílem ECB je měnu oslabit, a podle mě bude muset dělat stále více, aby se jí to povedlo. Obavy centrálních bankéřů přitom podle mě budou narůstat, protože problémy s dezinflací hned tak nezmizí. Situace se naopak zřejmě dále zhorší.
Jak špatné to je, respektive bude?
Zmíním něco, o čem se vlastně nemluví. Obávám se strukturálních nedostatků spojených s operacemi na peněžních trzích. Říkám si proto, že ECB možná později bude muset depozitní sazby ještě o něco snížit, možná na úroveň -0,5 %, možná -1 %. Tím by bankéři jasně ukázali odhodlání se situací něco udělat, tedy odhodlání oslabit společnou evropskou měnu.
V poslední době se souvislosti s ECB a s vývojem kurzu eura spekulovalo o kvantitativním uvolňování (QE). Objeví se v Evropě něco podobného? A pokud ano, v jaké formě?
QE je podle mě to poslední opatření, po kterém by ECB sáhla. Ale nakonec bude donucena to udělat, protože se jí bez toho nepodaří euro dostatečně oslabit. Může se to stát na konci druhého pololetí. Všichni víme, že je ECB konzervativní organizace, která se do značné míry řídí mentalitou Bundesbank. Proto bude nějakou dobu trvat, než se odhodlá ke spuštění kvantitativního uvolňování. Nakonec to však udělá, a právě to nakonec povede ke kýženému výsledku, tedy k oslabení eura.
Znamená to, že se v dohledné době kurz eura vůči dolaru nebude výrazně měnit?
Pokud přijde ECB s čímkoli slabším, než jsou negativní depozitní sazby, euro posílí. Pokud například sníží refinanční sazbu a depozitní nechá na nule, půjde euro nahoru. Pokud tedy nepřijde překvapení, například spuštění kvantitativního uvolňování. Takový šok ale v červnu nečekám.
Co má v současné situaci dělat investor? Která aktiva má smysl nakupovat, případně držet?
Podle mě se blíží další kapitola velkého příběhu o volně dostupných penězích. Americké QE bylo hodně dobré pro trhy, zejména pro ty v USA, v Evropě by pak podobné opatření ze strany ECB mělo mít podobně pozitivní účinek. Zároveň bych čekal, že evropské QE pomůže stabilizovat zlato, které je pod tlakem i proto, že data z Ameriky vypadají stále lépe, a ústup Fedu od nákupů dluhopisů tedy bude pokračovat. Stále větší část trhu pak může očekávat i dřívější zahájení zvyšování sazeb v USA, což by bylo bez QE v Evropě jednoznačně negativní pro zlato a další riziková aktiva, třeba akcie.