Čína chystá kvantitativní uvolňování, ale musí na to jinak

Zatímco inflace dosáhla v červnu meziročně 2,4 %, což bylo pod odhadem analytiků a pod 3,5% stropem centrální banky, index cen průmyslových výrobců propadl o 1,1 %. Jedná se již o 28měsíční pokles indexu v řadě. Hospodářský růst v prvním kvartálu byl nejnižší za posledních 18 čtvrtletí a čínská vláda bude muset učinit aktivní kroky, aby docílila 7,5% hospodářského růstu.

Povinné minimální rezervy (PMR) jsou v Číně v porovnání se zbytkem světa nastaveny relativně vysoko (20 %). Centrální banka má dostatečný prostor pro další snižování PMR, které by mohlo na trhy přinést až 2 biliony dolarů. Během července již došlo ke snížení PMR u bank, které poskytují úvěry farmářům a malému a střednímu podnikání. Na rozdíl od americké centrální banky má čínská centrální banka zákaz přímého i nepřímého nakupování státních dluhopisů a hledá způsoby, jak toto omezení obejít.

Centrální banka na konci července ohlásila "doplňkový zápůjční program proti zástavě" (Pledged Supplementary Lending – PSL), který by měl nafouknout bilanční sumu banky o 1 bilion dolarů. Program otevírá ohromné množství prostředků k dispozici Čínské rozvojové bance. V kontextu uvolněné politiky ostatních centrálních bank se rozhodně nejedná o malý krok. Fed s kvantitativním uvolňováním do konce roku skončí, na konci července přikročil k dalšímu snížení měsíčního objemu odkupu aktiv o 10 miliard dolarů na 25 miliard dolarů.

Podobným směrem jako Čína se vydala ECB. Její šéf Mario Draghi představil na poslední tiskové konferenci další detaily plánu cíleného LTRO (TLTRO), ze kterého vyplynulo, že se může jednat až o částku blízkou bilionu eur. První dvě kola jsou plánována na 18. září a 11. prosince, přičemž by se mělo jednat o sumu okolo 400 miliard euro.

Program LTRO (long-term refinancing operation) vznikl již v době nejhlubší krize eurozóny. Dohromady ECB tehdy poskytla komerčním bankám přes 1 bilion eur. Více než dvě třetiny těchto prostředků putovaly do Itálie a Španělska. Program přispěl ke zklidnění dluhové krize v eurozóně a stal se také zlatým dolem pro komerční banky. Tento program ECB nyní oživuje v rámci boje proti nízké inflaci v eurozóně. Ta se drží na úrovni 0,4 %, tedy hluboko pod cílem banky.

Podobně agresivní měnovou politiku jako Čína bude realizovat pouze Japonsko. Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda loni stanovil, že cílem je zvýšit inflaci v Japonsku na 2 %, a započal nejexpanzivnější monetární politiku na světě.

Srovnání čtyř největších ekonomik ukazuje, že především v ukazateli poměru bilanční sumy a HDP asijské země předehnaly jak USA, tak eurozónu. Zde se poměr již nyní pohybuje vysoko nad úrovní 50 %. Na každého z 1 366 milionů Číňanů připadá 3 890 dolarů bilanční sumy. U Japonska je tento poměr dokonce již teď vyšší než v eurozóně a USA, když přesahuje 20 tisíc dolarů.

Čtyři největší ekonomiky vytvořily prostřednictvím svých centrálních bank sumu větší než 15 bilionů dolarů, tedy sumu srovnatelnou s HDP USA. Je otázkou, jestli taková masivní tvorba peněz v delším horizontu nepovede k nezamýšleným vedlejším efektům, před kterými varuje ve své poslední výroční zprávě Banka pro mezinárodní vyrovnání. Jedná se především o tvorbu nekontrolovatelných cenových bublin spojených s dalšími finančními krizemi. Poté by mohlo přijít období růstu cen komodit, především drahých kovů, které se stávají bezpečnými přístavy pro investory.