Severní pól: Jaká je hodnota čepice naší planety?

Každá ze zemí obklopujících severní pól si podle mezinárodního práva může nárokovat oblast do vzdálenosti 200 námořních mil od svého pobřeží. Za touto pomyslnou hranicí se nachází prostor, který je spravován Mezinárodním úřadem pro mořské dno. Přitom právě "územím nikoho" prochází na nerostné suroviny bohatý Lomonosovův hřbet, o nějž dlouhodobě projevují zájem Rusko i Kanada.

Obě strany dlouhodobě tvrdí, že je tento podmořský hřbet prodloužením jejich kontinentálního šelfu, a jeho ekonomické využití by tedy podle dalšího bodu mezinárodního práva mělo být taktéž plně v jejich kompetenci. Rusko ani Kanada nechtějí ustoupit, a tak se prozatím dohodly, že spor jednou provždy objektivně rozsoudí nashromážděné vědecké důkazy.

Naposledy o sobě v záležitosti sporného "vlastnictví" Lomonosovova hřbetu dala vědět Kanada, která na konci minulého roku zaslala Organizaci spojených národů dokument, v němž uvádí, že severní pól spadá pod její správu. A aby tomuto textu dodala váhu, vyslala do oblasti zhruba před měsícem dva ledoborce s úkolem shromáždit dostatek dat, která by toto tvrzení zpečetila.

Nezávislá americká vládní agentura United States Geological Survey odhaduje, že se pod mořským dnem v oblasti kolem severního pólu nachází přibližně 90 miliard barelů ropy a zhruba 47,261 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Pokud tato čísla vynásobíme roční průměrnou cenou ropy a zemního plynu na světových trzích, dojdeme k hodnotě 9,1 bilionu, respektive 8,1 bilionu dolarů. S pomocí jednoduché matematiky tak lze říci, že se hodnota přístupu k nerostnému bohatství nacházejícímu se pod severním pólem šplhá k 17,2 bilionu dolarů. To je více než loňský HDP Spojených států. A to ještě ve hře nejsou potenciální naleziště dalších nerostných surovin, například uranu.

Zdroj: vocativ.com