Český export do Ruska postupně nahradit lze, Moskva ale dovozy nejspíše nezakáže
Hospodářská komora ČR vyslala podnikatelskou misi do Turecka. Chce tak naplnit cíl, který dlouhodobě deklaruje a který má pomoci zmírnit dopady rusko-českých sankcí skrze představení českých podnikatelů na zahraničních trzích. Delegaci tvořili představitelé českého strojírenství, energetiky, finančního sektoru či akademické sféry.
Zájem o turecký trh není nic nového. Exportní strategie ministerstva průmyslu a obchodu pro roky 2012 až 2020 totiž mimo jiné stanoví tucet takzvaně prioritních zemí, které z hlediska růstového potenciálu, kompatibility a absorpční schopnosti ve vztahu k ekonomice ČR skýtají největší potenciál a na které se má zaměřit největší aktivita proexportní politiky. Jedná se o Brazílii, Čínu, Indii, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam. Rovněž stanovuje 26 takzvaně zájmových zemí (Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko, Indonésie a Thajsko). Tyto bloky zemí v roce 2013 představovaly 11 %, respektive 6 % českého celkového vývozu, Rusko samotné kolem 3,7 %.
Určitý potenciál rychlého růstu v některých z těchto zemí je, ovšem není to něco, čeho lze dosáhnout v horizontu dnů či týdnů. Na Rusko totiž Českou republiku váží historické vazby a geografická blízkost, s většinou zmíněných zemí tomu tak ale není. V některých velkých zemích (Irák, Egypt, Nigérie) navíc vládne neutěšená politická situace.
Z hlediska zemí s největším dlouhodobým potenciálem se zdají být nejatraktivnější Čína a Indie, obrovské a rychle rostoucí ekonomiky, kde je zatím export našich nejsilnějších artiklů (stroje a dopravní technika) vzhledem k velikosti ekonomik dosti malý, kde však jméno ČR celkem rezonuje. Do Číny Česko v roce 2013 vyvezlo strojů a dopravní techniky za 23,5 miliardy Kč, do Indie dokonce jen za necelých 7 miliard. Do výrazně menšího Turecka ČR vyvezla loni zboží za 43 miliard Kč (1,3 % všech českých vývozů), přičemž 70 % (22 miliard) z toho byly stroje a dopravní prostředky.
Do Ruska jsme vyvezli strojů a dopravních prostředků dokonce za 82,5 miliardy Kč. Rychlou alternativou v případě problémů s odbytem v Rusku nicméně země jako Indie nebo Brazílie nejsou. Takovou alternativou mohou být státy, s nimiž už nyní vztahy strojírenských firem na úrovni exportu ve výši 20 až 40 miliard Kč ročně existují. Turecko je mezi nimi (podobně jako Ukrajina či USA). Iniciativa ministerstva průmyslu a obchodu tak může právě tyto vztahy pozitivně podpořit.
Co se týče samotných sankcí, nemyslím si, že bude další kolo odvetných opatření zahrnovat zákaz dovozu do Ruska. Ten by výrazně poškodil právě Rusko. Spíše to budou jiné cesty, například diskutovaná možnost zákazu přeletů nad Ruskem, v extrémním případě zákaz vývozu energetických surovin z Ruska.
