Čína: Co pálí tahouna globálního růstu?

Ekonomický růst Číny

Je pozoruhodné, jak se Číně v minulých letech podařilo ustát světovou krizi. Ekonomika země draka ve třetím čtvrtletí roku 2010 zaznamenala růst o 9,6 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Jsou čínští komunisté nejlepší kapitalisté?

Čínská ekonomika je dnes druhá největší na světě. Ještě před pěti lety byla poloviční oproti té japonské, kterou letos předběhla. Čínský hospodářský růst se nezastavil posledních třicet let, kdy se země ekonomicky zvětšovala tempem 8 až 10 % ročně.

Než se necháme unést růstovými ukazateli, je potřeba si uvědomit několik důležitých faktů. Čína se i přes stabilně vysoký ekonomický růst nemůže rovnat ekonomické výkonnosti rozvinutých zemí. Pro ilustraci - zatímco čínský pracovník průměrně přispěje k hrubému národnímu produktu 3 678 USD, americký vyprodukuje hodnotu ve výši 46 381 USD.

Hlavní příčina nízké produktivity je skutečnost, že dvě třetiny čínského obyvatelstva stále žijí na venkově, kde je nabídka a produktivita práce nesrovnatelně nižší. To se má v budoucnu změnit. Podle odhadů se do roku 2025 přestěhuje do měst kolem 300 milionů Číňanů. Pro ekonomiku to bude znamenat příliv nové pracovní síly a nových konzumentů.

Čínská vláda s tím počítá. Chce zmenšit závislost na exportních trzích a v transformovat Čínu z "továrny světa" do nové role "supermarketu světa". V současné době domácí spotřeba tvoří třetinu HDP, zatímco ve většině zemí to bývá nejméně polovina. Proto se vláda snaží vytvářet incentivy na růst domácí poptávky po čínském zboží, např. v minulém roce snížila daň u nových vozů na polovinu.

Růst domácí poptávky do velké míry brzdí rozložení příjmů obyvatel, které rostou pomaleji než ekonomika, jejich rozdělení je velmi nerovnoměrné. Rozdíly ve mzdách má za úkol snížit hranice minimální mzdy, kterou vlády mnohých provincií zavedly.

Inflace

Před obavou z hrozící krize čínská vláda uvolnila v roce 2008 kohoutky bank a snížila povinné bankovní rezervy ze 17,5 % na 15,5 %. O rok později banky poskytly úvěry ve výši 10 bilionů jüanů - dvojnásobek objemu roku 2008 a trojnásobek ve srovnání s rokem 2007.

Vláda se také postarala o snížení úrokových sazeb ze 7,5 na 5,31 %.

Díky tomu nedošlo k prudkému útlumu investic do infrastruktury a boom půjček v zemi stimuloval domácí poptávku a vrátil tempo ekonomického růstu opět nad 10% hranici. Takový krok Číny musel z dlouhodobějšího hlediska nutně vyústit ve vyšší inflaci, o poklesu efektivity alokace kapitálu nemluvě. V říjnu inflace dosáhla nečekaných 4,4 %, tedy dvouletého maxima. V září byla inflace na úrovni 3,6 %.

Dnes už je míra bankovních rezerv opět na úrovni kolem 17 % (16. listopadu 2010 centrální banka opět navýšila povinné rezervy o 0,5 procentního bodu). Letos došlo i na zvýšení úrokových sazeb. Akciové trhy nejen v Číně, ale také v Japonsku a USA reagovaly na zprávu o zvýšení úrokových sazeb okamžitým poklesem.

Mnoho expertů počítá s dalším navýšením. Argumentují, že současné úrokové míry jsou na příliš nízké úrovni pro rychle rostoucí čínskou ekonomiku. K nastolení větší ekonomické rovnováhy musí Čína úrokové míry zvednout.

Čínskou vládu čeká nelehký úkol – udržet ekonomiku v běhu a snížit inflaci.

Podhodnocená měna

Spory mezi USA a Čínou ohledně podhodnocení měny žen-min-pi (anglicky renminbi - správné označení čínské měny; obecně používaný "jüan" znamená "měna", pozn. red.) jsou záležitost, která trvá roky. USA obviňují Čínu z úmyslných manipulací s kurzem měny, kvůli kterým dochází k distorzím na světových trzích.

Čínská vláda se i přes hrozbu sankcí zdráhá svou měnu razantněji uvolnit. Argumentuje, že by prudké posílení žen-min-pi znamenalo ztrátu milionů pracovních míst v exportních odvětvích a mohlo by ohrozit stabilitu globální ekonomiky.

Přesto letos slíbila postupné uvolňování kurzu. Od té doby čínská měna posílila o několik procentních bodů. Nikdo přesně neví, o kolik je renminbi podhodnocený, současné odhady mluví o 25 až 40 %.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz