10 trendů, které budou hýbat světem v roce 2015: Propojení zdravotnictví a ekonomiky

Prakticky ve všech světových regionech platí, že čím lépe na tom národní ekonomika je, tím lepší je i zdravotní stav občanů dané země. Platí to samozřejmě i obráceně, tedy čím hůře na tom ekonomika je, tím hůře jsou na tom po zdravotní stránce i lidé, kteří ji tvoří. Podle Světového ekonomického fóra je tak zřejmé, že pokud by rozvíjející se země začaly vynakládat více peněz na zdravotní péči, zlepšily by tím nejen zdraví svých občanů, ale zároveň by tak podpořily i své hospodářství. Vysvětlení je prosté - na pracovním trhu by se rázem objevilo více lidí, takže by se zvýšila konkurence a efektivita.

Problémy v oblasti kvality zdravotní péče se ale překvapivě neomezují pouze na rozvíjející se svět, i když právě v něm jsou nejvíce patrné. V průzkumu uspořádaném společností Pew Research Center označilo nedostatečnou zdravotní péči za problém 85 % dotázaných. Ve vyspělých zemích se problematika zdravotní péče stále úžeji pojí zejména se stárnutím populace.

Efektivní veřejné zdravotnictví se zakládá jednak na dostupnosti kvalitní zdravotní péče, jednak na podpoře zdravého životního stylu a motivaci k němu. Jedním z velkých problémů současnosti je kouření. Nestačí pouze bojovat proti rakovině plic či dalším onemocněním souvisejícím se vdechováním škodlivin z cigaret, v první řadě je potřeba osvětou bojovat proti kouření samotnému. Ekonomickou situaci nezlepší jen to, že se v zemi postaví pár nových nemocnic.

Alarmující je rozdílná kvalita zdravotní péče v jednotlivých světových regionech. V roce 2014 se nedostatečná kvalita zdravotní péče ve třech rozvíjejících se západoafrických zemích vymstila v podobě epidemie viru ebola, která si vyžádala již tisíce životů. Světová banka přitom ve své nejnovější zprávě odhaduje, že pokračování epidemie eboly srazí tyto tři nejpostiženější země na kolena. Jen pro roky 2014 a 2015 banka ztráty v Libérii, Guineji a Sieře Leone vyčíslila na dvě miliardy dolarů.

V mnoha rozvíjejících se státech Afriky je pak obrovským problémem šíření viru HIV, žloutenky, tuberkulózy nebo malárie. Světová banka v této souvislosti uvádí, že až polovinu rozdílu mezi ekonomickým růstem rozvinutých a rozvíjejících se ekonomik mají na svědomí právě rozdíly v kvalitě poskytované zdravotní péče. Avšak ani vysokopříjmové země nemají mnoho důvodů k oslavám. Rakovina, srdeční nemoci, vysoký tlak nebo cukrovka jsou nejčastějšími onemocněními, která lidi v rozvinutém světě vylučují z pracovního trhu.

Zkvalitňování zdravotnictví ve vyspělém světě napomáhají zejména nové technologie. Výrazně se zdravotní péče zkvalitňuje také díky zavádění elektronických zdravotních karet či stále častějšímu využívání nositelné zdravotnické elektroniky. Nepřetržitý sběr údajů o zdravotním stavu pacienta a možnost jejich sdílení s ošetřujícím lékařem nejen přispívají k rychlejšímu odhalení případné nemoci, ale také fungují jako účinná prevence.

Nezanedbatelný vliv kvality zdravotní péče na národní ekonomiku si dobře uvědomuje například Čína, která každý rok zvyšuje své výdaje na výzkumnou zdravotnickou činnost o 20-25 %. Očekává se tak, že ve výdajích na zdravotnický výzkum asijský tygr brzy překoná i Spojené státy americké, a to nejen v poměru těchto výdajů k HDP, ale i v absolutním vyjádření. Čínští političtí představitelé podle slov bývalého ministra zdravotnictví Čchen Čua věří, že nové objevy v oblasti zdravotnictví mají potenciál významně přispět k růstu HDP, a tedy celkové hospodářské prosperitě země.

Čína se na poli zvyšování výdajů na zdravotní péči a výzkum stala vůbec největším experimentátorem na světě. Na potvrzení, nebo vyvrácení toho, zda se Čína vydala správnou cestou, ale zřejmě rok 2015 stačit nebude. Dopady zkvalitňování zdravotní péče na stav čínské ekonomiky bude možné zhodnotit nejdříve za deset až dvacet let. Pokud se ale postup a předpoklady Číny ukáží jako správné, definitivně se potvrdí, že investovat do zdraví občanů se vyplatí.

Zdroj: World Economic Forum