Anketa: Česká ekonomika jako růstový premiant. Na jak dlouho?

Hospodářský růst se postupně přelévá do většiny odvětví. Letošní výsledky tak může českému hospodářství v Evropě zatím kdekdo závidět. Je ale skutečně důvod bouchat šampaňské? Ekonomové varují, že kromě vyšší spotřeby domácností a růstu investic ze strany podniků mají na statistiku vliv i zvýšené výdaje státu a také výrazné čerpání peněz z evropských fondů. Meziroční růst HDP navíc vypadá dobře i kvůli tomu, že se nám před rokem naopak nedařilo tolik, jak bychom si přáli. V příštím roce tedy pravděpodobně může opět přijít stagnace.

Jak se výsledky české ekonomiky dívají odborníci? Čím to je, že se české ekonomice letos tak daří? Může jít o dlouhodobý trend? A projeví se lepší výkonnost našeho hospodářství i v rychlejším růstu mezd?

Pavel Sobíšek (hlavní ekonom UniCredit Bank)

České ekonomice pomohla k dlouho nevídanému tempu růstu souhra řady střednědobých a krátkodobých faktorů. Mezi střednědobé, které s trochou štěstí vydrží i příští rok, patří nízká inflace, rostoucí zaměstnanost a rostoucí sklon domácností k obnově spotřebních předmětů. Do stejné kategorie lze zařadit i zvýšenou investiční aktivitu podniků a zlepšení ekonomické situace v eurozóně, hlavním odbytišti pro tuzemský export.

Mezi krátkodobé faktory, jejichž působení zřejmě skončí letoškem, patří dočerpávání eurofondů z minulého rozpočtového období a náběh zákona o státní službě. První z uvedených faktorů přitáhl do české ekonomiky v prvním pololetí o téměř padesát miliard korun více než ve stejném období loni, druhý přispěl k tomu, že stát vyplatil na mzdách letos do července o 4,6 miliardy korun více než loni, čímž zvýšil disponibilní příjmy státních zaměstnanců. Příští rok zvolní růst české ekonomiky odhadem pod 3 %.

Pavel Kohout (ekonom, Partners)

Růst české ekonomiky vypadá jako dobrá zpráva, má to ale několik háčků. Zaprvé, ekonomika roste oproti poměrně nízkému základu, během druhého čtvrtletí 2014 bylo hospodářství poškozeno devalvací. Proč poškozeno, když Česká národní banka od začátku tvrdí opak? Protože zvýšení inflace, ke kterému došlo, způsobilo snížení reálného růstu během roku 2014. Triviální aritmetika, která ovšem není dost sexy pro mozky z ČNB.

Zadruhé, jedním ze zdrojů růstu je velký státní deficit. Vládní výdaje opět fungují procyklicky, v dobrých časech vláda posiluje růst a až přijde recese, velmi pravděpodobně zavede nějaká další protirůstová opatření ve smyslu snížení výdajů a zvýšení daní. Přesně opačně, než to Keynes kdysi zamýšlel.

Zatřetí, růst táhne soukromé zadlužení, tedy hypotéky a investiční úvěry. Zde problém nevidím, neboť česká ekonomika rozhodně není "přeúvěrovaná". A začtvrté, je zde mezinárodní vývoj, který zatím české ekonomice foukal do plachet. Ale pozor, brzy může foukat z opačné strany.

Petr Dufek (analytik, ČSOB)

Výsledky české ekonomiky jsou v letošním roce nad očekávání výborné. Za růstem HDP sice stojí velkou měrou zpracovatelský průmysl, ale pozitivně přispívají i další odvětví české ekonomiky. Roste domácí poptávka, spotřebitelská i investiční. Je vidět, že se lidé méně obávají budoucnosti a jsou ochotni utrácet i za zboží dlouhodobé spotřeby a bydlení. Pozitivně se dívají do dalších měsíců a let i firmy, které začaly ve velkém znovu investovat s tím, jak se zlepšují jejich finanční výsledky.

Bylo by ale hodně optimistické předpokládat, že tak silný růst (ve druhém kvartálu +4,4 %) může pokračovat delší dobu. Natolik není tempo zahraniční poptávky silné a dosud extrémně pozitivní vliv automobilového průmyslu na růst se rovněž začne vyčerpávat. Jestli se někde ekonomický růst zatím příliš neprojevuje, jsou to mzdy. Na jejich rychlejší růst si budeme muset počkat do chvíle, kdy se na trhu práce začne ve větší míře projevovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Vladimír Dlouhý (prezident Hospodářské komory ČR)

Třeba ekonomiky Slovenska nebo Polska již rostly, když my se ještě nedokázali vymanit z recese. Takže mimo jiné doháníme, co jsme zmeškali. V neposlední řadě samozřejmě pomáhá i oživení evropské ekonomiky.

Z hlediska dalšího vývoje je klíčové, že sílí určitá rizika, zásadní a dlouhodobá. Na jedné straně máme velmi nízkou nezaměstnanost, na straně druhé ale existuje a narůstá velká poptávka po profesích, kterých je nedostatek. Obecně jde o technické profese, jejichž rezervoár není doplňován novými absolventy technických oborů. Druhou hrozbou je zhoršování podnikatelského prostředí. Zaměstnavatelé jsou v Česku oproti ostatním zemím v Evropě neúměrně zatíženi odvody z mezd, cena práce je vysoká. To brzdí hospodářský růst.

V době ekonomického růstu by sice měly růst i mzdy, v Česku jsou ale karty rozdané tak, že z každé koruny na mzdě bere stát i více než polovinu. Spočítali jsme, že u zaměstnance s průměrnou mzdou a dvěma dětmi si stát spolu s každou korunou čistého příjmu souběžně jen na osobní dani z příjmů a pojistném okamžitě vydělá téměř 54 haléřů. Vláda by neměla promeškat příležitost a celkové zatížení práce snížit. Nyní je ideální doba, nejlépe se takové reformy začínají dělat právě v době růstu. Místo toho ale vláda dále utahuje šrouby.

Lukáš Kovanda (hlavní ekonom, Roklen)

Výkon ekonomiky je ovlivněn ještě kroky Nečasovy vlády. Ta ekonomiku na jedné straně přidusila – v čase tíživé hospodářské situace zvýšila daně -, na druhou stranu dbala na určitou rozpočtovou střídmost. Teď začíná přidušená ekonomika konečně volně dýchat, a růst tedy částečně kompenzuje "ztráty z přidušení". A kladně se projevují efekty někdejší rozpočtové střídmosti. Dluh České republiky je v poměru k HDP docela nízký, a to i v porovnání s nejvyspělejšími ekonomikami.

Z toho profituje celá česká ekonomika, vysoká důvěra investorů se kladně promítá nejen do celkového obrazu na mezinárodní scéně, ale také do nízkých nákladů na obsluhu vládního dluhu. Vláda pak má více peněz na investice do infrastruktury, na mzdy státních zaměstnanců a podobně. Statisticky čísla vylepšuje také razantní čerpání peněz z eurofondů, to je ale efekt spíše přechodný.

Současná vláda ale některými svými kroky zadělává na potenciální podvázání ekonomického růstu v budoucnu, příkladem jsou zavedení elektronické evidence tržeb nebo neuváženě rychlé zvyšování minimální mzdy. Také schodek by měl být při současném růstu výrazně nižší než ten 70miliardový (jestli nebude nakonec vyšší), který vláda plánuje pro rok 2016.

Kompletní anketu najdete na serveru Finmag.cz.

Zdroj: Finmag.cz