ECB a Fed: Velké schizma nabírá na obrátkách
Tržní turbulence s Čínou ve znaku Fed před blížícím se zářijovým zasedáním příliš nevystrašily. Ozývají se sice hlasy pro opětovné odložení prvního zpřísnění měnové politiky od roku 2006, většina Fedu však z Číny velký strach nemá.
Ačkoli se pravděpodobnost zářijového utažení politiky v posledních týdnech mírně snížila, silná americká data (trh práce, revize růstu HDP výše, oživení investic a další) kompenzují v očích Fedu i trhu jak čínské zpomalování, tak americkou jádrovou inflaci na nejnižší úrovni od dubna 2011.
ECB a evropská ekonomika, to je úplně jiný příběh. Na zářijovém zasedání centrální banka snížila výhled inflace i růstu ekonomiky pro roky 2016 a 2017 a přidala varování, že vývoj po uzávěrce této prognózy je "protiinflačním rizikem" pro celou predikci. Jinými slovy, prognóza je dle ECB ještě optimistická. Mario Draghi zopakoval, že je banka v případě potřeby připravena přizpůsobit program odkupu aktiv, a vyloučil, že by stávající program skončil dříve než v září 2016.
Rozdíl ve výhledu obou důležitých centrálních bank je pochopitelný. Zatímco Fed může doufat v to, že se silný trh práce v příštím roce až roce a půl nakonec přelije do vyšší inflace, ze strany ECB by taková víra byla čekáním na Godota. Ačkoli se totiž nezaměstnanost v eurozóně díky poklesu v Itálii v srpnu poprvé za tři a půl roku dostala pod 11 %, stále je velice vysoká, takže o poptávkových tlacích nemůže být ani řeč.
Zpomalující Čína, stabilizované euro, zvláštně stanovený inflační cíl (ECB cílí na celkovou inflaci zahrnující například cenu ropy) i fakt, že i Fed prošel v uplynulých letech několika opakováními tohoto procesu, i bez čtvrteční tiskové konference dávaly tušit, že Mario Draghi a spol. zůstanou u tiskařských strojů dlouhou dobu. Nyní je pravděpodobné, že budou muset dokonce zvýšit otáčky. V Evropě je totiž půda pro případnou "deflační sklíčenost" mnohem úrodnější.
Aktuality
