Barry Ritholtz vs. Goldman Sachs aneb Má Fed důvod k ponechání úrokových sazeb na nule?

Posledním vážným důvodem, proč by měl být Fed nečinný, mohla být srpnová data z trhu práce. Ta nepřesvědčila, ačkoli pokles míry nezaměstnanosti na 5,1 % by naznačoval, že je na tom americké hospodářství velice dobře. Mnohé prognostiky však nenaplnění očekávání vede k přesvědčení, že Fed posune zvyšování úrokových sazeb až na prosincové zasedání.

Podle Barryho Ritholtze je ovšem šance, že Fed zvýší sazby již v září, 80%. Data z trhu práce za srpen podle něj jazýčkem na vahách nebudou, a to z několika důvodů.

Prvním je skutečnost, že se lidé nechají zmást efektem aktuálnosti. Přeceňování posledních dat v sérii je dobře známé statistikům, včetně těch v centrální bance USA. Od recese, která skončila v červnu 2009, vzniklo v USA zhruba 11 milionů pracovních míst, takže jeden měsíc nemůže být rozhodující.

Druhým důvodem je prozatímnost údajů z trhu práce, podléhají totiž několika revizím. Přeceňování jejich významu je doménou finančních médií, které potřebují nějaký trhák, a také obchodníků s měnami, kteří se snaží vydělat na velkých pohybech (přestože algoritmičtí obchodníci prakticky nadávají normálním smrtelníkům šanci vydělat).

Jaké další faktory vedle trhu práce, ekonomiky Číny, volatility, padajících cen komodit včetně ropy a možné recese by tedy mohly Fed odradit od zvyšování sazeb? Podle Ritholtze již žádné. Existuje podle něj několik takových, které by mohly stát za zvýšením úroků o 25 bazických bodů.

Prvním, nejdůležitějším, je potřeba normalizovat sazby. Americká centrální banka má monetární politiku stále nastavenou na ekonomiku, která potřebuje pomoc, ale důvod, proč jí pomáhat, je již jaksi zapomenut. Nulové sazby jsou vhodné v době nouzového stavu a paniky. To ale není případ současných USA.

Druhý důvod, který sice není tak populární, ale je pravdivý, je skutečnost, že banky zvyšování úroků zvládnou. Politika nulových úroků byla dobrým způsobem, jak pomoci bankám zbavit se špatných hypoték v době, kdy by se jich jiným způsobem nebyly schopny zbavit. Dnes ale ceny nemovitostí rostou, počet nesplácených hypoték klesá a množství zabavených domů klesá. Nejhorší ekonomický propad od roku 1930 skončil a zotavení, i když mírné, je patrné již několik let.

Třetím důvodem je neexistence hrozby bezprostřední recese. Fedu navíc určitě nebude vadit určitý prostor pro možné opětovné snížení sazeb, kdyby k něčemu podobnému náhodou došlo. Přemýšlet o zvyšování sazeb, když je potřeba je snižovat, možná není intuitivní, na druhou stranu je ale pro Fed mnohem složitější řešit možnou recesi bez dostatečného arzenálu.

Poslední důvod je možná nejzajímavější, i když jde zároveň o největší spekulaci. Šéfka Fedu možná bude chtít konečně ukončit takzvaný Greenspan put (příliš ochranářské chování centrální banky, které zavedl právě Alan Greenspan; název je odvozen od put opce), díky kterému se centrální banka při každém větším problému na akciových trzích pustí do uvolňování měnové politiky.

Goldman Sachs: Důvody pro pokračující nečinnost Fedu

Americká investiční banka Goldman Sachs a její hlavní ekonom Jan Hatzius to snad ani nemohou vidět odlišněji než Ritholtz. Hatzius vyjmenovává několik důvodů pro očekávanou zářijovou nečinnost FOMC.

• Janet Yellenová má důležité slovo a během léta se vyjadřovala spíše opatrně. Může sice nyní mít na americkou ekonomiku lepší názor a výhled, ale pokud ne (a vzhledem k dění na trzích by to nebylo nepochopitelné), spíše bude pro odsunutí zvyšování úroků.
• Ekonomika sice celkově vykazuje solidní výkonnost, mzdy a inflace ale rostou pomaleji, než se čekalo.
• Pokud do výhledu rozhodování FOMC zahrneme i dění na finančních trzích, bylo by velkým překvapením, kdyby měli guvernéři optimističtější názor na americkou ekonomiku. Silný dolar znamená protivítr a Yellenová a spol. to dobře vědí.
• Spíše jestřábí vyjádření viceguvernéra Stanleyho Fischera v Jackson Hole nelze přeceňovat. V době jeho projevu očekávala zářijový pohyb základní sazby jen zhruba čtvrtina trhu, Fischer tak mohl hovořit o silné americké ekonomice i proto, aby trh zbytečně neanticipoval, jak dopadne nejbližší zasedání FOMC.
• Fed nechce šokovat trhy. A pokud aktuálně zvýšení sazeb čeká zhruba třetina až polovina ekonomů, je riziko překvapení trhu nezanedbatelné.
• Podle modelů Goldman Sachs by Fed měl vzhledem k aktuálnímu dění spíše politiku uvolňovat, je ale jasné, že relativně silná makrodata z USA nemůže centrální banka ignorovat. Fed by si pravděpodobně v případě zachování sazeb na minimu ponechal otevřená vrátka ke zvýšení později v letošním roce.

Zdroj: Bloomberg, Goldman Sachs