Nejdražší místa pro život
Podle analýzy banky UBS je na prvním místě v žebříčku nejdražších měst na světě New York. Pomohlo mu vysoké nájemné, bez něj by jej předběhly, i díky posílení franku, švýcarská města Curych a Ženeva.
Tato města byla nejdražší z hlediska cen zboží a služeb, po započtení nájemného však celkově vítězí New York. Zatímco švýcarská města díky ukončení intervencí tamní národní banky meziročně výrazně zdražila, velká města v Evropě a Japonsku (díky pokračujícím programům odkupů aktiv) se naopak posunula v žebříčku níže.
Mezi nejlevnější ze sledovaných 71 měst z celého světa patří ukrajinský Kyjev a bulharská Sofie. Praha je čtvrtá od konce a slovenská metropole Bratislava je na 54. místě. Ve švýcarských městech jsou průměrné ceny 2,5krát vyšší než ve městech z východní Evropy.
Ceny jsou pouze částí rovnice
Pokud jde o mzdy, podle analýzy UBS jsou v Curychu, Ženevě a New Yorku také nejvyšší příjmy po odečtení daní. Na druhém konci seznamu jsou Nairobi, Jakarta a Kyjev, kde jsou příjmy téměř 19krát nižší. Bratislava je na 44. místě a Praha na 52. místě.
UBS sleduje také kupní sílu obyvatelstva, kterou měří čistou hodinovou mzdou. Na prvním místě v tomto řebříčku je Lucemburk, následován Curychem a Ženevou. V tomto žebříčku je Bratislava opět na 44. místě, ale Praha už na 48.
Analýza domácí kupní síly používá koš zboží, který představuje měsíční spotřebu tříčlenné evropské rodiny. Obyvatelé švýcarských velkých měst si mohou ročně dovolit koupit 20 takových košů, Američané 18 a lidé žijící v evropských centrech, jako jsou Londýn nebo Oslo, 12. Oproti obyvatelům velkých měst v subsaharské Africe a Indii, kteří si mohou dovolit pouze tři takové koše ročně, je to luxus.
Srovnávání měst z celého světa je samozřejmě složité, a UBS proto porovnává kupní sílu za pomoci hodnoty mezd. Srovnává se počet hodin, které je potřeba odpracovat, aby si člověk v daném městě mohl koupit jeden Big Mac nebo iPhone 6.
Newyorčané potřebují na nákup iPhonu 6 odpracovat 24 hodin, přičemž v Ženevě je to pouze 20,6 hodiny, ale v Šanghaji je to už 163,8 hodiny, v Manile 334,2 hodiny a v Kyjevě 627,2 hodiny. Pražané si na iPhone vydělají po odpracování 143,2 hodiny, v Bratislavě je k tomu potřeba průměrně 100,8 hodiny (světový průměr je 119 hodin).
Pracovní doba a volný čas rovněž ovlivňují kupní sílu obyvatelstva. V devatenácti městech, zejména v Asii a na Středním východě, překročila roční pracovní doba 2 000 hodin (ale například i v takovém Chicagu to je 2 030 hodin), zatímco zaměstnanci v západní Evropě mají nejmenší počet pracovních hodin a nejvíce dnů placené dovolené. Nejvíce se zaměstnanci zapotí v Hongkongu, kde za rok odpracují 2 606 hodin, nejméně pak v Paříži, kde je to o více než tisíc hodin méně.
Zdroj: WSJ
