4 největší tržní rizika současnosti

Čínská ekonomika

Lidé, s nimiž Buiter na konferenci mluvil, se shodovali v tom, že v Číně dojde v krátkodobém horizontu ke stabilizaci. Existuje jen malé riziko, že by se situace do konce roku výrazně zhoršila. V dlouhodobějších výhledech však už tento optimismus nevládl. "Politika Číny se v poslední době mnoha ekonomům jeví jako neefektivní a těžko pochopitelná. Pokud budou vůdci země konfrontování s těmito politickými výzvami, existuje nemalé riziko, že v nejbližších letech dojde k výraznějšímu zpomalení," míní ekonom.

Riziko krize na rozvíjejících se trzích

Zpomalení růstu rozvíjejících se ekonomik je často rozebíraným tématem. Drtivá většina ekonomů, s nimiž Buiter mluvil, vidí na těchto trzích spíše růstovou než finanční krizi. "Většina ekonomů si myslí, že mnoho rozvíjejících se zemí potřebuje strukturální změny k tomu, aby se vrátily na dřívější úrovně růstu. S výjimkou několika států (například Indie) se ale ve většině z nich smysluplné strukturální reformy podporující růst nečekají," podotýká Buiter.

Vliv krize mladých ekonomik na vyspělé trhy

Vzhledem k tomu, že růst rozvíjejících se trhů byl po poslední finanční krizi motorem světové ekonomiky, mnozí ekonomové vyjádřili znepokojení nad tím, že by zpomalení na těchto trzích mohlo mít negativní efekt v globálním měřítku. Podle Buitera však přesto vládne pocit, že i když mohou být rozvinuté trhy mírně ovlivněny zpomalením v rozvíjejících se zemích, s výjimkou komoditně zaměřených ekonomik (Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Norsko) by mělo být vše v pořádku.

Úrokové sazby a kapitálové toky

Když Čína devalvovala svou měnu a opět se začalo mluvit o měnových válkách, začalo být jasné, že by sazby měly jít nahoru. Dosavadní vývoj v tomto směru zatím ekonomy oslovené Buiterem nijak neznepokojuje, ale obavy existují v případě kapitálových toků.

Buiter přiznává, že obavy ohledně negativních efektů volatility úrokových sazeb jsou mnohem menší, než by se dalo očekávat. Na druhou stranu prý převládal poměrně jednotný názor v tom, že by kapitálové toky mohly být zdrojem zranitelnosti světového hospodářství i některé konkrétní země. Mnozí ekonomové si myslí, že by Čína měla nejdříve napravit hlavní zdroje domácí nerovnováhy, a až pak se pokoušet o liberalizaci kapitálového účtu.

"Většina globálních ekonomických výhledů vyzněla optimističtěji, než jsme očekávali," říká na závěr Buiter. Zda je to dobré znamení, nebo jde pouze o důkaz toho, že největší ekonomické hlavy vidí svět příliš růžově, není jisté.

Zdroj: Citigroup