Jak investovat? 8 rad pro úplné začátečníky

1. Trpělivost: nečekejte rychlé zisky

Investování není krátkodobá záležitost, úspěšně investovat znamená především dlouhý investiční horizont. Investování na dobu kratší než deset let je spíš spekulace, zisku dosáhneme, jen tehdy, pokud jsme prošli během těchto let krizí a kurzy se po hlubokém poklesu opět zotavily.

Zásadou tedy je nakupovat alespoň na pěti až osmiletý horizont, několik let čekat a rok až tři vybírat zisky.

Pochopte fundamentální trendy a vydělejte na nich

2. Sázky na jistotu: nakupujeme akcie nezničitelných firem ve vlastním státě

Nezničitelné firmy jsou ty, které prodávají své produkty v jakékoli ekonomické situaci – elektrárny a společnosti distribuující energie, potravinářské firmy, média, zdravotnické a farmaceutické firmy. Investujeme především ve vlastním státě, protože umíme alespoň trochu odhadnout, zda je firma zdravá. I částečná znalost nám umožní lépe načasovat okamžiku nákupu – nezničitelné firmy nakupujeme v okamžiku, kdy jsou nějaké problémy a jejich cena na burze je nízká.

V Česku je klasickým představitelem nezničitelných firem ČEZ. Na obzoru není fyzikální princip, který by nahradil elektrickou energii, a tak má tato firma na desetiletí odbyt zajištěný. Je jedno, zda se elektrická energie vyrábí v jaderných blocích (obludných rozměrů), nebo ve fotovoltaických panelech (na úrodné půdě), někde se zkrátka vždycky vyrábět bude.

Dále jsou zajímavé dividendové tituly – Telefónica, Philip Morris. Finanční instituce jsou také interesantní, jedná se však o velmi křehké firmy, postačí recese či chyba managementu a banka je v bankrotu. Bohužel tyto fatální chyby nelze s předstihem identifikovat. Přesto by v portfoliu neměla cybět Komerční banka, Erste, VIG. Všechny finanční tituly by neměly hodnotou význačně převyšovat ČEZ.

3. Nevěříme politice: nenakupujeme dluhopisové a peněžní fondy

Řecko je důkazem, že státní dluhopisy nejsou bezrizikovou investicí, jak praví učebnice. Než platit poplatky dluhopisového fondu a sledovat kolísání hodnoty fondu podle globálního strachu investorů, dáme svých pár tisíc do banky. Jedná se o "pojištěnou" investici, likvidní, byť s malým výnosem. Morální hazard bank a státu nemusíme řešit. Když se naše banka dostane do problémů, složí se všichni daňoví poplatníci na nás. Když padne jiná banka, složíme se zase my.

Pokud ale toužíme po dluhopisovém fondu, bereme ten s krátkou durací (ta bývá uvedena na aktuálních informacích), nejlépe tak kolem tří let.

(Snad se někdy dočkáme státních obligací pro občany, jež kdysi slíbil ministr financí, to by byla zajímavá možnost investice.)

4. Co nejdříve: ať si peníze "zvykají, že na nás musí pracovat"

Do fondů začínáme nakupovat co nejdříve. Takže po druhé výplatě – za první výplatu si koupíme něco malého, malý dárek věnujeme rodičům a dalším členům rodiny a při druhé výplatě zadáme trvalý příkaz na nákup akciového fondu.

Pokud jsme tento okamžik prošvihli, zadáme příkaz kdykoliv – nikdy není pozdě, ani tři roky před důchodem.

5. Nakupujeme pravidelně

Protože nemáme čas sledovat trendy, poklesy a růsty, nakupujeme pravidelně. Při investičním horizontu desíti let zjistíme, že to, co se zdálo jako dramatické zvýšení nebo snížení ceny a plnilo přední strany ekonomického tisku, je při pohledu zpět jen nepatrná změna.

Pravidelné investování je dostatečně popsáno v literatuře, i přes všechny problémy uplynulého desetiletí je to pro laiky nejlepší strategie. Jiné strategie úspěšných investorů v knihách jsou mimo naše schopnosti.

6. Diverzifikujeme sektory, oblasti, investiční strategie

Nemáme čas sledovat jednotlivé firmy a sektory, proto si vybereme několik fondů, které zajímavé sektory a oblasti pokrývají. Také se snažíme, pokud to umíme, zvolit různé investiční strategie – růstovou, hodnotovou, indexovou, kvantitativní atd.

Nemáme-li však znalosti na tato rozhodnutí, nakupujeme všeobecné fondy od několika společností. Pokud investujeme vícenásobek minimální částky (dnes obvykle 1 000 Kč), investujeme do několika fondů zároveň. Pokud nemáme tak velkou částku, investujeme vždy několik let do jednoho fondu, pak do dalšího a postupně střídáme nadějné správce a zajímavé fondy.

7. Proti proudu: v době krize nakupujeme více

Wayne Gretzky říkal, že opravdu dobrý hokejista bruslí tam, kde puk teprve bude.

V investování je to podobné: jakmile se nějakému fondu zadaří, všichni bruslí k němu a chtějí nakupovat. To nejsou dobří hokejisti. Pardon – investoři.

"Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích."

Nevěříme článkům v novinách a nakupujeme proti svému instinktu: v časech, kdy noviny píší o zisku na akciích, kdy vládne euforie a všichni si povídají o ziscích z investic, raději přestaneme nakupovat a šetříme prostředky na další krizi. A naopak: pokud ceny klesají, navýšíme prostředky, za které nakupujeme.

Sledovat, jak se snižuje hodnota našeho portfolia, a k tomu přikupovat je psychicky velmi složité. Kdo to však zvládne, je opravdový investor.

Pokud však nemáme čas a schopnosti sledovat tyto signály, vrátíme se k bodu 5: nakupujeme pravidelně, neustále za stejnou hodnotu.

8. Sklizeň: realizujeme zisky, vystupujeme

Pravidla na nákup jsou jednoduchá, o to složitější je správně vystoupit.

Najít okamžik, kdy je cena nejvyšší a dosahujeme největšího zisku, je těžké a podaří se to spíš náhodou. Proto se nestresujeme, pokud jsme prodali o pár procent levněji. Při desetiletém a delším horizontu máme vysokou pravděpodobnost, že dosáhneme dobrého výnosu. Nastane-li ke konci našeho investičního horizontu situace stejná jako např. v roce 2008 až 2009, postačí počkat rok, dva, až se fondy a akcie zotaví.

Jak zajistit portfolio v nejisté době pro případ další "černé labutě"?

Z investice vystupujeme, vždy když noviny pějí chválu na zisky, rostoucí ekonomiku, blahobyt. Nikdy nevystupujeme ze strachu, když kolem řádí krize!

Své dlouhodobé investice prodáme a utržené prostředky ihned spotřebujeme podle plánu – bydlení, vzdělání, důchod... nebo i cesta kolem světa. Nechat si peníze dalších pět let na účtu je pravděpodobnou ztrátou dalších zisků.

Ve stabilizované ekonomické situaci, naplánujeme prodej na rok až dva. Tak jako jsme pravidelně nakupovali, tak také pravidelně měsíčně provádíme zpětný odkup, tedy prodáváme nabyté podílové listy fondů zpět správci. Můžeme si stanovit hranici, při které prodávat přestaneme, například hodnotu prvního prodeje. Při hlubokém propadu má tato signální hladina oprávnění, při malých poklesech nás může utopit v několikaletém čekání na dosažení nového maxima.

Pokud ani tato jednoduchá pravidla nejsou "naším šálkem", investujeme do fondů životního cyklu.

Zdroj: peníze.cz