Certifikáty: Regulace a transparentnost
Pojem investiční certifikát není právní úpravou specificky vymezen, zákonnou definici tedy v rámci právního řádu České republiky nenajdeme. Více než o právní pojem se jedná o pojem ekonomický, respektive investiční.
Povahu cenných papírů obecně vymezuje zákon o cenných papírech, který však neoperuje přímo s pojmem investiční certifikát či certifikát.
Pod pojmem cenný papír rozumíme listinu, se kterou je spojeno určité právo. To lze uplatnit právě a jen prostřednictvím této listiny. V současnosti se však setkáváme spíše s tzv. zaknihovanými cennými papíry, které reálně nejsou představovány hmotnou listinou, nýbrž záznamem v příslušné evidenci cenných papírů, která je vedena zpravidla v elektronické podobě.
Investiční certifikáty je možné zařadit do kategorie dluhových cenných papírů. O této kategorii cenných papírů hovoří například zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Pojem dluhový cenný papír znamená, že tento cenný papír ztělesňuje závazek emitenta splatit majitelům investičních certifikátů v budoucnu určitou částku, jejíž výše se odvíjí od stanovených emisních podmínek.
Přestože zákony a samoregulace odvětví vytvářejí pro investory určitou ochranu, není možné očekávat, že by zákony či smluvní závazky investorům stoprocentně zaručily dosažení zisku na kapitálovém trhu nebo je naprosto a za všech okolností ochránily před ztrátami, pokud se investoři rozhodnou, že podstoupí určité tržní riziko.
Obecně platí, že znalosti a transparentnost jsou nejlepší ochranou investora. A tak zůstává transparentnost hlavní cestou, po které by mělo odvětví certifikátů důsledně kráčet, nejen ve vlastním zájmu, ale i ve prospěch investorů. Pouze tehdy, když je soukromý investor spokojený a dostává se mu férového jednání a dobrého poradenství, koupí si certifikáty i v budoucnu.
