ČEZ nepodá závaznou nabídku na odkoupení německých aktiv Vattenfallu, je ale ochotný se švédskou firmou dále jednat
Energetická společnost ČEZ se po posouzení všech příležitostí a rizik rozhodla, že nepodá závaznou nabídku na odkoupení německých aktiv švédské společnosti Vattenfall. Ve středu to firma oznámila na svých internetových stránkách. Společnost je však nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje, potvrdila její mluvčí Barbora Půlpánová. Nabídku naopak podaly Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal Pavla Tykače a Energetický a průmyslový holding ve spolupráci s investiční skupinou PPF.
"Nabízená aktiva stále představují zajímavou příležitost k rozšíření podnikání ČEZ do sousedního regionu. Uhlí je v Evropě stále stěžejním zdrojem pro pokrytí dodávek energií a v horizontu následujících desetiletí poslouží jako přemosťující technologie při přechodu na obnovitelné zdroje," uvedl na webu ČEZ.
"Hlavním důvodem pro nepodání závazné nabídky je prohlubující se nepříznivý vývoj velkoobchodních cen elektřiny, které mají dopad na ekonomické ukazatele i délku provozu klasických elektráren, a přetrvávající nejistota ohledně předčasného utlumování provozu uhelných zdrojů v Německu," dodala firma.
Exkluzivně pro Investiční web okomentoval postoj ČEZ k nabídce Vattenfallu finanční ředitel a místopředseda představenstva ČEZ Martin Novák.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55-60 % tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
Příliš drahé riziko
Švédský Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8 000 megawattů. Jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3 000 megawattů.
"Hodnota německých aktiv Vattenfallu je odhadována na zhruba dvě miliardy eur (bez odečtení závazků). My tato aktiva vidíme jako riziková z důvodu vysokých emisí oxidu uhličitého. Při současných cenách elektřiny na burze by navíc pravděpodobně byla ztrátová. Zaručení dlouhodobého výhledu regulace ze strany německé vlády nevidíme jako příliš pravděpodobné," uvedl na začátku února Petr Bártek, analytik z České spořitelny.
Německý ekonomický list Handelsblatt minulý týden s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je stále těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců podle zdrojů listu totiž není ochoten zaplatit cenu, která by pro firmu byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že by jí prodej německých aktiv mohl přinést až 3,5 miliardy eur. Vattenfall prý uvažuje o odkladu prodeje, případně o odprodeji pouze některých částí. Rovněž přemýšlí o založení fondu nebo nadace, která by zmíněné aktivity převzala.
Kromě skupiny ČEZ podaly předběžnou nabídku na koupi německých aktiv Vattenfallu také Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal, Energetický a průmyslový holding ve spolupráci s investiční skupinou PPF a německá energetická firma Steag ve spolupráci s australskou investiční skupinou Macquarie. Závaznou nabídku ale nakonec podaly pouze Vršanská uhelná a EPH ve spolupráci s PPF.
"Vzhledem k tomu, že máme k celé transakci podepsanou vzájemnou mlčenlivost, nejsme schopni poskytnout více informací," řekl ČTK mluvčí Czech Coal David Vidomus.
Vršanská uhelná, která zaměstnává zhruba 600 lidí, zajišťuje těžbu hnědého uhlí v lokalitě se zásobami uhlí s nejdelší životností v Česku v rámci současných těžebních limitů. V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Těžební společnosti by to mělo zajistit dlouhodobou perspektivu.
Zdroj: ČEZ, ČTK, Bloomberg
