27. 5. 2022 10:10
Zlato jako pojistka v portfoliu: Ano, nebo ne?
Technologické giganty jako Apple, Amazon, Google nebo Facebook aktuálně zajišťují velkou část růstu akciového trhu, a mnozí investoři kvůli tomu bijí na poplach. Současná situace není úplně běžná, ale také není úplně nová. V minulosti trhy prodělaly něco podobného, a to dokonce v mnohem větším měřítku. Měli by si proto kritici dát pohov?
Na začátek trocha historie. V roce 1995 měly společnosti Intel, Cisco, Oracle a Microsoft tržní hodnotu dohromady 83 miliard dolarů. Jedna velká bublina po pěti letech způsobila, že jejich tržní hodnota vzrostla na 1,85 bilionu dolarů.
To znamená růst o 2 150 % (80 % ročně). V tabulce je hezky vidět, kolik tato skupina (dnes by se jí možná říkalo ICOM) firem ročně vydělávala svým investorům a o kolik rostla její tržní hodnota.
Tento růst byl do určité míry ovlivněn fundamenty, protože zisky firem vzrostly za pět let čtyřnásobně. Přesto nelze hovořit o zdravém růstu. Investoři zkrátka byli ochotni platit za akcie 100násobek zisků (P/E 100) a 26násobek tržeb (P/S 26).
Jen malá skupina investorů zůstala natolik při smyslech, že tento vývoj kritizovala. Jedním z nich byl i Jim O'Shaughnessy, který již v dubnu 1999 napsal: "Čísla by měla dlouhodobě dávat smysl, což znamená, že většina veřejně obchodovaných internetových společností nakonec upadne v zapomnění. A i kdybychom uměli znát budoucnost a zjistili bychom, že e-commerce nakonec zvítězí, při současných cenách jsou tyto firmy zkrátka nadhodnocené. Žádná tržní mánie dosud nevedla k tak nereálnému ocenění. Věřím, že když dojde k nevyhnutelnému pádu, bude rychlejší a silnější, než jaký jsme kdy zažili."
Měl pravdu, ale po jeho výrocích index Nasdaq 100 stejně ještě přidal 120 %, než se poroučel ke dnu. Tržní kapitalizace indexu S&P 500 jen za prvních 69 dnů roku 2000 vzrostla o 371 miliard dolarů (z toho samotné firmy ICOM představovaly 96 %, tedy 358 miliard). V roce 1999 vzrostla hodnota akcií firmy Qualcomm o neuvěřitelných 2 619 %, přičemž o více než 1 000 % za stejný rok posílilo až 12 firem, jejichž cena akcií začínala nad 5 dolary. Dalších 7 titulů přidalo více než 900 %.
Bublina samozřejmě praskla a společnosti ICOM dohromady ztratily 77 %. Mnoho společností dopadlo ještě hůře, po 18 letech od propadu je ovšem tržní kapitalizace ICOM stále 20 % pod vrcholem z roku 2000.
Investoři nyní porovnávají dění z konce 90. let s rychlým růstem technologických obrů současnosti, jako jsou Facebook, Apple, Amazon nebo Google. Společně s Microsoftem vzrostla tržní hodnota této pětice za posledních pět let z 1,2 bilionu dolarů na téměř 4 biliony dolarů.
Podle Michaela Batnicka ze společnosti Ritholtz Wealth Management je však toto srovnání mylné. Čtveřice ICOM vydělala za posledních pět let technologické bubliny průměrně 80 % ročně, společnosti FAAMG měly loni nejúspěšnější rok, když dohromady vydělaly "pouze" 43 %, na roční bázi pak za posledních pět let v průměru 28 %.
Podobně jako na konci 90. let je i dnes růst cen akcií podpořen fundamenty, na rozdíl od minulosti je však podle Batnicka ocenění reálnější.
Samozřejmě nejde o vysloveně hodnotové tituly, ale je pravda, že za posledních pět let vydělaly dohromady téměř půl bilionu dolarů a obchodují se s průměrným P/E na hodnotě 37 a P/S kolem 5,5. Jsou to vysoká čísla, ale oproti technologické bublině vlastně ještě nízká.
Problémem může být skutečnost, že pět populárních společností dnes představuje poměrně velkou část akciového trhu. Před pěti lety to bylo 8 % z celkové váhy indexu S&P 500, dnes je to více než dvojnásobek (17 %). Mnozí kritici ETF a indexových fondů právě tyto produkty a jejich rychlé rozšíření v posledních letech viní z toho, že jsou indexy příliš koncentrované, čímž se zvyšuje riziko a zranitelnost investorů v případě propadů na trzích.
O tom, že ETF svými nákupy podporují růst velkých a úspěšných firem, a zvětšují tak rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými tituly, se píše často, stejně jako to, že je to pro investory nebezpečné. Skutečnost je ale taková, že ETF a indexové fondy představují stále jen malou část investičních nástrojů. Aktivně spravované nástroje, které stále hrají při správě majetku prim, přitom do těchto úspěšných a velkých společností investují ještě více, než indexové produkty.
I v budoucnu trhy čekají medvědí trendy, které pocuchají nervy většině investorů a odepíší desítky procent z jejich investičních účtů. Zda za tím budou stát velké firmy, je vlastně jedno, protože většina investorů bude akcie prodávat bez ohledu na to, o jaké cenné papíry půjde.
"Nechci naznačovat, že technologické akcie jsou levné, jen proto, že oproti bublině z přelomu tisíciletí působí stále levně. Ale také si nemyslím, že má smysl dnešní technologické tituly klást na roveň technologické mánii a očekávat stejný kolaps. Když technologické obry padnou (a celý trh s nimi), nebude to kvůli výprodejům na trhu s ETF, ale kvůli recesi, zhoršení situace na trzích a v ekonomice," uzavírá Batnick.