Americké akcie a riziko přílišného důrazu na ocenění

Odhady vývoje hospodaření amerických firem se mění každý den, tak následující čísla berte vlastně jen jako relativně aktuální ilustraci. Minulý týden analytici v průměru odhadů sesbíraných agenturou Refinitiv předpokládali, že se zisky firem z indexu S&P 500 v prvním čtvrtletí meziročně snížily o 12,3 %, přičemž na začátku roku čekali růst o více než 6 %. Pro druhý kvartál minulý týden čekali pokles zisků o 23,6 %, pro následující čtvrtletí pak o 11,3 %, respektive o 3,5 %.

Nic moc, řeknete si možná. A ono může být klidně hůře, když se ekonomika po zabrzdění v důsledku pandemie koronaviru začne rozebíhat pomaleji. Nebo lépe, i když na to sázejí spíše ti (nepoučitelně) optimističtí z analytiků a investorů.

Recese v historii dokázaly ze ziskovosti firem ukousnout ještě o poznání větší díl, než se nyní čeká, a to se o současném hospodářském zpomalení hovoří jako o bezprecedentně prudkém. Goldman Sachs třeba předpokládá pro druhé čtvrtletí anualizovaný čtvrtletní pokles amerického HDP o více než 30 %.

KONTEXT: Svět dospěl na křižovatku. Těchto 5 trendů napoví, kam se z ní (ne)vydá

Optimisté hlásí (blížící se) odraz od koronavirového dna, pesimisté dystopii. Pravda, tedy nejpravděpodobnější scénář, jak tomu bývá, bude někde uprostřed. I kdyby se ale nakonec pandemie COVID-19 stala minulostí během pár měsíců, přispěje nejspíše k nastartování a prohloubení trendů, které (z)mění svět. Jak?

Ale počkat, investoři se možná žádných negativních scénářů nebojí. Akcie se z březnových minim dokázaly zotavit o pěkných 25 %, to přece není vůbec zlé. Vtip je v tom, že možná investoři (spekulanti? HFT obchodníci?) nedoceňují dopady propadu ekonomiky. Třeba trh s dluhopisy, na který daleko příměji působí podpůrné odkupy ze strany Fedu, zůstává naladěn výsostně opatrně. A každý, kdo na trhu stihl zažít více než letošní horskou dráhu, zná otřepané "bondaři bývají ve výhledech o krok před akciáky". Třeba to tentokrát platit nebude, uvidíme, tak se nevztekejte, akciáci.

Ocenění amerických akcií se v důsledku očekávaného propadu ziskovosti a oživení cen akcií každopádně stihlo vrátit na úrovně z února. Kdo chtěl tehdy působit chytře, vykládal něco o vysoce nadprůměrných valuacích. A třeba Warren Buffett v současnosti nehlásí žádné velké nákupní manévry (třeba je odhalí zpětně, jak to tak bývá, ale již několik let byl celkem opatrný, i když s dlouhodobou vírou ve smysl akciových investic).

A u toho je možná dobré zakotvit, i když nemáte Warrenův rozpočet (koneckonců, při přání všeho dobrého, většina z vás by před sebou měla mít podstatně delší investiční horizont než Věštec z Omahy). Ať je totiž nakonec ocenění akcií jakékoli, dlouhodobě by investice do nich neměla být krokem vedle. Jen je potřeba o ní uvažovat (v případě amerických akcií určitě) než jako o v současnosti mimořádně výhodné sázce z hlediska poměru ceny a zisku.

Výkyvy mohou být v době koronavirové krize ještě výrazné, v budoucnu klidně ještě větší. S pravidelnou a dlouhodobou investicí do akcií byste ale chybu udělat neměli. Stačí si dát dohromady nízké sazby a výnosy dluhopisů a záplavu peněz, která dříve či později s vysokou pravděpodobností doteče na akciový trh.

Jak (ne)snadná je strategie "kup a drž"

Po prudkém propadu cen akcií o 30 % a více během pár týdnů nebude divu, když se začnou rojit hanlivé komentáře na adresu investiční strategie "kup a drž". Jistě se na ní dá najít spousta chyb, žádná ale není tak zásadní jako ta, kterou dělají ti, kdo její název nečtou pozorně až do konce.