KONTEXT: Svět dospěl na křižovatku. Těchto 5 trendů napoví, kam se z ní (ne)vydá
Optimisté hlásí (blížící se) odraz od koronavirového dna, pesimisté dystopii. Pravda, tedy nejpravděpodobnější scénář, jak tomu bývá, bude někde uprostřed. I kdyby se ale nakonec pandemie COVID-19 stala minulostí během pár měsíců, přispěje nejspíše k nastartování a prohloubení trendů, které (z)mění svět. Jak?
Druhá dekáda tisíciletí končí tak, jak začala. Hasíme požár, který se šíří bezprecedentně rychle a nepředvídatelně, a to v důsledku hustě spletené sítě přeshraniční infrastruktury a toků povšechně nazývaných globalizace. Díky ní se životní úroveň většiny lidí zlepšila, daní za ni jsou celosvětové turbulence způsobené třeba jen pověstným mávnutím motýlích křídel, tedy tím, co by ještě před třiceti lety nejspíše zůstalo lokální krizí v odlehlém koutě Číny (před zhruba 13 lety hypotéčního trhu USA, chcete-li jiný příklad).
Globalizace na steroidech udělala ze vzdáleného blízké. Čínské kýchnutí způsobí celosvětovou chřipku, říkalo se v hospodářském a tržním kontextu; současná zkušenost tomu dodává o poznání temnější rozměr. Reakce na podobná rizika a výzvy dané novým (ab)normálem, zejména rozpadem globálního řádu poháněným růstem rozvíjejících se trhů, pak podle McKinsey Global Institute nastartovaly změnu 10krát razantnější a 300krát rychlejší, než byla průmyslová revoluce.
Probíhající historický zlom znamená tsunami kreativní destrukce světa, jak jej známe, kterou nyní pouze doplnil koronavirový blesk z čistého nebe. Po něm, jak předpovídá globální stratég Parag Khanna, přijde "hřmění", v jehož důsledku se v základech otřesou (další) nedávné jistoty. Detaily nyní samozřejmě neznáme, na základě dostupných informací a historických zkušeností je ale možné hovořit o trendech a pravděpodobných scénářích. Co by měly mimo jiné zahrnovat?
- Oslabování zavedených mezinárodních institucí a vznik nových, konkurenčních. Pod to se na straně destrukce podepíší USA, kterým krátkodobě něco podobného může (v některých případech) prospět, na straně druhé bude Čína (a obecněji rozvíjející se země).
- Fragmentaci globálního řádu a s ní související obracení se regionů do sebe. Mnohé výrobní řetězce, které se staly symbolem globalizace na steroidech, se i proto zkrátí a lokalizují, což by měli investoři, byznysmeni i tvůrci hospodářských politik sledovat.
- Implozi některých režimů nebo zemí, zejména rozvíjejících se, jejichž sociální a zdravotnické systémy se s COVID-19 nevypořádají. Přičte-li se k tomu například kolaps cen ropy, je v případě Íránu, Nigérie nebo Venezuely tato hrozba vážná.
- Častější lokální krize s možným přesahem, způsobené například masivní migrací obyvatelstva. Saúdové přestávají štědře dotovat Egypt a Súdán a Turci zneužívají syrské uprchlíky ve své geopolitické hře (i proto může EU zažít další migrační krizi).
- Tlak na automatizaci coby odpověď na repatriaci výroby, nevraživost vůči zahraničním pracovníkům a paralelní snahu udržet výrobní náklady na uzdě. Úspěšné firmy a celé ekonomiky dneška, kterým ujede vlak, čeká zítra bolestné vystřízlivění.
Tyto a další významné trendy a potenciální změny světa jsem v posledních týdnech diskutoval i s domácími tržními experty. Zde je výběr toho nejzajímavějšího.
(Ne)očekávané změny světa v důsledku pandemie COVID-19 jsem s Romanem Koděrou a Michalem Brožkou diskutoval v dubnové debatě z cyklu ABCD investora. To nejlepší ve formě podcastů a (nejen) související investiční tipy a triky najdete na www.azinvestora.info.
