Co musíte ráno vědět (23. září)

1. Americké akcie ve čtvrtek oslabily, nedařilo se technologickým a finančním titulům

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek třetí seanci v řadě zlevnily. Obchodníci prodávali finanční a technologické akcie kvůli obavám, že agresivní přístup centrální banky USA k omezení inflace by mohl vyvolat hospodářskou recesi. Index Dow klesl o 0,35 % na 30 076,68 bodu, širší S&P 500 oslabil o 0,84 % na 3 757,99 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 1,37 % na 11 066,81 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,29 % na 27,35 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o dvacet bazických bodů na 3,71 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek po růstu sazeb v USA, Británii a Švýcarsku výrazně oslabily

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo v červených číslech. Investoři vyhodnocovali středeční zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou a čtvrteční růst sazeb ve Spojeném království a Švýcarsku. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,79 % na 399,76 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,08 % na 7 159,52 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,84 % na 12 531,63 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,87 % na 5 918,50 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek přerušila sérii oslabování a umazala část středeční ztráty

Index PX pražské burzy ve čtvrtek posílil o 0,9 % na 1 198,71 bodu. Přerušil tak čtyřdenní sérii oslabování a umazal část středeční ztráty. Vzhůru index táhly hlavně akcie skupiny ČEZ a Komerční banky. Oslabovaly naopak rakouské finanční tituly.

4. Očekávané události

Pátek bude dnem předběžných zářijových indexů nákupních manažerů a Spojené království zveřejní ještě index spotřebitelské důvěry od GfK. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Britská centrální banka na zářijovém zasedání navzdory předpokládané recesi zvýšila sazby

Britská centrální banka na zářijovém měnověpolitickém zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 %. V tiskové zprávě také uvedla, že hodlá pokračovat v boji proti inflaci navzdory předpokládané hospodářské recesi. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích.

6. Švýcarská centrální banka ukončila éru záporných úrokových sazeb v Evropě

Švýcarská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 0,5 %. Švýcarsko bylo posledním státem v Evropě, který držel zápornou základní úrokovou sazbou. Centrální banky po celém světě nyní zpřísňováním měnové politiky reagují na rostoucí inflaci.

7. Zbrojovce Colt CZ v prvním pololetí stouply výnosy o 49 %, čistý zisk dosáhl 1,1 miliardy korun

Zbrojařský holding Colt CZ Group vykázal za první letošní pololetí výnosy 7,05 miliardy korun. Jde o meziroční nárůst o 49,1 %, především díky zvýšení prodejů zbraní a konsolidaci výnosů Coltu. Téměř 58 % se na celkových výnosech podílely tržby skupiny v USA. Čistý zisk zbrojařské skupiny dosáhl za prvních šest měsíců roku 1,1 miliardy korun, nárůst ve srovnání se stejným obdobím loni činí 87,9 %.

8. Ceny plynu by v EU mohly podle německé studie do roku 2026 výrazně klesnout

Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen této energetické suroviny a možná už v roce 2026 by cena zemního plyny mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko. Vyplývá to ze studie, kterou na zakázku německého plynárenského svazu Zukunft Gas vypracoval Energohospodářský institut univerzity v Kolíně nad Rýnem.

9. Rusko způsobilo Ukrajině škody za bilion dolarů, řekl Zelenského poradce

Rusko od začátku invaze způsobilo Ukrajině přímo či nepřímo škody za bilion dolarů, uvedl ve čtvrtek ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleh Ustenko na konferenci v Berlíně. Škody odpovídají pětinásobku ročního HDP Ukrajiny, dodal Ustenko.

10. WSJ: Internetový gigant Meta plánuje úspory, včetně redukce pracovní síly

Americká internetová společnost Meta Platforms hodlá v příštích měsících snížit náklady minimálně o deset procent, mimo jiné prostřednictvím redukce počtu zaměstnanců. S odvoláním na zdroje obeznámené s plány podniku o tom informoval ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Firma tak podle zdrojů reaguje na nepříznivý vývoj tržeb a rostoucí konkurenci. Meta Platforms je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Credit Suisse: Počet dolarových milionářů v příštích pěti letech vzroste o 40 %

Počet dolarových milionářů v celém světě se v příštích pěti letech zvýší o 40 %, přestože růst úrokových sazeb a válka na Ukrajině letos sníží hodnotu aktiv a soukromého majetku. Do roku 2026 bude ve světě více než 87,5 milionu lidí s majetkem v hodnotě nejméně jednoho milionu dolarů. V roce 2021 jich bylo 62,5 milionu. Vyplývá to ze zprávy Global Wealth Report 2022 sestavené švýcarskou bankou Credit Suisse. Počet milionářů poroste rychleji v rozvíjejících se zemích, v Číně se počet milionářů téměř zdvojnásobí.

V první polovině letošního roku hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa klesla o 1,4 bilionu dolarů. Credit Suisse ale očekává rychlé zotavení, zejména v rozvojových zemích. Čína bude dále vytvářet obrovské bohatství, i když její ekonomika vykazuje signály napětí kvůli koronavirovým uzávěrám a omezením v některých sektorech, jako jsou technologie a reality.

Credit Suisse očekává, že hodnota soukromého majetku do roku 2026 stoupne o 36 % na 169 bilionů dolarů. Bohatství na dospělého ve stejném období celosvětově vzroste o 28 % a v roce 2024 překoná hranici 100 000 dolarů. Počet lidí s velmi vysokým čistým jměním, tedy s majetkem v hodnotě více než 50 milionů dolarů, vroste na 385 000.

Rozvojové trhy silně zasáhla pandemie nemoci covid-19 a růst bohatství tam zpomalil. Loni však tyto trhy opět nabraly na dynamice a v příštích pěti letech podle Credit Suisse sníží náskok, který mají rozvinuté země. V rozvojových zemích se má bohatství zvyšovat o deset procent ročně, zatímco v zemích s vysokými příjmy o 4,2 % ročně.

Loni hodnota majetku celosvětově vzrostla o 9,8 % na 463,6 bilionu dolarů. Bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů majetek vzrostl o rekordních 12,7 %. Nejbohatší procento lidí vlastnilo 46 % veškerého majetku domácností a 10 % nejbohatších pak 82 % celosvětového bohatství. Největší počet lidí s mimořádně vysokým čistým jměním měly Spojené státy, kde jich bylo více než 140 000. Následovala Čína s 32 710 lidmi.