Ropná krize v 70. letech: Jak růst cen ropy a vysoká inflace daly vzniknout stagflaci

Bohaté, chudé i rozvíjející se země před nějakými čtyřiceti lety zažily velké otřesy. Nastoupila stagnace doprovázená inflací. Co se vlastně tehdy stalo? Proč nastoupila inflace 70. let? Jak s tím souvisela ropa?

Závislost na levné ropě

Bývaly doby, kdy byl ropy byl dostatek, ropa byla levná a nebylo nutné s ní nijak šetřit. V případě průmyslově vyspělých zemí dlouhodobě nízká cena této komodity před nějakými 50 lety odvracela pozornost od diverzifikace energetických zdrojů, hledání náhražek a hledání technických řešení pro snižování spotřeby. Rovněž hledání nových nalezišť nebylo ekonomicky výhodné, diverzifikace zdrojů byla minimální a ropné zásoby pro případ výpadku dodávek byly velmi omezené.

Také rozvojové země se díky levné ropě mohly tehdy úspěšně rozvíjet a drobnými krůčky zvyšovat životní úroveň svých obyvatel. O tom, že by někdo mohl utáhnout kohoutky a dodávky černého zlata omezit, a ochromit tak hospodářství, se moc nemluvilo. Když v roce 1973 přišel tzv. první ropný šok, mnohé ekonomiky se otřásly v základech.

Přiškrcení kohoutků s ropou

Blízkovýchodní státy produkující a vyvážející ropu získávaly v průběhu času kontrolu nad ropnými zařízeními, nacházejícími se na svých územích. Na počátku ropného šoku stálo omezení ze strany blízkovýchodních producentů ropy, kdy se producenti ropy ve vzájemné shodě dohodli na přiškrcení kohoutků.

Arabští vývozci ropy kontrolující velkou část ropného trhu tehdy prohlásili, že ropné kohoutky přiškrtí do doby, dokud Izrael nevyklidí území obsazená v rámci jomkippurské arabsko-izraelské války. Požadavkem bylo, aby země postižené embargem na vývoz ropy přestaly podporovat Izrael. V listopadu 1973 ministři zahraničí Evropského společenství pod tlakem hospodářských dopadů ropného embarga vyzvali Izrael, aby obsazená území vyklidil. V prosinci se k tomuto požadavku připojilo i Japonsko.

První ropný šok

Když byly kohouty s ropou opravdu přiškrceny, na trhu zavládl nedostatek ropy, vypukla panika a šok. Rostoucí poptávka po ropě se střetávala s klesající nabídkou a rovnováhy mohlo být dosaženo jen vyšší cenou a přídělovým systémem. Fungování hospodářství v postižených státech bylo ochromeno, u čerpacích stanic se tvořily fronty na benzín, zavládl nedostatek topného oleje potřebného k vytápění budov. Cenu ropy a ropných derivátů zvedala vlna horečnatých nákupů, ropné zásoby pod vlivem paniky rychle klesaly. Opatření v dotčených zemích na sebe nenechala dlouho čekat. Byl zkracován pracovní týden, začal se uplatňovat příděl benzínu i jiných ropných derivátů, někde byl plně zakázán provoz soukromých osobních automobilů. Firmy, úřady i školy mnohdy fungovaly v omezeném režimu, naopak v uhelných dolech se pracovalo na plné obrátky.

V období prvního ropného šoku se za necelý rok cena surové ropy zvedla čtyřnásobně, a i když kartel OPEC postupně rušil prodejní omezení, cena ropy zůstala vysoká. Cena barelu ropy tehdy vyšplhala ze zhruba tří na více než jedenáct dolarů. Z pohledu strategického došlo na straně vyspělých kapitalistických zemí k uvědomění si závislosti na blízkovýchodní ropě.

Ze strany vyspělých států začaly být uzavírány smlouvy o technické a průmyslové pomoci státům produkujícím ropu, rozvíjely se vzájemné vztahy investiční, diplomatické, technické i vojenské podpory. Navazující vývoj pak znamenal diverzifikaci zdrojů, tvorbu strategických ropných zásob a nahrazování ropy zdroji alternativními (zvýšená míra využití energie z jádra).

Dopady zvýšených cen ropy

Díky zvýšené ceně ropy se nově vyplatila riziková těžba ropy v Severním ledovém oceánu. Začaly se také vyplácet investice do alternativních technologií a do výzkumu a vývoje energeticky šetrných technologií a výrobků. V průběhu dalšího vývoje byly podpořeny surovinově méně náročné výroby, u kterých byla zvýšená cena energetických vstupů nahrazena investicemi do úsporných technologií.

Pro rozvojové země skokové zvýšení cen ropy neznamenalo pouze utahování opasků, diverzifikaci energetických zdrojů a hledání náhražek či nových technologií, podobně jako v případě vyspělých zemí. Pro chudé a rozvíjející se země třetího světa bylo zvýšení ceny ropy ekonomickou pohromou.

V rozvojových zemích v té době byla započata dluhem financovaná industrializace, rozvíjející státy si typicky půjčovaly peníze na investice do industrializace. Půjčky pak byly spláceny ze zisků nově vybudovaného průmyslu. Jenže rozvojové země byly na ropě závislé a zvýšené ceny ropy mohly zaplatit jen přijetím půjček a rostoucím zadlužením.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Přestat sledovat
Historie
Přestat sledovat
16. 1. 2021 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Býčí trh
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Medvědí trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
15. 1. 2021 12:22
Dolar by měl letos napravovat ztráty v páru s eurem, zajímavý může být také ruský rubl. Měna není totéž jako akcie, vysvětluje stratég
Americký dolar
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Forex (FX)
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Miroslav Plojhar
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Ruský rubl
Přestat sledovat
14. 1. 2021 6:48
El-Erian: Na akciovém trhu je racionální bublina, růst výnosů dluhopisů ale vysílá varovný signál
Americké akcie
Přestat sledovat
Americké státní dluhopisy
Přestat sledovat
Býčí trh
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
13. 1. 2021 13:04
Úpadek dolaru? Vlhký sen Rusů se hned tak nenaplní, vedle ekonomiky pozici americké měny drží i mocenský význam USA
Americký dolar
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat