Optimální portfolio na další roky? Větší diverzifikace a méně Ameriky, hlavně dluhopisů

Svět se od roku 2020 výrazně proměnil, a to částečně i v důsledku kumulace změn, které probíhaly ještě před nástupem pandemie a pouze se plně neprojevovaly. Inflace, kterou jsme se na Západě snažili po více než dekádu nastartovat, se vymkla kontrole a stále ve většině zemí výrazně převyšuje cíle centrálních bank. Doporučení pro sestavování investičních portfolií z dekády po velké finanční krizi pravděpodobně již nebudou fungovat.

Inflace bude strukturálně vyšší

Inflace bude v dalších několika letech pravděpodobně strukturálně vyšší. To mění strukturu optimálního investičního portfolia. Vztahy Západu s Čínou, Ruskem a spřízněnými státy v Asii se vyostřily a rivalita bude bránit efektivní spolupráci těchto regionů (obzvláště Číny a USA). To vede k reorganizaci a diverzifikaci dodavatelských řetězců západních firem co možná nejvíce mimo Čínu, ovšem ta má zdaleka nejefektivnější výrobní infrastrukturu s relativně levnou pracovní silou, a je tedy nejlepším místem pro outsourcing. Diverzifikace dodavatelských řetězců do méně efektivních zemí s horší infrastrukturou a dražší pracovní silou proto bude mít v dalších letech proinflační dopad na západní ekonomiky.

Inovace vedou k rychlému rozvoji technologií a umělé inteligence, od které se (právem) očekává, že časem změní svět podobně jako nástup internetu. Reorganizace dodavatelských řetězců, změna klimatu a rostoucí energetická náročnost technologických inovací vyžadují nákladné renovace v oblasti veřejné infrastruktury. USA a Evropská unie v dalších letech výrazně zvýší investice do státní infrastruktury (zelená energetika, rozvodné sítě, komodity, deglobalizace). Fiskální politika přebere otěže od soukromého sektoru a bude více určovat, kam budou směřovat investice. V tomto období část ekonomiky pod správou státu bude růst na úkor soukromého sektoru.

Také hrozí, že se rozhoří obchodní a konvenční války. Je jedno, kdo bude nakonec zvolen v listopadových prezidentských volbách USA, v každém případě lze předpokládat tvrdší přístup k Číně a zhoršení podmínek v mezinárodním obchodu. Republikáni a demokraté v USA se totiž na jednom vzácně shodují – Čína je pro Ameriku hrozba.

Dále rostou výdaje na obranu. Jednotlivé státy jsou okolnostmi nuceny zvyšovat armádní a související rozpočty. To je zpravidla v režii vlád a vyžaduje to hlubší rozpočtové deficity a vyšší zdanění společně s investicemi do infrastruktury. To povede k nárůstu významu a podílu státních ekonomik. Kvůli zhoršeným mezinárodním vztahům si přitom musejí západní státy zajistit potřebné komodity jiným než dosavadním způsobem. Tento faktor povede ke zdražení surovin, ať už skrze potřebu nových investic do těžby, nebo reorganizaci dodavatelského a zpracovatelského řetězce.
 
V neposlední řadě je potřeba vypíchnout vysokou míru investic firem do rozvoje umělé inteligence. Největší americké korporace musejí nově mezi sebou soupeřit na poli umělé inteligence v době, kdy potřebný hardware k rozvoji této technologie je drahý kvůli vysoké poptávce a (minimálně zatím) zaostávající nabídce. Ovšem návratnost těchto investic je posunuta v čase, a tak ačkoli investice již probíhají, reálné ekonomické přínosy svět pocítí až za několik let. A právě až široce aplikovatelná umělá inteligence na Západě omezí vliv výše zmíněných proinflačních faktorů.

Jak přizpůsobit investiční portfolio?

Další léta budou ve znamení silných státních zásahů do ekonomiky a do dění na trzích, zvýšené inflace a dražších dluhů (vyšších sazeb). To je velký rozdíl oproti dekádě po velké finanční krizi, kdy byly peníze velice levné.

V takovém prostředí již nebude optimální držet investice v poměru 60 % akcií a 40 % dluhopisů. Zásadní bude diverzifikace. Americké akcie jsou v současnosti oceněné velice vysoko, zejména pak ve srovnání s jinými regiony. Akciová složka portfolia by tedy měla být více vyvážená nejen sektorově, ale také regionálně. Dražší peníze mohou být (opět) protivětrem pro menší růstové tituly v USA. Atraktivní alternativou mohou být akcie evropské, indické, čínské nebo brazilské, případně mix titulů z dalších rozvíjejících se trhů.

Komodity byly dlouho tak trochu přehlíženou oblastí, protože díky globalizaci a rostoucí produktivitě dlouhodobě měly tendenci zlevňovat. Svět ale ustupuje od dosavadního modelu globalizace, a tak mohou ceny komodit (dále) růst. Právě tato třída aktiv proto může být vhodným diverzifikačním prvkem portfolia. Stačí si v současném prostředí připomenout solidní výkonnost řady kovů i jiných komodit.

Dluhopisy se naopak jako zajímavé nejeví. V době výrazných rozpočtových deficitů a všeobecného zdražování jsou kupci dluhopisů v nevýhodném postavení. Ačkoli krátkodobě a střednědobě se budou objevovat zajímavé spekulativní příležitosti, přílišná expozice v dluhu není rozumná, dokud (opět) nevyvstanou deflační tlaky.

Nemovitosti pravděpodobně zůstanou atraktivním aktivem, obecně proto, že světová populace roste a urbanizace pokračuje. Nová výstavba v západních velkoměstech mnohdy zaostává za poptávkou. Nemovitostní trh (stejně jako ten se zlatem) reaguje na inflaci velice pružně, a je tedy dobrou ochranou proti dopadům tištění peněz.

Sečteno a podtrženo, modelové balancované portfolio pro novou éru by tedy mohlo vypadat následovně: 40 % americké akcie, 25 % akcie z rozvíjejících se trhů, 15 % dluhopisy z rozvojových zemí (případně z USA), 10 % komodity a 10 % samotné zlato. Jedná se především o diverzifikaci směrem od dluhopisů a USA ve prospěch zbytku světa.

Zdroj: BH Securities