Obchodní války 2.0: Co by (ne)znamenaly pro vaše portfolio?

Americký prezident Donald Trump naplnil své předvolební hrozby cly. Uvalil 25% clo (daň na dovoz) na veškeré zboží pocházející z Kanady a Mexika, a to do doby, než tyto země zakročí proti obchodu s drogami a nelegální migraci do USA (což se během února podle všeho začalo dít, ale uvidíme, jak dlouho spolupráce nejen na hranicích všem zúčastněným vydrží). Trump také uvalil cla "nad jakákoli další cla" na zboží pocházející z Číny, dokud země neomezí pašování fentanylu. Některá odvetná opatření byla oznámena také z Mexika a Kanady, Čína zavedla odvetná cla a zpochybňuje Trumpova opatření u Světové obchodní organizace.

Optimisté věří, že Trump pouze straší a že cla využívá a bude využívat pouze jako základ pro tvrdé vyjednávání. Pesimisté ale silně vnímají riziko nového (a drsnějšího) kola obchodních válek. Pro investory to znamená, že by měli pečlivě zvážit expozici vůči sektorům citlivým na tarify. Některá průmyslová odvětví by těžila z relokalizace a pobídek pro výrobu v USA, jiná se budou potýkat s vyššími náklady.

Americká výjimečnost kompenzuje krátkodobá rizika, ale rizika fragmentace sílí

Případná (účinná) cla by zpočátku mohla posílit americkou ekonomiku ve srovnání se slabšími globálními protějšky, z nichž mnohé se potýkají s pomalým růstem, vysokým dluhem nebo křehkými měnami, což jim ztěžuje efektivní reakci. V Mexiku a Kanadě by mohla hrozit recese, zatímco dopad na americkou ekonomiku bude do značné míry záviset na tom, jak dlouho by byla cla v platnosti.

V krátkodobém horizontu čelí americká ekonomika mnohem menšímu protivětru ve srovnání se svými protějšky a toky peněz, které budou hledat bezpečné útočiště, budou pravděpodobně směřovat k dolarovým aktivům. Udržitelnost této výhody však závisí na tom, jak ostatní země podniknou odvetná opatření a zda americké firmy dokáží absorbovat nákladové tlaky.

Pokud cla zůstanou v platnosti jako dlouhodobá strategie, rizika se zvyšují. Společnosti budou nuceny absorbovat vyšší vstupní náklady, což bude mít dopad na ziskovost a provozní marže. Nejnovější cla jsou také širší a extrémnější než cla zavedená v roce 2018, což naznačuje větší a trvalejší brzdu pro firemní fundamenty.

Přetrvávající protekcionistická obchodní politika by znamenala, že ostatní země mohou postupně snižovat svou závislost na USA, což by narušilo globální roli dolaru. To by mohlo znamenat ekonomickou fragmentaci "na steroidech" a oslabit dominanci USA v globální ekonomice a na trzích.

Technologie: Úžasná sedmička se připravuje na náraz

10% clo na čínský dovoz má přímý dopad na polovodiče, spotřební elektroniku a telekomunikační zařízení, což zvyšuje náklady pro americké technologické firmy, které se spoléhají na asijské dodavatelské řetězce. Apple, Microsoft, NVIDIA, Amazon, Alphabet, Meta Platforms a Tesla jsou tomu vystaveny v různé míře.

• Microsoft a Meta Platforms jsou relativně izolované, protože jejich hlavní podnikání se spoléhá na cloud computing, software a reklamu s omezenou hardwarovou expozicí.
• NVIDIA by mohla čelit nákladovým tlakům způsobeným vyššími dovozními cenami polovodičů, ale její dominance v oblasti čipů pro umělou inteligenci jí dává velkou sílu v cenotvorbě. Je tu ale samozřejmě čínský startup DeepSeek, který ukázal, že to s dominancí Nvidie nemusí být tak dlouhodobé, jak mnozí donedávna věřili.
• Apple je nejvíce vystaven riziku. Čína hraje klíčovou roli v jeho dodavatelském řetězci iPhonů, MacBooků a dalšího hardwaru. 10% clo na čínský dovoz by zvýšilo výrobní náklady, což by donutilo Apple buď zvýšit ceny, nebo absorbovat kompresi marží.
• Tesla je také zranitelná, protože dováží baterie a komponenty z Číny, což zvyšuje náklady na výrobu aut. Ocenění Tesly ale vyjadřuje mnohem více než to, že jde o výrobce elektromobilů.
• Amazon a Alphabet mají určitou expozici, protože dovážejí hardware pro cloud computing a elektronická zařízení, jako jsou Kindle a Google Pixel.

Vedle toho by samozřejmě mohly mít jisté problémy globální výrobci čipů, jako je TSMC. Nizozemský výrobce strojů na výrobu čipů ASML by také mohla zaznamenat dopady narušení dodavatelského řetězce.

Automobily: Nejvíce exponovaný sektor

Americký automobilový průmysl je silně závislý na globálních dodavatelských řetězcích, s hlavní expozicí právě v Mexiku, Kanadě a Číně. Zejména cla na Mexiko by mohla být velice ničivá, protože automobilové součástky putují do USA a z USA několikrát, než skončí v hotovém produktu. To by mohlo znamenat, že cla nejen zvýší nákladový tlak na výrobce automobilů, ale že jej dokonce znásobí. V této souvislosti má smysl sledovat řadu sektorů a konkrétních firem.

• Výrobci automobilů jako General Motors, Ford, Stellantis, Tesla, Rivian nebo Lucid by mohli být zranitelní kvůli zvýšeným výrobním nákladům.
• Dodavatelé automobilů jako BorgWarner, Aptiv a Gentex také nejsou imunní vůči oznámeným (a nyní pozastaveným) clům.
• Čínští výrobci elektromobilů jako Li Auto a XPeng, kteří se snaží expandovat na americký trh, budou mít s novými cly problém.
• Evropští výrobci automobilů, jako jsou Mercedez, Volkswagen a BMW, pravděpodobně také narazí na nové výzvy vzhledem ke své expozici na americkém trhu a riziku rozšíření cel také na Evropu.

Stavitelé domů: Vyšší náklady na materiál mohou zpomalit poptávku po bydlení

Více než 70 % dovozu měkkého dřeva a sádrovce do USA pochází z Kanady a Mexika, takže cla zvýší stavební náklady, potenciálně sníží dostupnost bydlení a zpomalí nové projekty. Vyšší hypotéční sazby v kombinaci s rostoucími náklady na materiál by mohly odradit od výstavby domů. Velcí developeři s cenovou silou mohou být schopni přenést vyšší náklady na zákazníky, rizikem je ale cenová (ne)dostupnost nemovitostí jako taková. Má smysl sledovat akcie stavebních firem jako Lennar a D.R. Horton a také obchody s produkty pro domácí kutily, jako jsou Home Depot a Lowe's.

Zemědělství: Potravinová inflace a potenciální rizika odvetných opatření

Mexiko zajišťuje přes 60 % dovozu zeleniny do USA a téměř polovinu dovozu ovoce a ořechů, což z cel dělá výrazné inflační riziko v oblasti potravin. Američtí zemědělci vyvážející do Mexika a Kanady mohou čelit odvetným clům, což sníží konkurenceschopnost jejich produktů na globálních trzích.

Které akcie tím mohou být ohroženy? Zejména americké potravinářské společnosti závislé na dovozu z Mexika nebo Kanady. Potravinářské řetězce, jako je Kroger, se mohou potýkat se zvýšenými náklady na dovážené produkty, starosti by mohl mít také dovozce mexického piva Constellation Brands. Řetězec Chipotle Mexican Grill bude pravděpodobně čelit vyšším nákladům na avokádo a další mexické produkty. Těžit by z toho naopak mohli konkurenti v oblasti vývozu zemědělských produktů, třeba ti z Brazílie.

Maloobchod: Pravděpodobné tlaky na marže

Mnoho maloobchodníků se spoléhá na levný dovoz z Číny a Mexika. Cla by zvýšila náklady, což by je donutilo buď snížit si marže, nebo přenést náklady na spotřebitele.

• Walmart má širokou expozici vůči dováženému zboží.
• Tlak může být také na oděvní značky, jako Nike.
• Diskontní maloobchodníci, jako je Dollar General, mohou ze situace těžit.

Energetika: Americké ropné rafinérie se potýkají s problémy

Kanada zajišťuje více než 50 % dovozu ropy do USA a 10% clo by mohlo posunout poptávku směrem k americkým producentům.

• Americké firmy jako Chevron, ExxonMobil, Phillips66 a Valero Energy by mohly mít potíže s nahrazením ropy dovážené z Kanady ropou americkou.
• Kanadské energetické firmy, zejména ty, které vyvážejí do USA, budou čelit cenovému tlaku a potenciálním překážkám v dodavatelském řetězci.
• USA také z Kanady nakupují zemní plyn, elektřinu a uran pro jaderné elektrárny.
• Ohroženy by mohly být i firmy zabývající se obnovitelnými zdroji energie, které jsou závislé na čínském dovozu (First Solar, Enphase Energy, Sunrun).

Jak cla (ne)zohlednit v rámci investičního portfolia

1. Ignorujte šum, zaměřte se na fundamenty: Krátkodobá volatilita je nevyhnutelná, ale investoři by měli upřednostňovat dlouhodobé růstové trendy před reakcemi na každodenní zprávy. Kvalitní americké společnosti se silnými příjmy z USA, cenovou silou a odolnými obchodními modely mají tendenci se s případným celním protivětrem vypořádat. Investoři by mohli zvážit akcie firem vyplácejících dividendy v defenzivních sektorech, jako jsou spotřební zboží (Procter & Gamble, Coca-Cola), banky (JPMorgan) a zdravotní péče (Eli Lilly).

2. Diverzifikace (cla vytvářejí vítěze i poražené): Obchodní politika může mít nepředvídatelný dopad na různé sektory. Diverzifikace proto zůstává jedním z nejlepších nástrojů řízení rizika. Dobře vyvážené portfolio může zahrnovat růstové i defenzivní jména z USA, ale investoři se mohou také poohlédnout po diverzifikaci v rámci dalších regionů a zahrnout do svých portfolií i aktiva fungující jako pojistky proti případné nové vlně inflace (komodity, reálná aktiva, inflačně chráněné dluhopisy).

3. Zůstaňte aktivní: Dlouhodobé investování neznamená sestavit si portfolio a úplně na ně zapomenout. Znamená to držet se strategie a v případě potřeby provádět promyšlené úpravy skladby investic. Pokud se cla zvýší a narušení mezinárodního obchodu zasáhne zisky firem, zvažte rebalancování směrem k akciím firem orientovaných na domácí trh. Pokud cla povedou k růstu cen. Přidejte ochranu proti inflaci. A z dlouhodobého hlediska je potřeba nezapomínat na opravdu dlouhodobé záležitosti, jako jsou umělá inteligence, automatizace nebo obecně budování infrastruktury.