Amundi: Tarify Donalda Trumpa, geopolitická rizika a umělá inteligence mění investiční strategie
Geopolitická rizika, role celní politiky Donalda Trumpa v uvažování nad skladbou portfolia, přesun investorů do Evropy, nutnost diverzifikace nebo rozvoj umělé inteligence. To byla hlavní témata světového investičního fóra společnosti Amundi v Paříži s názvem Reboot in Progress. Jak současný globální reset promlouvá do nastavení investičních strategií? A jaké třídy aktiv mají teď mít navrch? Přímo v Paříži jsme o tom mluvili s Francescem Sandrinim ze společnosti Amundi.
Už před dubnovým oznámením takzvaných recipročních cel ze strany USA dokázal Donald Trump svými výroky a hrozbami v oblasti mezinárodního obchodu narušit běžný režim finančních trhů. Po prudkém růstu volatility a částečném přesunu části investorů ze Spojených států do Evropy nebo třeba Japonska se ale situace opět uklidnila. Většina amerických akciových indexů už v létě znovu posouvá rekordy, je ale cítit, že investoři už nehledají pouze příběhy rychlého růstu, ale i kvalitu. Druhá polovina roku může znovu přinést výkyvy, a portfoliomanažeři velkých společností tak opatrně přeskupují některé své pozice. Reagují při tom například i na slabý dolar a nejistotu spojenou s americkým zadlužením.
Jak současná kombinace rostoucích tarifů a geopolitického napětí ovlivňuje váš investiční výhled?
Velice výrazně. Zlom přišel 2. dubna, kdy oznámení nových cel prakticky rozdělilo trh na dvě různé éry. Do té doby jsme fungovali podle klasického cyklického scénáře – oživení, růst, zpomalování, obnova. Jenže tarify způsobily obrovský šum a začaly přetvářet toky kapitálu mezi regiony.
Jak konkrétně se to na trzích projevilo?
V prvních třech měsících roku jsme byli svědky silného přesunu peněz z USA, z dluhopisů i akcií. Část těch toků mířila i do Evropy. Ty peníze šly tam, kde investoři hledali hodnotu. Rostla expozice vůči rozvíjejícím se trhům, v hledáčku byla Evropa a částečně i Japonsko. Čekali jsme od Donalda Trumpa zrychlení ekonomického růstu, růst zisků a deregulaci, a na trzích tak převažovaly pozitivní výhledy. Pak ale přišla nová cla a všechno se změnilo.
Co následovalo po oznámení cel zkraje dubna?
Obrovská nejistota. Na trhu jsou algoritmičtí obchodníci, digitální platformy a hedgeové fondy. Volatilita během krátké doby vystřelila na trojnásobek, spustila se lavina likvidací pozic a trh prudce korigoval. Trump pak změnil strategii a od plošných tarifů přešel k individuálním jednáním s jednotlivými zeměmi. Trh se začal vracet k tématům z předchozího roku, typicky v případě trhu Nasdaq. Evropa se částečně oklepala, ale právě Nasdaq se nakonec vzpamatoval nejvýrazněji.
Kdo v tomto prostředí určoval směr?
Jako správci portfolia s vice aktivy potřebujete v tu chvíli pochopit, jací hráči zrovna nejvíce ovlivňují trh. Lidé jako já jsou to, čemu se říká fundamentální investoři. Pak jsou na trhu hráči, kteří v řádu hodin přesouvají miliardy do vybraných oblastí, jako je třeba evropská obrana. Naproti tomu tradiční fondy reagují pomaleji a manažeři si říkají: "Opravdu? Vždyť to (Trump) nemůže myslet vážně. Trochu snížíme pozice, ale ne výrazně." A právě kvůli rozdílu v rychlosti vznikla příležitost. Algoritmické strategie trh krátkodobě shortovaly, což otevřelo prostor pro návrat do některých pozic v momentu, kdy volatilita prudce klesla.
Jaká je situace na trzích teď? Hodně se mluví o přesunu aktiv. Jak to vidíte?
Sledujeme opět příliv peněz do amerických akcií a na rozvíjející se trhy, například do Hongkongu, Koreje nebo na Tchaj-wan. Ty těží z podobných trendů jako Nasdaq, zejména z rozvoje umělé inteligence. Dochází k rotaci z fáze zrychleného růstu do pozdní fáze cyklu. Hledáme kvalitní ziskové firmy, zatímco sektory jako spotřební zboží nebo průmysl trpí nejistotou ohledně dopadů cel.
Výborné výsledky firem spojených s rozvojem AI
Jak se to odráží ve vaší akciové strategii?
Je složité držet krátké pozice, v USA je taktičtější být LONG. Je to správná věc ze strategického hlediska? Nejsem si jistý, ale v USA být musíme. V Evropě jsme zatím spíše takticky, než se ty pozice budou moci stát dlouhodobými. Musí dojít ke konsolidaci bank a posunu směrem ke společným evropským investicím a úsporám.
Díváte se konkrétně na nějaké akcie v Evropě?
Prim hrají dvě témata. Prvním je finanční sektor. Banky sice dobře řídí náklady, ale úvěrová aktivita firem klesá. To nejlepší jsme tedy v tomto odvětví podle mě už viděli. Druhým tématem je obrana, a tedy průmysl. Jsou tu akcie, které přidaly 100 %, ale jiné stagnují. Po oznámení německé fiskální expanze nastal prudký růst. Je to ale trochu riskantní, protože to vytváří dynamiku podobnou té, kterou jsme viděli v USA u sektoru umělé inteligence a velkých společností. Problémem zůstává vysoká koncentrace peněz v některých segmentech trhu, to zvyšuje riziko. Stále navíc nikde nevidíme peníze, ke kterým se evropské autority zavázaly, že budou určeny na obranu. Potenciál je tedy obrovský, chce to ale i silnou politiku.
Jak přistupujete k dluhopisové složce portfolia?
Situace je jiná než v minulosti. Držíme vysoce kvalitní korporátní dluhopisy. Evropské bondy teď těží z toku kapitálu z Asie a jeví se jako méně rizikové než ty americké. Jsme hodně opatrní, pokud jde o americký vládní dluh. A klademe důraz na diverzifikaci, a to i vzhledem k různým fiskálním politikám v Evropě.
Pokud to všechno shrneme, plánujete do konce roku ještě nějaké změny v portfoliu?
Jediná chytrá věc, kterou teď lze dělat, je využít relativního klidu na akciových trzích k udržení široké expozice. Budeme se zajišťovat pomocí takzvaných put spreadů. Ve druhém pololetí obecně očekáváme větší míru nejistoty na trzích s rizikovými aktivy.
Aktuality
