Proč i chytří lidé dělají hloupé věci

Inteligence je skvělá. Když se k ní ale nepřipojí kritické myšlení, k úspěchu nevede. Být chytrý sice přináší mnoho výhod, ale to neznamená, že se chytří lidé vyhnou hloupým rozhodnutím. Těm může zabránit kritické myšlení, tak často zaměňované s inteligencí. Člověk, který má vysoké IQ, však nemusí mít schopnost kritického myšlení a naopak. Kam patříte vy?
Za inteligentního člověka je většinou považován někdo, kdo je sečtělý, má znalosti a dělá rozumná rozhodnutí. Ve skutečnosti však inteligence znamená něco jiného. Výhody inteligence jsou nepopiratelné - inteligentní lidé mají vyšší pravděpodobnost, že získají dobré vzdělání, budou úspěšní v práci, nedostanou se během dospívání do zbytečných problémů se zákonem a podobně.
Možná ale překvapí, že inteligence nemá vliv na budoucí příjmy nebo blahobyt. Řada studií nedokázala potvrdit souvislost mezi inteligencí a spokojeným životem či dlouhověkostí. Igor Grossmann a jeho kolegové v práci A Route to Well-being: Intelligence vs. Wise Reasoning tvrdí, že většina IQ testů nedokáže posoudit rozhodovací schopnosti v reálném světě a schopnost vycházet s ostatními lidmi. A to je možná důvod, proč i chytří lidé dělají hloupé věci.
Schopnost kritického myšlení je naopak spojována se spokojeností a dlouhověkostí. A i když je často zaměňována s inteligencí, nejde o totéž. Kritické myšlení je soubor kognitivních dovedností, které umožňují racionálně přemýšlet a dosahovat stanovených cílů, přičemž tyto schopnosti lidé využívají právě tehdy, když je to potřeba.
Ti, kdo dokáží kriticky myslet, jsou dostatečně flexibilní, k podpoře svých myšlenek potřebují důkazy a jsou schopni rozpoznat, kdy se je snaží někdo oklamat. Kritické myšlení znamená schopnost překonat nejrůznější kognitivní předsudky (například klam zpětného hodnocení neboli hindsight bias, potvrzovací zkreslení neboli confirmation bias a další).
Kriticky myslící člověk předvídá širokou škálu možných událostí. Mnoho studií dokazuje, že ti, kdo jsou schopni kritického myšlení, prožívají méně negativních událostí prakticky ve všech oblastech běžného života. Základními předpoklady pro kritické myšlení jsou schopnost verbální argumentace, analýzy argumentů, testování hypotéz, chápání pravděpodobnosti a nejistoty a rozhodování a řešení problémů. Kritickému myšlení (na rozdíl od inteligence) se lze naučit a rozvíjet je.
Odpověď na otázku, zda je lepší být inteligentní, nebo zvládat kritické myšlení, tedy vyznívá poměrně jednoznačně. Kritické myšlení si zaslouží více pozornosti a počet kritiků testů IQ, jež nedokáží změřit základní schopnosti racionálního myšlení, stoupá. To, co je dnes běžně považováno za inteligenci, je právě schopnost kritického myšlení. Inteligence je dána geneticky, až kritické myšlení však odděluje opravdu chytré od těch, kteří dělají hloupé chyby. Investování nevyjímaje.
Zdroj: Scientific American