Vědci varují: Zemi zachrání jen vegetariánský celibát na kole

Tisíce vědců z celého světa podpořily na začátku listopadu zásadní text vydaný v časopisu Bioscience, jenž varuje před rychle se blížící ekologickou katastrofou. Zabránit jí lze pouze změnou lidského jednání ve všech sférách. Ta změna musí být radikální a okamžitá, jinak je modrá planeta ztracena a lidstvo s ní.

Není to veselé čtení. Od dostupnosti pitné vody a vymírání živočišných druhů přes ubývání lesů až po populační růst a spotřebu ropy to s námi jde z kopce a veliký průšvih je za rohem. Světlo na konci tunelu lze zažehnout pouze současným zavedením několika opatření najednou. Musíme (pište si):

• nahradit energii získávanou ničením fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů,
• zastavit proces odlesňování,
• přejít od pojídání masa k potravinám převážně rostlinného původu,
• více, lépe a účinněji konzervovat a recyklovat,
• stabilizovat počet obyvatel Země pomocí antikoncepce,
• zredukovat, a nakonec odstranit chudobu,
• zajistit rovnost pohlaví,
• přidat vědcům na platech (to není řečeno přímo takto, ale volání po zhruba vedoucí úloze vědeckého společenství text zahrnuje).

Pokud ne, čeká nás zatracení nejen věčné, nýbrž především rychlé. "Brzy bude pozdě na to, abychom s dosavadní cesty sešli, a času rychle ubývá," praví text.

Apokalypsa za rohem

Pro ty z vás, kteří se chystají vyhodit z ledničky biftek a sednout na kolo, aby přivezli sexuálně rovné manželce sójové klíčky a kondomy, je tu však jistá naděje. Stejně apokalyptickou předpověď vydali vědci před pětadvaceti lety, přičemž jejich chmurné předpovědi se během řečeného čtvrtstoletí tak docela nenaplnily.

"Je zapotřebí obrovských změn ve způsobu, jímž si na Zemi vedeme," napsalo tehdy na 1 700 renomovaných vědců včetně několika laureátů Nobelovy ceny. "Jen tak můžeme zabránit obrovskému lidskému neštěstí. Nemáme více než jedno či dvě desetiletí, než ztratíme veškerou šanci těmto hrozbám čelit."

Popravdě řečeno, konec světa během následujících pětadvaceti let přímo nenastal. Ne že by bylo vše v pořádku – do běžného slovníku mezitím pronikly například výrazy jako globální klimatické změny, Ovčáček, kvantitativní uvolňování, džihád nebo Stramaccioni, ale takový průšvih, jaký předpovídaly kapacity v roce 1992, to stále není.

A nebo také ne

Na věčné zatracení dosud nedošlo, ačkoli svět volání vědců tehdy důsledně ignoroval. New York Times a Washington Post tehdy dokonce uvedly, že publikace řečeného textu "není zpráva hodná zveřejnění". Není divu, že tehdejší naléhavá doporučení dopadla, jak dopadla, tedy bez odezvy.

Žádná řízená snaha o kontrolu populačního růstu neproběhla. Naopak, Čína začala svůj nešťastný pokus toto téma opouštět. Od dvaadevadesátého roku tak na planetě přibyly asi dvě miliardy lidí, je nás tedy asi o třetinu více. Žádný výrazný odklon od fosilních paliv nenastal, naopak, ropy se nyní spotřebovává o 56 % více než tehdy. Ani spotřebitelská nenažranost neustoupila světlejší budoucnosti, spotřebitelé utráceli již v roce 2010 za zboží a služby o více než polovinu větší sumy než v roce 1990.

Co to udělalo s planetou, která tehdy stála jen krůček od zničení? Trochu záleží na tom, komu věříte. Článek v Bioscience z letošního listopadu předkládá pesimisticky vyhlížejí data, zatímco jiné zdroje jsou skeptičtější ohledně apokalyptického vývoje, řeklo by se.

Jak vyšly předpovědi

Jedním z posledně jmenovaných je třeba server investors.com, jenž tvrdí, že například přístup k pitné vodě mělo v roce 2010 hned 89 % obyvatel Země, zatímco v roce 1992 to bylo jen 76 % (podle Potravinové a zemědělské organizace OSN).

Spotřeba ryb na hlavu stoupla za uvedenou dobu o třicet procent (samozřejmě je namístě otázka, zda to dokazuje odolnost pozemských zdrojů, nebo spíše tvrdohlavost výrobců rybích pomazánek). Podle dat OSN je zároveň podvyživených lidí o 40 % méně než v roce 1990. Lidí žijících pod hranicí strašlivé chudoby, dnes formulované jako příjem do dvou dolarů na den, je o 35 % méně.

Zemědělská půda je úrodnější, než byla. Ačkoli se její plocha se od roku 1990 nijak zásadně nezměnila, lidí přibylo a mají více jídla, než měli jejich méně početní předchůdci.

Co se týče znečištění ovzduší, je i přes růst ekonomiky méně intenzivní než před 25 lety. U odlesňování je to horší, ale úbytek o tři procenta je podstatně méně razantní, než znělo varování.

Dobrá, nebo špatná zpráva?

Interpretace dat je jiná věc. Vědci, a celkem jich článek oficiálně podpořilo přes patnáct tisíc, což ukazuje na mimořádnou dávku shody v jejich jinak rozhádaném světě, jsou přesvědčeni, že pokud nějaký pokrok nastal, je to díky jejich intervenci. Investor.com a další se domnívají, že pokud vůbec nějaký průšvih hrozí, cesta z něj vede co možná nejméně regulovaným kapitalismem. Všichni ostatní si z toho mohou odnést především tolik, že se debata od roku 1992 neposunula zrovna daleko. A to si můžete vykládat jako dobrou, ale i jako špatnou zprávu, podle svého založení.