Co rozhoduje o platu? Kromě dovedností hlavně štěstí, ale i šikana
Štěstí v našich životech rozhoduje mnohem významněji, než si většina lidí přizná. Opět to podtrhují i závěry čtyř namátkou vybraných odborných studií z letošního roku.
Podmínky v dětství má vliv na budoucí příjmy
Studie Bristolské univerzity prokazuje, že děti, jejichž otcové přišli během ostrovní recese 80. let o práci, následně ve škole prospívaly hůře a dnes pobírají v průměru nižší mzdy než ratolesti otců, kteří si práci udrželi i "za Thatcherové".
Odborná studie bonnského Institutu pro studium práce dokládá, že dobře vypadající muži vydělávají více (rozdíl je ještě větší než u žen) než ti, k nimž byla příroda skoupá. Tři ekonomové z Aarhuské univerzity zase zjišťují, že děti, jež jsou ve škole šikanovány před dosažením 12 let věku, následně mívají horší známky a pravděpodobněji končí na drogách či coby předčasně těhotné.
Jiná trojice ekonomů shledává v publikaci vydané pod hlavičkou Stockholmské univerzity, že děti, které jsou mezi 10. a 13. rokem života vyučovány v komorním prostředí poměrně malé třídy, vydělávají ve středním věku více než ty, jež jsou na život připravovány mezi větším počtem spolužáků.
Smůla na rodiče?
Je to přitom "pouhé" štěstí, které rozhodne o tom, zda si otec práci udrží, jak pohledný či ošklivý muž nebo žena se pak z jeho dítka vyklubou či zda ratolest trpívá na školních záchodcích, případně se jí (ne)dostává dostatečně osobního přístupu ze strany vyučujících. A to všechno jsou pochopitelně minoritní "štěstíčka". Efekt "velkých" štěstí typu toho, zda se dítě narodí v České republice, či uprostřed Somálska, snad ani netřeba prokazovat.
Mnoha lidem je však navzdory tomu všemu vlastní iluze spravedlivého světa (just-world fallacy). Věří, že svůj životní osud mají plně ve svých rukou. Nemají. Jenže kdyby na to všichni přišli, polevila by motivace vzdělávat se, osobnostně růst a přispívat k rozvoji (nejen ekonomickému) celé společnosti. Některé iluze jsou kýžené.
