Patentové počty: Česká věda v rámci regionu drží pozici, ale na světovou špičku nemá
Dvě zprávy – první dobrá a druhá netradičně taky. Nejprve skóre: Rusko - ČR 2:1. Ale žádný strach. Zaprvé nejde o lední hokej, ale o "soutěž patentů" v USA, tedy počet patentů nahlášených u příslušného amerického úřadu. Zadruhé, Česko sice prohrává, ale jen v absolutním vyjádření. Přepočteno na počet obyvatel jsme v roce 2011 rozdrtili Rusy 4:1.
Během roku 2011 nahlásily české firmy a instituce u amerického patentového úřadu 93 patentů, konkurenti z Ruska takřka 300. Přepočteno na obyvatele tedy máme navrch my, protože na každý milion českých mozků bylo nahlášeno 9 patentů, u odvěkého hokejového rivala jen 2. Než ale srovnávat tak rozdílné země, jakými jsou Česká republika a Ruská federace, podívejme se raději, jak obě země vyšly ze srovnání se sobě podobnými státy.
Rusko mezi svými
Nelze čekat, že se Rusko v této disciplíně bude rovnat tradičním centrům výzkumu a vývoje, například Německu a Japonsku. Každý milion Němců přispěl v letech 2007 až 2011 ročně s téměř 150 patenty, země vycházejícího slunce dosáhla dokonce výsledku přes 350 patentů ročně na milion obyvatel.
Za státy vhodné pro srovnání s Ruskem lze považovat zbývající země skupiny BRIC, tedy Brazílii, Indii a Čínu. V absolutních číslech zaujímá Moskva třetí příčku, když za posledních pět let v průměru nahlásila 226 patentů ročně. Zemím BRIC kraluje Čína s desetinásobkem, následuje Indie se zhruba 800 patenty, Brazílie se může pochlubit jen 136 patenty. Po přepočtu na milion obyvatel Rusko poskočí na druhé místo (1,6 patentu za rok) těsně za Čínu (1,7), Indie a Brazílie zaostávají – shodně jen 0,7 patentu za rok.
Absolutně na tom Rusko není nejlépe, po přepočtu na počet obyvatel lze hovořit o úspěchu. Německý ekonom Nicholas Eberstadt ale ve svém článku The Dying Bear (Umírající medvěd) zveřejněném ve Foreign Affairs upozorňuje, že tento relativní úspěch je ve skutečnosti propadákem – zatímco Rusko v posledních deseti letech nahlásilo u amerického úřadu pouhých 0,24 % všech patentů (patenty nahlášené samotnými Američany nebyly zahrnuty), obývá ho celých 6 % celosvětové populace se středním a vyšším vzděláním. Ani trend není radostný. Při pohledu na vývoj v uvedeném období je vidět, že za svými konkurenty začíná zřetelně zaostávat.
Středoevropská aréna
Jako skupina zemí vhodná pro porovnání úspěchu České republiky se nabízí takzvaná Visegrádská čtyřka, kterou tvoří země s podobným osudem a ambicemi. V tomto srovnání patří Česku solidní druhé místo, v letech přihlásilo 2007 až 2011 takřka 60 patentů ročně a je v těsném závěsu za Maďarskem (rovných 70 patentů). Obě země s klidem porážejí daleko větší Polsko s pouhými 43 patenty za srovnávané období. Slovensko pak přihlásilo v průměru pouze 11 patentů za rok.
Po zohlednění počtu obyvatel to Slovákům sice stačí k vítězství nad Poláky (2 patenty na milion obyvatel vůči 1,1 patentu), ale na vážnější ohrožení ČR (5,8) ani Maďarska (7,0) to nestačí. Stříbrnou medaili pro české mozky bychom ale neměli přeceňovat – hned za humny je srovnatelná země, která nahlásila desetkrát více patentů. Teprve až se České republice podaří vyrovnat se Rakousku, které loni nahlásilo více než 90 patentů na milion obyvatel (proti českým 9), budeme moci říci, že česká věda opět patří ke světové špičce.
